Dlouhé a dlouhé roky čekají hráči celého počítačového světa na takovou NHL, která by zase alespoň trochu připomínala hokej. Přiznejme si, že předchozí ročníky byly pravda zajímavou arkádou s „těžkotonážní“ grafikou, ale lední hokej viděly leda tak z rychlíku cestou do skladu. Čekali jste také letos sportovnější přístup monopolního tvůrce počítačového hokeje? Jako každý rok nám v EA Sports naslibovali hory doly: dokonalou, přímo revoluční grafiku, pohyby hráčů, kontrolu puku, klamání tělem a kličkování… Poslední dvě zmiňované herní činnosti jdou evidentně pyšné společnosti nejlépe. A přiškrcení rozpočtu i lidských zdrojů pro počítačovou verzi ve prospěch konzolí, to je faul na všechny pc hráče. Na druhou stanu možná i proto nikoho nenapadlo zase celou hru kompletně překopat nebo vymýšlet nové grafické rádoby vychytávky, které s hokejem nic společného nemají. Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše: i přes několik báječných vylepšení hratelnosti mě NHL opět zklamala. Zklamání je o to trpčí, že nebýt několika, žel podstatných, detailů, byla by 07 tím, čím ji chceme mít – simulací skutečného hokeje.

*1* *2* *3*

Pojďme ale pěkně popořádku. Předně nečekejte na monitorech žádné grafické novinky. Jak už bylo řečeno, EA upřednostňují konzole, nikoliv počítače. Grafika pro pc zůstala téměř stejná jako v minulém ročníku. I struktura grafických souborů je identická s Nhl 06. Beze změn je předzápasové intro i záběry při přerušení hry. Což ovšem neznamená, že by hra po grafické stránce strádala. Vůbec ne. Úroveň grafiky je přijatelná jak pro oko, tak i pro hardware počítače. Bez větších problémů rozeznáte nejen hráče, ale i trenéry na lavičkách mužstev. Škoda že z loňska zůstaly i některé nesmysly, zejména u brankářů, kteří se skoro po každém zákroku před kamerou donekonečna protahují nebo manipulují se svou maskou rukou v lapačce – zkoušeli jste to někdy? Sundávat nebo nasazovat si masku neforemnou, pro tento účel zcela nevhodnou lapačkou je na ledě takřka jistý způsob, jak se ztrapnit, případně pobavit všechny spoluhráče i protihráče… Mimochodem, když jsem narazil na brankářské masky, přilba á la Hašek se tu ve své pravé podobě (opět) nevyskytuje. Namísto ní jako už pěkných pár let má chudák Hašek, Prusek a další na hlavě prostě jednu z hráčských přileb a nepříliš důvěryhodně vypadající, primitivní košík. Což o to, tento model masky existoval, používal ji například Glenn Healy, Peter Sidorkiewicz nebo Jeff Hackett na začátku devadesátých let minulého století. Jen opravdu nevím, kolik brankářů v ní jezdí po ledě dnes. Moc asi ne. Ale možná si toho v EA prostě nevšimli…

*4* *5* *6*

Letošní počítačová NHL se každopádně zapíše do hráčské historie. Poprvé od vzniku série je součástí originální hry česká extraliga. Řekněme si upřímně, National Hockey League je pěkná věc, ale doma je zkrátka doma. Tím spíš, že kteroukoliv ligovou soutěž, tedy i extraligu, můžete hrát v rámci Dynasty módu. Jakkoliv oproti zámořské soutěži nedotažená, zejména co do výstroje hráčů a brankářů – i tak je velké plus, že autoři konečně zařadili mezi vybrané soutěže také domácí ligu tak úspěšného hokejového národa, jako je ten český. Pravda, kolemjdoucí cynik by poznamenal, že v Kanadě na úspěchy našich hokejistů zvysoka kašlou a extraliga není úlitbou českému národu, nýbrž českému trhu. Ale nebuďme hnidopišští. Kromě české extraligy NHL 07 obsahuje v české lokalizaci kompletní český dabing od našich komentátorských matadorů Petra Vichnara a Roberta Záruby. To je na první pohled záruka kvalitního komentáře. Jenže ouha. Příkaz shora zněl český dabing, nikoliv český komentář. Jinými slovy český komentář je prostě otrocký překlad původních anglických hlášek, pouze jakž takž upravený podle české mluvnice. Myslím, že z výsledku musí mít rozporuplné pocity jak hráči u obrazovek, tak i samotní komentátoři. Oba pánové bez diskuse odvedli kus profesionální práce, jak u nich ostatně bývá zvykem. Ale komentář, na který jsme zvyklí z televizních přenosů, to zkrátka není.

