Resident Evil… už při vyslovení těchto dvou slov většině hráčů přeběhne mráz po zádech a na tváři se objeví tajuplný úsměv při vzpomínce na nejednu nervy drásající chvilku, strávenou u televize s ovladačem v ruce a záložními plenami v kalhotech. Slavná a oblíbená série akčních hororů, typická přebytkem zombies a nedostatkem střeliva, se dočkala dalšího pokračovaní a několika zásadních změn. Co na to my, hráči? Pojďme se pomalu podívat, co na nás v Capcomu zase přichystali…
*1* *2* *3*
Příběh hry je jen záminkou pro rozpoutání hrůzyplného pekla, ve kterém se na několik večerů ocitnete v kůži Leona S. Kennedyho, starého známého pro ty, kdož hráli Resident Evil 2, který už ale není policejním nováčkem, ale ostříleným tajným agentem se speciálním výcvikem. Dozvídáte se, že byla unesena prezidentova dcera Ashley Graham a vy jste pověřeni jejím nalezením a záchranou. Stopy jejího únosce končí poblíž tajuplné vesničky někde na konci světa a hra začíná v momentě, kdy vás dva místní poldové ochotně vysazují uprostřed lesa a očividně se moc nemají k tomu vás doprovázet… Akce na sebe nenechá dlouho čekat. V blízkém stavení se odehraje první incident, který naznačuje, že buďto jste narazili na španělského patriota, který nenávidí Američany, nebo v tomhle únosu půjde o něco víc, než jen o tučné výkupné za prezidentovu dcerušku…
*4* *5* *6*
He‘s not a zombie… Tak přesně tahle věta se objeví na obrazovce vaší televize po zabití prvního individua, které se za podivného mumlání snažilo rozpůlit vám hlavu sekerou. Touto větou vám totiž autoři dávají tušit zásadní rozdíl oproti předešlým dílům série Resident Evil – netěšte se na zombie, už tu žádné nepotkáte. V Capcomu si pravděpodobně řekli, že by hra měla přijít s něčím novým, a tak už se na vás nepohrnou zástupy pomalých, idiotských, mozků chtivých, zmrzačených a rozpadajících se zombií, ale nepřítel úplně nový, skrytý v tělech obyčejných, původně možná přátelských vesničanů, mnichů a vojáků – tajemný parazit pojmenovaný Las Plagas, který roste ve svých obětech a mění je k obrazu svému v agresivní, relativně inteligentní, silná a odolná monstra, kterým jde hlavně o jedno – zabít vás. Nutno říct, že tato změna naštěstí nemění charakter hry – je hlavně optická, takže už neuvidíte různě zmutovaná a zkrvavená těla nemrtvých, ale vcelku konsistentní vesničany, kteří se na vás povalí ve stejných stádech, jen místo nesrozumitelného mumlání, křičí různé fráze španělsky jako například: „Te voy a matar!“ (zabiju tě), \"Puedes correr pero no resistir!\" (utíkej, ale stejně tě dostaneme!) nebo mé oblíbené \"Te voy hacer picadillo!\" (udělám z tebe sekanou).
Postupem času vám hra bude pomocí filmových animací a textových zpráv, různě se povalujících po stolech a policích opatrně sdělovat střípky příběhu, který vám poodhalí, kde se vzaly ony zvláštní organismy Las Plagas, kdo jsou tajemná sekta Los Illuminados a co s ní má v plánu její tajuplný vůdce Saddler se svými nohsledy a samozřejmě kdo a proč unesl prezidentovu dceru… Rovněž narazíte na několik vedlejších postav, které jsou více či méně na vaší straně a zdá se, že vám nezištně pomáhají. Příběhu tak dávají další rovinu a oživují hlavní příběhovou linii, v které vám jde hlavně o záchranu Ashley. Příběh je tak dost zajímavý a postupem hraní se těšíte na další, mnohdy šokující zjištění, co že se vlastně v tomhle Bohem zapomenutém kraji před vašim příchodem dělo, děje a plánuje…
*7* *8* *9*
Pokud jste hráli některý z minulých dílů série, uvědomíte si při prvních krůčcích hrou ještě jednu docela výraznou změnu ve zpracování, a to je změna pohledu kamery, potažmo ovládání hlavní postavy. Už ve hře nejsou v každé lokaci statické kamery, které by snímaly scénu z mnohdy nehodícího se směru a úhlu, kdy se občas stávalo, že jste neviděli, kdo na vás vlastně chce zaútočit, kam jdete a kdo tam je. Nyní celé dění vidíte skrze jeden pohled kamery, kterou máte umístěnou hezky za pravým ramenem, tudíž hrajete hru v určitém mixu pohledu třetí osoby a při střelbě se kamera přiblíží tak, že se díváte téměř z vlastních očí, navíc vám při střelbě v míření příjemně pomáhá laserový zaměřovač.
