Driver nám jako první hra přinesl skvělé honičky s policií a také ovládání aut stojící někde mezi realistickým a arkádovým požitkem. Našel si své příznivce, ale i odpůrce, kteří ho neměli rádi kvůli jeho vysoké obtížnosti. To mohu potvrdit. Protože jsem hru přesto dohrál až do konce, svědčí to myslím o mé příslušnosti do kategorie příznivců. Těch bylo celkově více a tak tvůrcům z Reflections nic nebránilo pustit se do vývoje druhého dílu, který na rozdíl od toho prvního uvízl na Playstationu. Dvojka nabídla možnost vylézt z auta a vzít si jiné. Inspirovala a přiblížila se tak čím dál populárnější sérii GTA. Ta získala definitivní převahu s příchodem třetího dílu, který nabídl žijící město a 3D Grafiku. Aby série Driver nezaspala, rozhodli se vývojáři, že také nabídnou něco podobného, jen v jiném stylu, který nebude závislý na volnosti. Cílem Reflections totiž vždy bylo navodit filmovou atmosféru a udržet jí až do poslední animace. Proto mi přijde srovnávání Driv3ra s GTA 3 a výše nepřípadné. Ano, nabízí velká města(3), ale jeho hlavním cílem je nabídnout hráčům filmový zážitek, což se mu daří a o volnost v něm rozhodně nejde. Vydání se hra dočkala na konzolích již v roce 2004 a její přijetí rozhodně nebylo jednoznačné. Jedni jí chválili a druzí strhali z kůže. Průměr z recenzí PS2 verze činí 59,6 % a na Xboxu 60,2%. Rozhodně nešlo o žádný veliký propadák. Určitě se však od hry čekalo více. Konverze do PC verze na sebe nechala dlouho čekat a dorazila až v březnu 2005. Je to tedy více než rok, co hra vyšla. Na počítačích se dočkala všeobecně horšího přijetí než na konzolích. Co si o tom myslím já? Pokud vás to zajímá, čtěte dál.
*1* *2* *3*
Po všech recenzích, co jsem na hru četl, mě dost odrazovala její špatná hodnocení….ale stále mi něco říkalo že to nemůže být tak špatné. Mohl jsem se o tom přesvědčit nejdříve na demoverzi. Rozhodně mě nepřesvědčila, jelikož v ní nebyly, jak mohu říci po dohrání plné verze, vhodné mise prezentující skutečnou kvalitu produktu. Ten jsem si mohl vychutnat až tento měsíc, kdy jsem neodolal příznivé ceně 399 Kč v jednom nejmenovaném obchodě s elektronikou. Originálku jsem si nesl domů s pocitem očekávání. Obal vypadal opravdu pěkně a pořádně mě na hru nabudil. Po celkem dlouhé instalaci se mi těch asi 4,5 GB nainstalovalo na harddisk a spuštění hry nic nebránilo. Po úvodních animacích s logy vývojářů a nVidie se konečně dostávám do hlavního menu. Vypadá hezky. V pozadí běhají rozdělené obrazovky s útržky animací ze hry. Nejdříve jsem si vyzkoušel mojí oblíbenou projížďku, zde nazvanou TAKE A RIDE. Na výběr máte zpočátku dvě města a to americké Miami a francouzské Nice. Po přesunutí děje do Istanbulu se vám zpřístupní i on. Města jsou zpracována pěkně a každé má svůj charakteristický vzhled. Dojem poněkud kazí jen grafika, které se od vydání na konzolích vylepšení nedočkala. Města vypadají i celkem živě, lidé se v nich pohybují, vlaky a tramvaje jezdí apod. Poprvé za celou dobu vydávání Driverů máme možnost se pořádně projít po svých (nebo spíše Tannerových J). Nabyl jsem dojmu, že s touto složkou hry nemají autoři moc zkušeností, jelikož Tannerovy pohyby nejsou zrovna nejvychytanější. Nejedná se sice o žádnou katastrofu, jen o něco zaostává za hrami stejného žánru. Největší problémy dělá poldovi Tannerovi asi skákání, které se tak snad ani nazvat nedá. Spíše bych tyto sekvence nazval paskok nebo marný pokus o skok. Ovšem technické zpracování pohybů je asi jediným pořádné mínusem hry.