*7* *8* *9*

Ze starších ročníků hry jsme byli navyklí na to, že buďto se naprosto nereálně pohybovali hráči, anebo brankáři. S přijatelným kompromisem přišla teprve verze 2004. Nyní, o tři roky později, na pohybech hráčů i gólmanů můžete oči nechat. Technické finesy s pukem na hokejce, bodyčeky, střelba i ty fauly na jedné straně, na druhé potom rozkleky, chytání zvláš’t všemi čtyřmi končetinami i tělem, válení po ledě a zalehávání kotouče. Vše vypadá velmi realisticky. Pokud už bych zde musel něco vytknout, tak snad jedině bruslení, které by přece jen mohlo ještě méně připomínat komíhání nohama v husté kaši, nebo občasné zvláštní zákroky brankářů. Nicméně musím zkazit radost všem, kteří považují gamepad připojený k počítači za barbarství. Bez pověstných analogových páček si příliš skvostných pohybových kreací neužijete. Pravda je taková, že bez gamepadu je hra sotva poloviční.

*7* *8* *9*

Teď mi nezbývá než kousnout do kyselého jablka a povědět vám, co že je v NHL 07 špatně. Největší výhrada? Dvěma slovy: moc gólů. Je sice pravda, že i ve skutečnosti hokejové svazy dělají vše proto, aby padalo víc než těch průměrných pět šest branek za zápas. Ale když hned po první třetině a patnácti střelách hrajete na nízkou obtížnost 9:0 a na vyšší 6:5, to už něco není v pořádku. Tak nevyvážené brankáře jako letos snad série NHL nepamatuje. Střelu z první po příčné přihrávce před brankoviště celkem pravidelně chytají, ale to je tak všechno. U každé další střely je to padesát na padesát, že padne gól. Ale neházel bych vinu jen na gólmany. Ostatně když v reálném hokeji stojí proti sobě samotný útočník a brankář, je ta šance také 50:50 (plus minus kvality obou hráčů). Extra střelec se podívá, napřáhne, zamíří a trefí. A v tom právě spočívá záhada snadného skórování v NHL 07 – dlouze podržet tlačítko pro střelu, pak rychle namířit do odkrytého místa, vypustit střelu… a brankář nemá šanci. Jaksi se ovšem nebere v potaz, že ne všichni hokejisté mají mušku jako Jágr nebo Ovečkin; že ne každá střela letí v hokeji přesně tam, kam jste ji namířili; ani že při kličkování mezi obránci nebývá na dlouhé přesné míření čas a klid. Jedinou možností, jak počet branek snížit, je hrát NHL 07 na nejvyšší obtížnost a nastavit sílu i přesnost střelby na minimum. Potom vám i počítač dá za zápas přijatelný tří až pětibrankový příděl. Problém je v tom, že vám se podaří dát gól až po desetiminutovém ostřelování soupeřovy brány a ještě jen náhodou. To je potom ale houby hra.

*10* *11* *12*

Říkáte si možná, že pokud už si ten počítač vypracuje dobrou šanci, není nic špatného na tom, když dá gól. V tom s vámi naprosto souhlasím. Jenže počítač si žádné šance nevypracovává. Góly prostě střílí. Umělá inteligence se limitně blíží nule. Obranná fáze ještě ujde, ale útočná invence spočívá v zavezení puku do rohu, zpětné přihrávce a střele. Za brankou, ať už vlastní nebo soupeřovou, je počítač naprosto bezradný. Veškerá kombinace počítačem ovládaných hokejistů je stereotypní a samoúčelná. Jako by si takový hráč říkal: „Proč bych se měl zajímat, jestli přihrávám na obsazeného nebo volného spoluhráče? Co na tom, jestli přihrávám do ofsajdu? No a co, že si s tím druhým na modré čáře šmrdláme puk sem a tam tak dlouho, až se sami vytlačíme z útočné třetiny? Mám přihrávat, tak prostě přihrávám!“

*13* *14* *15*
Brankáři také rozehrávají puky podle těžko pochopitelných pravidel: Jednou po akrobatických zákrocích rozehrávají, jako by se nechumelilo, jindy zase zalehnou kotouč při přesilovce vlastního týmu, aniž by ho kdokoliv ohrožoval.
A do třetice. Počítač neumí chodit na buly. Hráč se při vhazování ani nepohne. Prostě čeká, jestli mu puk spadne na hokejku, a pak s ním vyrazí vpřed. Žádné vyhrávání buly pro spoluhráče.
Shrnuto do lapidární věty: Chcete-li si v NHL 07 zahrát hokej, nehrajte proti počítači.

*16* *17* *18*

NHL se už léta poměrně úspěšně uchází o dva tituly: nejdelší počítačová série a nejpomalejší vývoj. Všechny změny k lepšímu jsou spíše změnami kosmetickými. Na rozdíl od změn k horšímu, které autoři každý rok neomylně do hry přidají. Od těchto skutečností se odvíjí i hodnocení, které se jen těžko může příliš vzdálit od průměru.