Samotné ovládání se vám během hodiny či dvou dostane rychle do krve. Při pohybu máte na výběr z ovládání křížovým ovladačem nebo levou analogovou páčkou, ta slouží při podržení R1 i pro míření, z toho vyplývá, že už typicky pro sérii Resident Evil, se nemůžete při míření pohybovat. Mnohým to možná přijde nelogické a bude jim to vadit, za sebe ale musím prohlásit, že ač je to opravdu nezvyklý handicap, přidává to hře na pocitu úzkosti v momentech, kdy se na vás hrne tlupa Los Ganados (jak se vesničanům ve hře přezdívá) a musíte si vybrat, jestli utečete, nebo budete stát hrozbě čelem. Pravá analogová páčka nezůstala nevyužitá, ale podobně jako například u Metal Gear Solidu 3 slouží k otáčení kamery, abyste viděli i něco málo z okolí, což se hodí v momentech, kdy hledáte různé skryté předměty. Kromě chození, střílení a útoky nožem je Leon schopný ještě lézt po žebřících, proskakovat okna, skákat přes překážky a propasti, na což vás upozorní ikonou tlačítka, které máte pro akci stisknout…jednoduché a intuitivní.
Přesto by k ovládání mířila moje první a poslední významnější výtka. Analogová páčka v této hře není analogová do té míry, že by rozeznala, jakou silou s ní pohybujete – jednoduše funguje jako směrový kříž, žádné rychlejší pohyby v krajních polohách a jemnější pohyby v mírných polohách nečekejte – buďto se hýbete (otáčíte, míříte), nebo ne. Tento fakt jsem si uvědomil ihned při začátku hraní a chvíli trvalo, než jsem si na toto chování analogu zvykl, každopádně vám asi celou dobu hraní bude připadat, zvláště otáčení, v hektických momentech nehorázně pomalé a některé netrpělivé povahy, zvyklejší na akčnější styl hraní, může i odradit od hraní, což by ale byla velká škoda…
*10* *11* *12*
Bojíte se rádi? Nebudu vás strašit, nebojte, jen že slabším náturám, které si pouštějí do kalhot i u letní bouřky, bych hru nedoporučil. Už při úvodní sekvenci, kdy Leona vezou dva španělští policisté na kraj vesnice, hra pumpuje do hráče hutnou atmosféru plnou silou pomocí záhadných záběrů, kdy přemýšlíte, jestli na vás něco skočí hned, nebo až za chvíli, a u které budete nervózně svírat ovladač a čekat, jestli už nastala vaše chvíle. Během hraní zažíváte podobné pocity. Při prvním hraní ručím za to, že budete chodit po chodbách, lesních cestách a rozvaleninách velice obezřetně, každý záhadný skřípot a chrapot ve vás vyvolá cuknutí v sedacích partiích a sevření žaludku, budou se vám nervozitou potit ruce. Budete se lekat, když na vás z ničeho nic skočí rozzuřený vesničan s kosou v ruce, budete zbaběle utíkat, když na vás poprvé zaútočí s motorovou pilou a její vlastník se vám bude zdát nezastavitelný, budete zoufale střílet do davů ve snaze držet si to krvelačné stádo co nejdále od těla a budete se netrpělivě otáčet kolem sebe a zoufat si, kudy z té šlamastiky pryč. Budete se bránit z posledních sil v zabarikádovaném domě, bude vám připadat že Ganados lezou snad i komínem. Mnohokrát budete v zoufalém boji o život vítězit s poslední vystřelenou kulkou a oddychnutím, že jste přežili, netušíc, že ještě není nic jisté… a můžete se chlubit, jak chcete, že jste na PC dohráli Dooma 3 s prstem v nose, aniž by jste se někdy lekli, ale tady se budete třást strachy o svůj virtuální život…