*4* *5* *6*
Poté, co s Tannerem zastřelíte pár zloduchů, nabídne vám hra i nějaké to vozidlo na vyzkoušení. Je jich tu dost a zajezdíte si v automobilech, na motorkách, v náklaďácích a také nechybí lodě, které v misích také párkrát využijete. Ovládání všech vozidel je naopak obrovským plusem hry a dokazuje, že v tomto oboru Reflections excelují. Ovládání je opět postaveno někam mezi realistiku a arkádu. Mně osobně to velmi vyhovovalo a bral jsem to jako vítanou změnu oproti arkádové konkurenci. Vozidla na tom, na rozdíl od okolí, nejsou graficky zas tak špatně, ale příliš dobře také ne. Takže žádné realistické odrazy Slunce skutečně nečekejte. Navíc, grafika je opravdu špatně optimalizovaná a i Oblivion na střední detaily mi cukal méně než v některých okamžicích Driv3r. Zkusil jsem tedy stáhnou patch, po kterém jsem musel hru reinstalovat, jelikož po jeho aplikaci se mi nepodařilo hru spustit. Takže vám bohužel nepovím, jestli některé chyby spraví. Každé vozidlo má nějaké výhody. U motorek je to samozřejmě lehké prosmýknutí zahuštěným provozem, ale narozdíl od aut zde na nich jste více ohroženi na zdraví, jelikož z motorky, jak asi víte, lze spadnout. Celkově ode mě dostávají auta a spol. velikou pochvalu.
*7* *8* *9*
Nyní se vám pokusím nastínit začátek příběhu. Ten jako zatím v každém dílu (kromě právě vycházející čtyřky) sleduje policejní případ policajta Tannera, který vyniká hlavně v řízení vozidel. Ovšem v tomto dílu si do svého portfolia přidá další schopnost – tou je střelba. Ale o tom až později. Vše začíná nádhernou animací odehrávající se v Istanbulu, kde právě probíhá pouliční bitka. Ovšem ne pěst na pěst, ale kvér na kvér a náboji se rozhodně nešetří.Tanner je na místě také a poté, co kopem zavře dveře a zastíní kameru, následuje střih na záběr z nemocnice, kde je postřelený Tanner oživován. Bohužel neúspěšně. A tak se vydáváme do minulosti zjistit, jak se Tanner do takovéto situace dostal. Z úvodní animace by mohl člověk nabýt dojmu, že Tanner byl smrtelně poraněn právě při této pouliční přestřelce, ale pravda je jiná. Jaká – to nechám, abyste si zjistili sami. Prozrazovat konec hry je totiž katastrofální chyba. K animacím bych ještě dodal že jsou i skvěle namluveny známými herci, jakými bezesporu jsou Michael Madsen a Mickey Rourke. Ještě než se vrhneme na zbraně a Tannerovy zaměřovací dovednosti, povím vám něco o animacích, které tvoří značnou část děje. Pokud jste viděli nějaké screeny ze hry, určitě jste poznali jejich dva druhy.
