Pandora, opuštěná planeta na samotném okraji vesmíru.
Opuštěná? Jen na první pohled, při bližším ohledání zjistíte zvýšenou míru
výskytu vesmírné verbeže všeho druhu. Všechny pašeráky, bandity a zkrachovalé
existence na toto zapomenuté místo přilákala vidina neuvěřitelného bohatství,
jejímž zdrojem je mytické místo zvané Vault. Traduje se, že ve Vaultu kdysi
ukryla neuvěřitelně vyspělá mimozemská rasa své technologie. Pro dobrodruhy to
znamená jediné – zlatý důl, avšak není jisté zda Vault skutečně existuje, nebo
zda je jen výplodem nějakého chorého mozku. Ať tak či onak, Pandora je plná
hrdlořezů s jedinou vyhlídkou, nalezením tajemného Vaultu, který jim
zaručí doživotní bohatství a slávu.
Tak jako ostatní se i náš hrdina vydává na dlouhou pouť po
Pandoře s mlhavou představou Vaultu před sebou. Avšak příběh vás vpřed
příliš nepotáhne, slouží spíše jako záminka k neustálému masakrování
okolních nepřátel. Jak jste již zřejmě zaslechli (a pokud ne dozvídáte se to
nyní), tak Borderlands, kříženec mezi RPG a střílečkou, se honosí novou herní
zkratkou – RPS. Vás ale bude spíše zajímat, jak se taková hra hraje. Zpočátku
se hra tváří jako obyčejná střílečka, až na to, že z nepřátel při zásahu
vypadávají čísílka a vám se po jejich zabití přičítá zkušenost. Takhle vesele
získáte pár úrovní a na té páté obdržíte svou první a jedinou speciální
dovednost. Při každém dalším level-upu obdržíte po jednom bodu, který můžete
investovat do 21 stromovitě seřazených pasivních schopností. Ty vám například
zvyšují rychlost přebíjení nebo rychlost střelby, ale kromě klasické střílečky
můžete využívat pouze jeden aktivní skill. Ten má, spolu s většinou
pasivních schopností, každý hrdina jiný. Sniper Mordecai vypustí svého
krvežíznivého havrana, aby napadl nepřátele, voják Roland postaví střelnou věž,
siréna Lilith přejde do paralelní dimenze, kde se může svižněji pohybovat a
konečně obrovský řízek Brick přejde do stavu zuřivosti a začne drtit své
nepřátele holýma rukama. Když už jsme u těch postav, tak si na začátku
dobrodružství zvolíte právě jednoho z těchto čtyř borců a maximálně
změníte barvu jeho vesty a džín, tím veškerá úprava končí, protože dále si
budete postavu profilovat dle používaného vybavení, které se nejvíce podobá
systému z Diabla. Ve hře tak najdete kvadrilióny zbraní, které se liší
silou, rychlostí střelby a přesností. Postupně tak jako v Diablu získáváte
lepší a lepší vybavení a ženete se za puškou s o 5 větší silou. Na zbroje
si ovšem nechte zajít chuť, jedinou možností vylepšení vaší obrany je koupě
energetického štítu. Celkově je ale jedno jakou postavu si vyberete, hraní za
všechny se podobá jako vejce vejci, protože všichni hrdinové mohou používat
veškeré vybavení a liší se vlastně jen tou jedinou aktivní schopností. Oproti
diferenciaci postav v podobném Hellgate: London je to poněkud zklamání,
ale Borderlands mají v rukávu několik trumfů, kterými tento pomenší
nedostatek hravě přebijí.
Netradičně začnu od grafického kabátu, který zaujme na první
pohled. Her s podobnou grafikou se v posledních letech příliš
neurodilo, napadá mne snad jen nový Princ z Persie a Silverfall. O to
odvážnější byl tah, kdy uprostřed vývoje byl zcela změněn grafický styl
z realistického na stylizovaný komiksový. Nakonec však vše dobře dopadlo a
změna hře určitě prospěla, graficky jsou Borderlands naprostou špičkou a
vypadají jednoduše skvostně. Autorům se navíc povedly i různorodé lokace. Oslní
vás obří galaktická skládka, stejně jako tajemné mimozemské terasy. Grafika je
skvělá nejen po technické stránce, ale i po té designové.
