[i]Je to zřejmě nějaká temná strana naší lidskosti, která v nás vzbuzuje nutkavý pocit, odhodit všechny zažité morální hodnoty a chovat se alespoň na chvíli jako naprostý šílenec. Někteří z nás vábení podlehli a odpráskly například svého souseda. Jiní zvolili poněkud mírnější metodu, začali hrát násilné hry. Tento pojem se v posledních letech skloňuje čím dál častěji, díky nejrůznějším politikům, právníkům a samozřejmě i díky nám hráčům. Jedním z největších představitelů násilných her je bezesporu série Grand Theft Auto a myslím, že není třeba ji dlouze přestavovat. Přeci jen každý si ji zahrál, a kdo říká že ne, ten ji hraje dodnes.[/i]
*1* *2* *3*
[b]Dveře do minulosti[/b]
Druhé vydání kapesního GTA s podtitulem Vice City Stories se, jak už název napovídá, nechalo volně inspirovat jedním z nejoblíbenějších dílů série – Vice City. Zatímco v předchozím Liberty City jsme narazili na parodii New Yorku, v této hře narazíme na parodii prosluněného Miami. Ovšem tentokrát půjde o Miami z 80. let. To znamená drogy, sex, divné taneční kreace a hlavně spousty lidí s nulovým módním vkusem. K tomu si připočtěte ještě neúnosná vedra a vyjde vám poklidná letní atmosféra. Tedy až zas tak poklidná není, do města totiž přijel nový hombre a hodlá to ve Vice City pořádně rozhýbat. Jmenuje se Vic Vance a k mému velkému zděšení se živí poctivou prací v armádě. Tedy alespoň do té doby, než ho jeden z jeho nařízených, namočí do svého zločineckého plánu .Chudák Vic do toho samozřejmě spadne a už se v tom chtě nechtě veze. Tak nějak tedy vypadá stručně načrtnutý úvod do děje, není to sice žádné mistrovské dílo, ale požadavkům Grand Theft Auta to postačí. A ačkoliv se může zdát, že se toho dost změnilo, není tomu tak. Celá hra má totiž stále stejnou strukturu, pobíháte po městě, plníte mise a zabíjíte nevinné kolemjdoucí a to jen proto, abyste se na závěr stal neúprosným vládcem města s neomezenou mocí – tomu říkám zábava.
*4* *5* *6*
[b]Bůh žehnej Rockstaru[/b]
Když jste před rokem svým kamarádům ukázali jak Liberty City na PSP vlastně vypadá, někteří jen nevěřícně zírali a jiní zas padali do mdlob. Hra totiž vypadala a stále vypadá neuvěřitelně pěkně. Vice City Stories přirozeně prošla lehkou revizí a vypadá zase o ždibíček lépe. Tentokrát jsme už ale na ledacos zvyklí a na povrch tak vyplouvají nedostatky, které jsme byli ochotni hře minulý rok prominout. S čím si například vývojáři nedovedli poradit je framerate. Hra si sice v drtivé většině případů zachovává stabilní počet snímku, ale čas od času se stane, že se prostě zakucká a chvíli nabírá sílu. S tím možná souvisí i další nedostatek. Když totiž nasednete do auta a pořádně na to šlápnete, hra začne mít vážné potíže s vykreslování okolí, a tak se některé objekty dokreslí buď pomalu anebo vůbec. Věřte mi, že nic nepokazí projížďku po prosluněném pobřeží víc, než srážka s pětipatrovým neviditelným věžákem. Zkrátka chlapci z Rockstaru by měli ještě něco doladit, protože Playstation Portable není úplně všemocný stroj a je třeba ho šetřit. Abych ale začal i trochu chválit, tak dodám, že ovládání je vypilované k dokonalosti. Míření je zase o něco jednodušší a celková odezva tlačítek rychlejší. Za zmínku také stojí naprosto famózní soundtrack. Jde o výběr těch největších hitů té doby a musím uznat, že jde o pravý hudební balzám. Některé songy jsem si dokonce oblíbil natolik, že Ipod, který obyčejně nedám z ruky, jsem vyměnil za PSP. Jednoduše jsi si zapnul Vice City Stories, vlezl do auta, zaparkoval na bezpečném místě, zapnul rádio a poslouchal.
*7* *8* *9*
[b]Vzhůru do nekonečna a ještě dál![/b]
Zřejmě si teď říkáte, že tohle všechno je moc pěkné, ale co takhle něco nového, kvůli čemu stojí za to si Vice City Stories koupit. No nebudu vás napínat, nějaká ta novinka se ve hře přeci jen našla. Mezi nejzajímavější bezesporu patří nová schopnost hlavního hrdiny, brát rukojmí. Přiznám se, že jsem téhle nové funkce moc nevyužíval. Možná proto, že policie k mému velkému zděšení zůstala stále stejně dementní a některé mé rukojmí vůbec nebrala v potaz. Dále je tu jedno nové vozidlo – vodní skútr. Prozradím jen to, že je o něco obratnější než obyčejné lodě a dají se s ním provádět skvělé akrobatické kousky. No a to je asi tak všechno. Ano není toho moc, ale aspoň něco. Grand Theft Auto: Vice City Stories rozhodně není bezchybný titul, ale nabízí spoustu skvělé zábavy a to navíc v kapesní podobě. Hra navíc disponuje úžasnou grafikou a nádherným soundtrackem. Na internetu se dokonce velmi rychle rozrůstá komunita moderů, kteří každým dnem vyrábějí nové addony a jiné přídavky, které hru nesmírně obohacují. Na závěr tedy dodám, že tohle pokračování se povedlo vskutku na výbornou a pokud doma máte PSP, jednoznačně vám musím tohle GTA doporučit.