*reklama*
Ty s nic moc (ingame) grafikou a ty nádherné se super grafikou. Tak ta druhá varianta pocházela právě z animací, které jsou zpracovány dobře a navozují právě onu slibovanou filmovost. Sice nejsou úplně dokonale udělané po grafické stránce a některé objekty nejsou tak detailní, jak by mohly být, ale po střihové, mluvené a zvukové stránce jsou jednoduše super. Je na nich poznat že Reflections to opravdu baví a navíc jim to jde! Nyní se konečně dostáváme k dalšímu bodu programu, jímž je několikrát avizované střílení. To sice hraje až druhé housle po jezdících misích, ale několikrát se objeví a podle mě nedělá hře tak velkou ostudu, jak se domnívají někteří recenzenti. Ano, zdaleka není dokonalé, ovšem katastrofa to také není. Na výběr máte automatické zaměřování, které vám hraní usnadní, ale já, jakožto PC hráč, jsem zvolil nekonzolové manuální míření. Chvíli jsem sice musel hledat správné nastavení citlivosti myši, ale když bylo vše na svém místě, rozhodně mi nedělalo problémy odprásknout pár záporáků. Na výběr máte několik zbraní, mezi které patří známá M16ka nebo granátomet, který dokáže na ulici plné aut způsobit pěkný ohňostroj. Nechybí ani Uziny, malé pistole a další samopaly. Zbraní je tedy uspokojující počet a nemám důvod si na ně stěžovat, protože fungují tak jak mají.
*10* *11* *12*
Po představení jednotlivých prvků hry přicházejí na řadu samotné mise z hlavního módu hry nazvaného Undercover. Misí je více než 25 a některé důkladně prověří vaše schopnosti. Vašim úkolem bude infiltrovat se do gangu pašujícího auta a poté vypátrat kam a kdy je vozí a předávce zabránit. To ovšem nepůjde samo a tak budete nejdříve muset přesvědčit záporáky o vašich schopnostech. To proběhne v poměrně lehkém testu, ve kterém v časovém limitu srážíte sudy. Pak už jim asistujete hlavně jako řidič, ale někdy dojde i na vystřílení nějakého toho baru, nebo osvobozování přátel. To vás samozřejmě čeká mimo vůz. V něm budete pronásledovat další auta. V některých případech je budete muset zneškodnit za pomoci střílejícího kámoše, jindy budete muset naopak zůstat nezpozorován a pronásledovat zločince z bezpečné vzdálenosti. Mise jsou opravdu zábavné. Jsou většinou přiměřeně, obtížné, takže je nebudete muset příliš mnohokrát opakovat. Jsou výjimky, kterých však není mnoho. ˇPatří mezi ně mise, v níž máte naložit tři auta do jedoucího kamionu. Pro mě to byla opravdu těžká zkouška. Nakonec se ale všechny mise dají zvládnout. Obzvlášť zaujme-li vás skvělý příběh, který vás bude pohánět dopředu, abyste zjistili co bude dál.
*13* *14* *15*
Hra vám vydrží na dlouhou dobu. Navíc, po dohrání misí vám nikdo nebrání si je zahrát znovu, nebo kromě projížďky vyzkoušet i DRIVING GAMES známé i z jedničky. Zde na vás čekají minihry jako projíždění checkpointů, projíždění brankami, srážení kuželů a také skvělé honičky s muži zákona. Jedná se o zábavné zpestření hlavního módu. To samé se dá říci i o projížďce, ve které vás nic nikam netlačí a vy si můžete dělat vše, co vám hra dovolí. Tento mód je mým oblíbeným, neboť si při něm odpočinu a procvičím své řidičské schopnosti. Blížíme se k závěru. Doufám, že jsem vám ukázal Driv3ra v lepším světle než některé jiné recenze. Rozhodně je vhodný i pro ty, kdo se s předchozími hrami z Driverské série nesetkali. Bohužel neoplývá kvalitní technickou stránkou, což ho sráží dolů. Holt, co si budeme nalhávat, dobré grafické zpracování je dnes k výbornému dojmu ze hry velmi důležité. Samo o sobě však také nestačí a Driv3r naštěstí grafiku kompenzuje vším ostatním. Pokud jste tedy fandy série Driver neváhejte a kupte, přece nepřeskočíte ve sbírce trojku a nebudete hrát rovnou čtyřku. Ta se ve světě dočkala pozitivnějších ohlasů než trojka. Nevím, jak ostatní recenzenti, ale já se u hry dobře bavil a neviděl bych to s ní tak černě, ba naopak. Rozhodně se ji po snížení ceny nebojte vyzkoušet.