Srdcovým esem je ovšem samotná hratelnost. Hrajete střílečku
v netradiční grafice, touláte se po poměrně rozlehlých lokacích, nalézáte
lepší vybavení a spolu s postupováním po úrovních rozdělujete body. RPG
část je jednoduchá, ale funguje, což je to nejdůležitější. Oproti klasickým FPS
tak budete motivováni nekončícím koloběhem hledání lepší zbraně a prostým, leč
účinným vývojem postavy. Další dobrou zprávou je, že i druhá složka – střílení –
funguje bezproblémově. Na povrchu Pandory se kromě všudypřítomných banditů
vyskytuje i několik místních zvířat. Boje s humanoidy vám tak budou
zpestřovat souboje s létajícími rakky, psovitými skagy a hmyzoidními
spiderlingy. V rámci příběhu se pak jednou za čas vyskytují bossové, kteří
jsou v duchu komiksu představeni krátkou ukázkou. Jako velice pěkná
vychytávka působí systém kritických zásahů, který není náhodný, jak je u RPG
zvykem, nýbrž zcela závisí na schopnostech hráče. Zatímco u lidských protivníků
stačí pro kritický zásah trefit hlavu, u členů místní fauny si užijete hledání
slabého místa. Bohužel ani Borderlands se nevyhnulo několik neduhů, které jinak
fantastickou hratelnost trochu brzdí. Hlavní výtka bude směřovat k úkolům,
které jsou typickou variací na známé najdi, zabij, přines. Za celou dobu hraní
člověk nenarazí na žádný zajímavý či propracovaný quest. To, spolu
s absencí silného příběhu, snižuje motivaci hráče a pomyslnou mrkví na
konci klacku tak zůstává pouze samotné střílení a získávání vybavení.
Borderlands se také bohužel nedokázalo vyvarovat jisté repetitivnosti, své
trumfy vyloží v několika prvních hodinách, kromě zmíněného střílení,
hledání pokladů a jízdy v bugině zde mnoho jiného nečekejte.
Pandorské pustiny nemusíte brázdit pouze pěšmo, ale po
nějaké té hodince hraní získáte přístup i k místní bugině. Ta zjednodušuje
pohyb po rozlehlých lokací, ale nepočítejte, že s ní projedete všude.
V pokročilejších lokacích narazíte i na jiné desperáty za volantem a
užijete si i soubojů mezi vozidly. Zpočátku se ovládání buginy může zdát mírně
nekonformní (zatáčí se výhradně pomocí myši), ale po čase si zvyknete a
ovládání vám v přejíždění dotěrných skagů bránit rozhodně nebude.
Borderlands disponují zdařilým multiplayerem. Při
dobrodružství si k sobě můžete přizvat až tři další hráče a společně pak procházet
kampaň. Zábava se pochopitelně násobí. Hra počítá i se souboji mezi hráči a
kromě duelů si můžete vyzkoušet i souboje v aréně.
Celkově mne Borderlands velmi příjemně překvapily. Po úvodu jsem si myslel, že mám tu čest s obyčejnou střílečkou s několika RPG prvky. V zásadě jsem se příliš nemýlil, až na to, že jde o excelentní FPS v otevřeném světě s vložkou v podobě vozidel. Do tohoto koktejlu jsou navíc velice šikovně přimíchány i zmíněné RPG prvky. Třešničkou na dortu je pak perfektní grafika. Škoda jen stále se opakující herní náplně, slabých úkolů a zmateného příběhu. Navzdory těmto nedostatkům si Borderlands ode mě odnášejí vynikající hodnocení a mé doporučení, zvláště, když vám celé putování zabere kolem patnácti hodin, což je na střílečku pěkná porce.