Na své první setkání s legendou si docela živě pamatuji – protože jsem si ji ani nestáhl z internetu, ani jsem se k ní nedostal přes pirátskou (ehm) kopii, ale díky naprosté náhodě jsem si koupil originálku – kde jinde než v Levných knihách. Za směšných 20 Kč jsem obdržel hru, která spolu s Elite definovala žánr \"freelance\" simulátorů, tedy her, které vám dávají absolutní volnost pohybu po rozsáhlém světě – obvykle bez konkrétního příběhu a cíle. Příběh vytváříte sami, podle toho, kolik questů plníte, nebo na čí stranu se nakonec přidáte. Výhoda těchto her spočívá v tom, že pokud vás jednou chytí, můžete se k nim v pravidelných periodách vracet a vždy se u nich budete skvěle bavit.
Ale zpět k Pirates! (to není přehnané dramatizování, ten vykřičník v názvu skutečně je). V krabici kromě manuálu a mapy Karibiku naleznete jednu disketu s hrou a leták, který vyzývá k registraci hry nejpozději do konce února 1988, abyste měli šanci zúčastnit se soutěže o nadupané PC. Tak tohle jsem bohužel prošvihl, ale něco mi říká, že i kdybych vyhrál, dnes už by to žádné terno nebylo.
*4* *2* *7*
Po velmi krátké instalaci se mě hra zeptá na jméno, můžu si vybrat několik podobizen \"svého\" piráta, časové období, ve kterém se budu chtít pohybovat – a potom už hurá do hry. Stojím na návsi jakési osady, jedné z desítek, které založili kolonisté v karibské oblasti. Vím, že by v přístavu měla kotvit má loď – a skutečně, je tam. Sice ji musím chvíli hledat, ale po chvíli neomylně zamířím k nejmenší z nejmenších, přivázané u toho nejvzdálenějšího mola. Nedá se nic dělat, každý nějak začínal. Protože nemám posádku, zajdu rovnou do nejbližší hospody – sice se jim se mnou moc nechce, že prý takový holobrádek – ale pár se jich uvolí a příští ráno již vyplouvám z přístavu.
Pochopitelně, grafika už dnes nebude tím, kvůli čemu může potenciální hráč Pirates! vyhledat. Ostatně, hra samotná je dnes starší než někteří čtenáři Gamespotu – a to asi mluví samo za sebe. Přesto je ztvárnění měst a postav na takové úrovni, že by vás nemělo vyloženě odrazovat, nemluvě o tom, že si dnes opět začínáme zvykat na čistě schematickou grafiku díky masivnímu nástupu her na mobilní telefony. Barev máme všehovšudy 16, což není mnoho, rozpoznáte ale vše – a víc vlastně nepotřebujete.
Neuběhl ani den a já už mám šanci získat svůj první úlovek – téměř bezbranná španělská obchodní loď se plíží podél pobřeží a doufá, že unikne bedlivému oku hlídky v koši. Velím k útoku a mí muži začínají připravovat děla. Krátká přestřelka se nevyvíjí dobře, zdá se, že obchodník má nad námi převahu, je větší a svou palubu má osazenu větší palebnou silou. Proto se snažím manévrovat po větru tak, aby na mě nemohl, a zacílit plnou boční salvu. Pomalu se dostávám do kontaktu a mí muži si připravují hákovací lana. Najednou se ozve náraz, vše na lodi se zatřese – a bitva už je v plném proudu.
Pokud jste už měli co do činění s pokračováním této famózní hry, jistě víte, že nevalnou odezvu získaly u pravověrných hráčů akční mezihry. Již v prvním dílu se však taková mezihra nachází (nehledě na to, že samotné manévrování a souboj za pomocí kanónů je také poměrně akční záležitost) a to pokaždé, když se pokusíte zahákovat nepřátelskou loď. Zatímco se vaši muži zvesela perou s nepřátelskou posádkou, vy musíte vyzvat na souboj samotného kapitána. V závislosti na tom, jak dobře si vedete, vzrůstá nebo klesá morálka vašeho mužstva a to potom bojuje adekvátně k ní. Tudíž, pokud útočíte v přesile dva na jednoho a zároveň si necháte napráskat od nepřátelského kapitána, může se docela lehce stát, že vaši muži celou bitvu prohrají.
*1* *5* *6*
Jenže na to naštěstí nedošlo – ba právě naopak, podařilo se mi nepřátele donutit vzdát se. Jejich loď jsem vzal do vleku a pokusím se ji v nejbližším přístavu prodat. Ale co to? Pokusil jsme se vplout do přístavu a pobřežní baterie na nás vypálila snad všechno olovo, co měla v tu chvíli k dispozici. Španělé, jejichž guvernér tuto kolonii spravuje, se již asi dověděli o našem incidentu s obchodní lodí. Nu což. Pomohou nám Angličané.
Protože ani pirát nemohl být úplně svým vlasním pánem, musíte se snažit o svou (pokud možno průzračnou) politiku. V Karibiku soupeří o nadvládu Španělé, Francouzi, Britové a Nizozemci – a vy se snažíte z jejich občasného nepřátelství vytlouct, co se dá. Pokud se tedy rozhodnete jednat ve prospěch kupříkladu britských zájmů, můžete očekávat velmi vřelé přijetí v jejich koloniích, později třeba i dceru guvernéra, šlechtický titul a s ním související pozemek v mateřské zemi. Nemusíte se omezit jen na útoky na plavidla, co se třeba pokusit se sesadit vládu v jednotlivých městech, vyrabovat pokladnice a předzásobit se na měsíce dopředu? Máte zájem? Tak i toto vám hra umožňuje. Když do toho zamícháme malé questy jako třeba lapení flotily převážející zlato do Španělska, nebo třeba zakopané poklady, máte zábavu na dlouhé hodiny.
*3* *8* *9*
Přestože máme možnost si dnes zahrát graficky i herně mnohem bohatší hry, patří Sid Meier\’s Pirates! k zlatému fondu herní zábavy. V případě, že místo psacího stroje používáte starý notebook nebo jste nuceni na týden vyrazit k babičce, která má doma jen počítač řady 386, aby si mohla sepisovat účty – vřele doporučuji sehnat někde disketu, otevřít si třeba http://www.the-underdogs.org, zadat heslo \"Pirates\" a potom už jen hrát, hrát a hrát…