Fanoušek či úplné tenisové dřevo, vývojářům titulu Top Spin to bylo jedno. Pokusili se vsadit na velice zajímavý model hry, která přináší na jednu stranu poměrně kvalitní a přesnou simulaci „bílého sportu“, která by měla být přitažlivá i pro sportu znalé profíky, a současně nabízí mnoho atraktivních bonusových a extra prvků, které jsou typické zejména pro leckterou arkádu, jež si klade za cíl oslovit zejména neznalé masy. A nutno hned zkraje podotknout, že se jim tento cíl podařilo již před nějakým tím časem s titulem Top Spin naplnit, když hra vtrhla na původní Xbox, kde sklidila nanejvýš pozitivní ohlas.
*1* *2* *3*
Jak se to však má s její PS2 inkarnací? Je stále tak skvělá, poutavá, z hlediska hratelnosti vyvážená a přirozeně i oku lahodící? To si povíme již za okamžik. Zcela na okraj bych chtěl poznamenat, že sám tenis hraji (nebo spíše hrál jsem) od šesti let, tudíž snad mohu tento produkt relevantně posoudit i z, profesionálové prominou, „odborného“ hlediska.
Ačkoli od hry podobného ražení nikdy nelze očekávat, že by strhla přímo lavinu zájmu, je vždy potěšující, když se vývojáři dokáží s podobně stereotypním druhem zábavy nějak originálně a smysluplně vypořádat. Základem tenisové simulace je jako v případě ostatních sportů pochopitelně nějaká ta licence. Top Spin v tomto ohledu kombinuje slušnou nabídku opravdu špičkových tenistů a tenistek s tvářemi o něco méně známými a nakonec i hráči smyšlenými. V případě nejrůznějších turnajů, hřišť, kurtů, dvorců a plácků se má situace tak, že se můžete v zásadě potěšit účastí na všech významných podnicích světa včetně grand slamů, ovšem s tím detailem, že se např. neúčastníte US Open či Australian Open, ale jakýchsi imitací typu Great American Challenge atp. Ovšem to je jen drobný detail, který nakonec nehraje nijak zásadní roli.
*4* *5* *6*
Tenis obecně je jednou z nejobtížnějších herních disciplín ke zpracování, jakož i sport samotný rozhodně vyžaduje značné úsilí a čas k jeho zvládnutí. Není se proto čemu divit, že veškeré obavy, otázky a naděje hráčů se vždy upínají zejména k ovládání, které hraje v celkovém dojmu naprosto fatální roli. Špatně ovladatelný tenis nezachrání ani kupa licencí a nablýskaná grafika a naopak i vizuálně méně přitažlivá show může dělat s hráči divy, pokud jim hratelnost sedne a ovládání rychle přejde do krve.
*reklama*
Rád konstatuji, že Top Spin se v tomto směru zařazuje spíše po bok těch lepších pokusů. Nechybí mnoho do dokonalé hratelnosti Virtua Tennisu od Segy a pokud jde o Smash Court Tennis Pro Tournament 2 od Namca, karty jsou velmi vyrovnané. Netřeba se bát žádných ztřeštěností a experimentů, jaké svého času předváděl např. Rolland Garros.
*7* *8* *9*
Naopak vizuální stránka věci nejenže logicky poněkud zaostává za starším Xbox sourozencem, ale rovněž už výše zmíněný hit od společnosti Namco mi v tomto směru přišel jaksi uhlazenější a vůbec líbivější. Přičítám to zejména faktu, že Top Spin je klasickou, byť povedenou, konverzí, zatímco Smash Court Tennis byl šit přímo na míru PS2. Tak jako tak rozhodně není grafika něco, na co by si mohl náhodný hráč stěžovat. Pokud pomineme zbytečně dlouhé nahrávací časy a poněkud střídmé opakovačky a nástupy tenistů, stále nás čeká v zásadě kvalitní a pohledná podívaná. Opravdu zamračit se můžeme snad jen nad při přechodech mizejícími hráči a faktem, že během čtyřhry se patrně kvůli udržení framerate jaksi vypaří diváci z hledišť.
Top Spin přirozeně disponuje zcela tradiční nabídkou módů jako je exhibice, trénink či kariéra. Užívat si můžete jak ženského tenisu, tak i toho mužského, ve dvou i čtyřhře. Samozřejmostí je dnes rovněž online podpora, ale co si budeme povídat, u nás ji zřejmě stejně mnoho lidí nevyužije. O to více potěší kvalitně zpracovaný multiplayer na jedné konzoli. Bohužel, hra vás bude po celý čas obtěžovat jednou těžko přehlédnutelnou a stravitelnou bolístkou. Už výše zmiňovaný loading vás totiž definitivně znechutí teprve ve chvíli, kdy se pokusíte vrhnout na kariérní mód. Co obrazovka, a to i čistě statická s pár čísly, to naprosto nepochopitelně dlouhá a odrazující nahrávací vložka. Nechci malovat čerta na zeď, ale já osobně to považuji za nejvážnější nedostatek hry.
*10* *11* *12*
Jinak výjimečně zajímavě zpracovaná kariéra vás totiž dříve či později natolik otráví vším tím čekáním, že se raději zase vrátíte k osvědčenému pinkání „jen tak“. Přesto musím zmínit její tu více a tu méně originální prvky jako důkladně zpracovaná tvorba vlastního hráče, výběr sponzora, trénování, cestování po světě, zapisování na turnaje či nákup vybavení, oblečení a doplňků. To vše opět s nejednou licencí známých firem jako Adidas, Nike, Oakley, Wilson atd.
Jak to shrnout? Top Spin se skvěle hraje, unavuje dlouhými nahrávacími časy, přiměřeně potěší na pohled, otráví nevkusným požadavkem na prostor na vaší memory kartě. Přesto je jeho hratelnost opravdu na vysoké úrovni, výběr hráčů dostatečně zajímavý i bohatý a především nabídka tenisových kurtů tak široká, že než si je všechny zvládnete prohlédnout, bude z vás minimálně fanoušek-amatér.