Budete si libovat z mnoha způsobů, jak budete moci zastavit a zničit nepřítele, stejně jako budete nespočetněkrát umírat mnoho efektními i potupnými způsoby. Autoři zabudovali do všech typů nepřátel zásahové body, které ve výsledku způsobí, že kulka v hlavě je někdy pro nepřítele to poslední co se mu jí prohnalo, zatímco rána do stehna donutí postiženého klesnou na kolena, připraveného k dalšímu zpracování, do kotníku ho povalí rovnou, zatímco do hrudi ho jen na moment zpomalí… Velmi dobře využitelný je tento systém v momentě, kdy uvidíte pohromadě třeba pět, šest nepřátel, mezi nimi jednoho, který po vás chce hodit dynamit… máte na výběr – postupně je všechny zastřelíte, což vás bude stát hodně sil a střeliva, nebo počkáte, až jedna z budoucí skupinky mastných skvrn zapálí dynamit a bude se napřahovat…a v ten moment nastala vaše chvilka slávy, protože při troše cviku pro vás nebude problém mu dynamit v ruce či za letu trefit, což způsobí ohromující explozi… a ušetřenou práci.
*13* *14* *15*
A protože v životě jste taky jednou dole a jednou nahoře, i v Resident Evilu 4 se vám, respektive krvelačně naladěným nepřátelům, poštěstí, že zemřete. A i vaše smrt dokáže být efektní. Od klasických úmrtí způsobených přebytkem olova v organismu, které nemá nic společného s třešněmi trhanými u silnice, přes uřezanou či jinak oddělenou hlavou či jejím rozleptání kyselinou, až po úmrtí způsobenými pastmi, které vás mohou jen zranit, nebo rovnou přivodit loadovací obrazovku…
Tohle vše uvidíte v detailní grafice (pro slabší žaludky možná až moc), která ždímá PS2 opravdu na maximum, avšak hra je po celou dobu hraní naštěstí plynulá. Na první pohled je grafika trochu rozmazaná, jakoby neostrá, ale rozhodně to není vada na kráse. Navíc jsou všechny pohyby vás i nepřátel skvěle animovány, takže je stále na co koukat. A až uvidíte první z větších monster, které nemají vždy zrovna humanoidní podobu, budete překvapením zírat, co na vás autoři zase přichystali.
A že toho na vás tvůrci nachystali opravdu mnoho! Hra samotná vás provede v kůži Leona skrze několik herních prostředí, které jsou patřičně pestré – čeká vás výlet na venkov, kde vás budou ohrožovat již zmínění Los Ganados, prohlédnete si jejich vesnici, blízký kostel se hřbitovem (ne, ani tady zombie nečekejte), později se přesunete na exkurzi do obřího středověkého hradu a jeho podhradí, kde vám budou průvodci mniši vyzbrojeni jako do husitských válek a spolu s mírně pomateným kastelánem Salazarem, až nakonec skrze hradní sklepení a menší vojenské základny dorazíte do starých rozvalin a laboratoří, kde se setkáte s několika živoucími výsledky dlouholetého výzkumu… o pestrost vašeho výletu do Resident Evilu 4 se tedy rozhodně nebojte. Stejně jako o variabilitu koncových bossů, kteří s chutí čekají, až vás ohromí svým pro Japonce typicky úchylným designem a různorodostí, několikrát zemřete, než najdete jejich slabinu, naštěstí ale nedochází k frustraci. Navíc jejich vstup na scénu je během hry připravován tím, že se vám každý z nich několikrát představí během skvělých filmečků, abyste si k němu vybudoval správný odpor… a Krauser – toho budete nenávidět.
