Firma
Tri-Crescendo již na začátku minulého roku vydala titul Eternal Sonata na
platformě Xbox 360. Během následujícího měsíce února by se Eternal Sonata měla
dočkat konverze pro konzoli Playstation 3. Hra se vyznačuje velice zvláštním,
ale přesto zajímavým příběhem. Polský hudební skladatel z 19. Století
jménem Frédéric Francois Chopin má tři hodiny před svou smrtí, ve velice mladém
věku 39 let, velice podivuhodný sen. Nejdříve si myslí, že je to pouze špatný
vtip, jakmile se však ponoří do snu nejraději by tam zůstal, už navždy. Těžko
říci zda je to opravdu pouhý sen či pouhé blouznění před totálním koncem
hudebníkova života. My se budeme držet toho, že jde o poslední sen. Ve snu
vystupuje chlapec jménem Allegretto, který se snaží pomoci malé, bezbranné
dívce, kterou všichni ostatní přehlíží. Nic zvláštního říkáte si. Jenže celá
zápletka se odehrává ve fascinujícím fantasy světě, který nemá obdoby. Vaším
úkolem je projít posledním krásným snem tohoto hudebníka.
Příběh je to vskutku nápaditý a zajímavý, ale
nám jde přece o to jak se povede konverze hry na platformu Playstation 3, a tak
se již příběhu dále věnovat nebudeme. Svět, který navštívíte, bude barevně
velmi pestrý, dosti na pohled připomínající sérii Final Fantasy. Nenechte se
však ukvapeně vnést do příjemně vyhlížejícího a působícího světa, i zde na vás
čeká spousta nepříjemných nástrah a bojů, kdy budete muset využít veškerý svůj
um, abyste přežili. Ve světě, který nemá své jméno je možné jak už bojovat či
se jen tak toulat i obchodovat. Předměty se kterými můžete obchodovat, se
nalézají v jakýchsi truhlicích různě po světě. Během putování narazíte na nové charaktery i
obludy, takže boji se opravdu příliš vyhnout nedá.
Boj bude probíhat podobným
způsobem jako u Final Fantasy. Jednotlivé postavy se budou střídat
v úderech, jediným omezením je časový limit 5s na každou postavu. Při boji
budete mít opět na výběr z několika možností, buď hrdinu posunete jinam,
nebo zaútočíte ať už zbraní nebo nějakým tím magickým kouzlem. Boje se účastní
vždy tři vaše postavy. Hratelných postav by ve hře mělo být zhruba deset, ale
je možné že u konverze dojde k nějakým drobným změnám, což je sice vůči
hráčům z Xboxu 360 trochu nefér, ale proč by hra musela být naprosto
totožná. Nyní zpátky k boji. Účinnost vašich výpadů bude záviset na
provedení bojových prvků pomocí stisknutí příslušných tlačítek na dualshocku. Je
pouze na vás zda zvolíte jednotný útok či promyšlené a složité kombo. Výpady je
možné i vykrývat díky správnému namačkání tlačítek, pokud však nepřítel použije
složité kombo jste namydlení, jelikož uvědomit si v kratičké chvilce jaké
tlačítko, že to vlastně máte stisknout je někdy poněkud složité a vyžaduje to
opravdu velké soustředění. Pokud se vám útok nepřítele nepodaří odrazit dokonale,
ale pouze částečně, tak pro vás může být útěchou že ztracíte méně svých
drahocenných životů. Během boje je možné využít i okolního prostředí, jako
například stínů a světla. Díky tomu máte možnost využít i magie. Bohužel v některých
lokacích se tato výhoda využít nedá, protože zde například není žádné světlo.
Souboje se tedy mohou stát velice nudným a neustále se opakujícím prvkem.
Přitom by stačilo, aby se tvůrci více věnovali novým možnostem, kterých by se
dalo využít při boji. Velkou útěchou při monotónních bojích vám budou Bossové,
na které je nutné vymyslet určitou taktiku, než se vám podaří je zneškodnit. Boji
se dá i vyhnout, ale ne pokaždé, jelikož se najdou chvilky jako je vstup do
nové lokace a ihned se do vás pustí nepřítel, který je na rozdíl od vás řádně
připraven.
O něco hůře
řešený je zde systém skillů. Například v sérii Final Fantasy máte možnost
si při novém levelu přidat schopnost k vaší postavě. V Eternal Sonata
nikoliv, zde je to sice o něco jednodušší, ale pro většinu hráčů hloupé a
přímočaré, jelikož hra vám automaticky nahlásí po splnění dalšího levelu, jakého
jste dosáhli stupně a jakou dovednost jste se naučili.
Grafické
zpracování může občas připomínat posledního Prince z Persie. Cel-shading
grafika může na někoho působit negativně, jelikož je velmi netradiční, na mě
osobně působí velmi uklidňujícím dojmem. Tato grafika není pro použití věrného
vykreslování charakterů, ale pro účel hry se velmi dobře hodí. Přece jen nový
Prince of Persia je na vyšší úrovni, co se grafického zpracování týče. Mimika
obličejů, ale na Xboxu překvapila. Autoři se snažili o dokonalou synchronizaci
s namluvenou stopou a povedlo se. Chybou je, že kameru není možné natáčet,
což vás ve hře značně omezuje.
O nic hůře na
tom nebude ani hudební kulisa, která má v repertoáru skladby od samotného Frédérica
Francoise Chopina, ale také další skladby od Motoi Sakuraby, který má na kontě
hudbu z legendární série Star Ocean. Hudbu však při hře příliš nebudete
vnímat a bude zde pouze jako kulisa, aby vaše uši oproti očím nepřestali
sloužit a také se aktivně zapojili.
Eternal
Sonata není špatným titulem a na Playstationu 3 jistě najde své místo. Přesto
je tento titul určen spíše fanouškům japonských RPG. Hra neoplývá moderním
zpracováním, či vymakanou fyzikou, ale splňuje to, co by měla každá správná
hra, především hráče baví. Pokud by v konverzi autoři dokázali odstranit
několik nepříjemných věcí, jako je nemožnost natáčet kameru a vylepšit
soubojový systém, jenž by se tím pádem stal mnohem živějším a akčnějším než
dříve. Přesto problém s kamerou se asi řešit nebude, autoři by tím
narušili hru jako celek. Hlavním důvodem proč by si hráči měli hru pořídit je
naprosto unikátní příběh, který vás bude nutit si hru projet až do samého
konce. Závěrem je nutno říci, že Eternal Sonata zřejmě nebude hlavním tahounem
pro Playstation 3, tím zřejmě na dlouhou dobu zůstane Metal gear Solid a nebo
nově přicházející Killzone 2. Eternal Sonata si však jistě najde své místo a
nenápadně bude konkurovat dnes o něco úspěšnějšímu Final Fantasy. Nám nezbývá
než počkat na závěrečný výsledek práce autorů. Eternal Sonata pro Playstation 3
vychází již v únoru 2009. Přejme hře hodně úspěchů a doufejme v další
díly.