Závodní hry se dají celkem jednoduše rozdělit přibližně na tři skupiny. Arkáda, simulátor a něco mezi tím, s nějakým tím nezbytným vylepšením. FlatOut se s jistotou zařadí do druhé skupiny. Něco mezi arkádou a realistickým simulátorem je zcela jistě a co je tedy to vytoužené vylepšení? Jak jsem se již zmínil na začátku – Destruction Derby, tedy skvělý destrukční mód!
*1* *2* *3*
[b]Kde mám přední kapotu?[/b]
Pokud máte někdy chuť opravdu něco rozmlátit (samozřejmě ze vzteku), tak pro vás bude FlatOut ideální. Takový destrukční mód se opravdu vidí málo kdy. Hned v první zatáčce máte pryč blatníky, v druhé ztratíte spoiler a zrcátka a na rovince vám uletí přední kapota. To je samozřejmě pouze příklad a vždy se vám poškodí něco jiného a to vcelku věrohodně, jak by se asi ve skutečnosti stalo. Říkáte si, že mluvím o poškození jako o hotové věci? Taky že ano. Chtěl bych vidět toho blázna, který by dojel závod bez jediného škrábance a při tom se nemusel plazit po místních klikatých silničkách 30 km v hodině. Někdy se mi to zdálo až příliš, ale tohle není realistický simulátor, ale spíš zábavná arkáda s těžším ovládáním, takže to nebyl problém překousnout. Když už jsem nakousl ničení aut, pojďme se podívat, co skrývá tato pochoutka pod tenkou vrstvou spálených pneumatik, protože fyzikální model této hry je doslova k sežrání…
Podle samotných autorů, máme totiž na svém voze nalézt 30 míst, které lze rozbít. Počítat jsem to nezkoušel, ale podle toho vraku, co mi zůstal po závodě, mi to připadá celkem věrohodné. Je také dobré vědět, že váš vůz nikdy nezničíte zcela a pár plechů se vždy udrží. Nedokážu posoudit, jestli je to tak správné – mě toto rozhodnutí potěšilo, protože tím pádem odpadávají nepříjemnosti s opatrností vaší krkolomné jízdy. Co jediné bych na fyzikálním modelu vytknul, je nezničitelnost jakéhokoliv skla na vašem autě, což mi vzhledem k tomu, s jakou lehkostí odpadávaly plechy, připadá trochu zvláštní. Nemusíme se ovšem příliš strachovat – ve vydané demoverzi se velký nápisem zmiňují, že tato (ne)plná verze rozhodně nerozhoduje o kvalitě plné hry (jak chytré, že?), tudíž můžeme v tomto ohledu čekat vylepšení. Poslední věc, co bych chtěl k této části hry dodat, se týká záseků na dráze. Již několikrát jsem se zmiňoval o odpadávání plechů z vašeho autíčka. S tím je také ale spojena nepříjemnost na samotném okruhu. Části vašeho vozu totiž zůstávají na trati (to je dobrý nápad), ale trochu se mi nelíbilo, že pokud jsem se na něčem takovém zasekl podvozkem, nešlo se z toho dostat než vyjetím a následním spuštěním závodu znovu. Reset totiž v tomto případě nefunguje a tato záležitost mi z celé hry otravovala život asi nejvíce. No, uvidíme jak to autoři vyřeší…
*4* *5* *6*
[b]Neodři mi káru, chlape![/b]
Pokud budete čekat výčet nejnovějších modelů známých značek, běžte si zahrát NFSU2. Tady se totiž bude jezdit s veterány přibližně ze sedmdesátých let. Rozhodně to ale není na škodu a naleštěný lak vašeho krásného porsche by se stejně velice rychle ztratil pod nánosy bahna. Autoři ani neodkoupili práva na jakoukoliv automobilovou značku, a tak se setkáme pouze s neznámýmy modely. Po pravdě řečeno je to ale zcela vedlejší a na hratelnost to rozhodně nemá žádný dopad. Vozidla beztak jedou okolo 90km/h (s nezbytným Nitrem až 130km/h), což na klikatých, bahnitých a úzkých cestách asi ani nevyužijete…
*7* *8* *9*
[b]Možnosti jízdy[/b]
Na výběr nám v demoverzi autoři připravili celkem tři trati, které jsme samozřejmě řádně propařili. První, prašná klikatá cesta byla asi nejtěžší na ovládání, ovšem zase plná různorodých předmětů, od pneumatik podél silnice, přes billboardy, až po zábradlí, chatrče a sudy. To vše samozřejmě zničitelné, tedy zcela interaktivní. Celá trať se odehrává převážně v přírodě a je celkově velice povedená. U druhé si vyzkoušíte hlavně asfaltové silnice, to ovšem rozhodně neznamená, že by jste jezdili po nějakém okruhu. Věcí a možností, jak se vybourat, zde zůstává dostatek a tato trať je trošku svižnější a lehčí než předchozí zmiňovaná. U třetí a tedy poslední dráhy se musím na chvíli zastavit. Jde totiž o extrémitu (to je slovo), která se vidí málo kdy. V úvodu jsem se zapomněl zmínit, že při velkém čelním nárazu vašeho auta do překážky se jde váš řidič (tedy vy) proletět pořádny kousanec od samotné bouračky. Prosviští předním oknem, poté se vzpamatuje a jde si zase sednou za volant, aby to příští zatáčce zkusil znovu. Humánní, co říkáte? A teď si představte, že to autoři zařadili do soutěže, kde vyletíte se svým autem do luftu, akční klávesou vypustí řidiče z vozu a on letí přes hrazdy a tím se vám započítá výška, které dosáhl. Nelidské? Možná, ale dostatečně zábavné. Takto jedete 3x, přičemž se vám započítá celkový výsledek. Jen pro představu dodám, že nejvyšší výšky jsem dosáhl celkem neuvěřitelných 93 metrů.
*10* *11* *12*
[b]Grafické orgie?[/b]
No to bych si netroufal tvrdit, ale rozhodně se pohledem na hru nudit nebudete. Pořád se totiž v prostředí objevuje něco nového, co možná příliš nevidíte, ale určitě alespoň podvědomě vnímáte. Ať je to dřevěná chatrč, betonové depa, přírodní skokánky, nebo jen ptáci, vždy si pro nás autoři něco nechali. Celkově je grafika detailní, stromy přirozené a vozidla mají dostatek pixelů, aby mohla vykreslit dostatek drobností. Také se zde setkáme s v dnešní době oblíbeném rozmazávaním vzdálenějších objektů, nebo jen rychle se pohybujících věcí. Zde to vypadá (ostatně jako ve všech hrách používající tuto metodu) velice stylově a realisticky. Hudba a zvuky neruší ani se nijak nevymykají ze standartu podobných závodních her.
*13* *14* *15*
[b]Co dodat?[/b]
Už asi nic. Víc informací na povrch pro zatím nevyplavalo, a tak se s vámi pomalu ale jistě budu muset rozloučit. Doufám, že se vám naše menší projížďka světem zajímavě vypadající závodní hry FlatOut líbila a uvidíme se třeba za pár týdnů, kdy má hra oficiálně vyjít, u samotné recenze.