V každém prostředí se také mění hudební motivy, ostatně zvukové zabarvení celé hry je rovněž na profesionální úrovni. Jak už jsem zmínil výše, každý nepřítel má několik replik, kterými vás morálně nahlodává a dává vám najevo, co s vámi má v úmyslu. Hudba nehraje po celou dobu hraní, ale bude vám nahánět strach v momentech, kdy nic nevidíte, ale tušíte, že brzy uvidíte, a je akční a rozpumpuje vás, když jde do tuhého, jednoduše řečeno – skvěle doplňuje atmosféru a tempo hry.
*16* *17* *18*
Krom hutné atmosféry, pestrých prostředí a nebezpečných nepřátel přispívá ke skvělé hratelnosti i rozmanitý zbrojní arzenál. Musím autory vyloženě pochválit, protože hráč je v průběhu hry motivován k hraní nejen napínavostí příběhu a samotnou zábavností postupu ve hře, ale také možností nacházet či kupovat a hlavně upgradovat zbraně u obchodníka vyskytujícího se na mnoha místech hry. K tomu, aby hráč měl za co koupit svůj vytoužený rozsévač olova do řad nepřátel, musí sbírat volně se povalující či z nepřátel vypadávající pesety a dobře schované poklady, za které si v obchodě postupem času může koupit snad všechny možné osobní zbraně. Hru začínáte s klasickou pistolí, ale už po pár okamžicích naleznete klasickou brokovnici, postupně si můžete koupit několik druhů a ráží pistolí, revolverů, brokovnic, pušek, samopalů, naleznete také několik druhů granátů, dokonce je k sehnání minomet či raketomet, který se velice hodí na koncové bossy. Až na raketomet můžete (a měli byste) zbraním zvyšovat účinnost, rychlost střelby nebo velikost zásobníku. Všechny zbraně a předměty, spolu s ostatními předměty, které máte v držení, se vám ukládají do přehledného inventáře, kde si je můžete různě přeskládávat, jak je libo. Jak jsem již zmínil, zbraně můžete i najít, hlavně ale nalézáte peníze a střelivo, což je jeho jediný přísun. K léčení pak sbíráte lékárničku, nebo různobarevné rostliny a jejich kombinacemi měnit efekty – od různých účinností léčby až po bonus v podobě zvýšení celkové hladiny zdraví…
Ne všechny problémy se dají řešit silou, a tak k úspěšnému zvládnutí hry bude potřeba zapojit aspoň trochu inteligence, ne jen střílet na vše, co se hýbe. Jak už je zvykem, Resident Evil obsahuje i několik logických hádanek a hříček, které musí hráč zvládnout, většinou se ale jedná o jednoduché záležitosti, spíš než na potrápení hlavy jsou zde na zpestření hry a nebývá problém najít řešení. Mezi chytáky, které si na nás autoři připravili, patří i pasti, které jsou často o sledování okolí a postřehu, kdy musíte ve správný okamžik stisknout správnou kombinaci tlačítek. Někdy je také zapotřebí využít spolupráce Ashley, kterou budete asi třetinu hry muset strážit jako oko v hlavě a která vám za odměnu poslouží jako pomocná ruka při řešení několika situací. V jeden moment hry budete dokonce muset hrát v její kůži.
*19* *20* *21*
Herní doba hlavního příběhu v hlavní roli s Leonem je v závislosti na nátuře hráče a zvolené obtížnosti 25 – 40 hodin čisté zábavy, kdy na „easy“ jste zvýhodněni snad ve všem, bohužel i ochuzeni o některé nepřátele. Optimální je normální obtížnost, kterou zvládne každý průměrný hráč. Po dohrání hlavní kampaně se vám odkryje několik možností, jak si čas strávený u tohoto skvostu prodloužit. Jako první se nabídne rozehrát hru ze stavu, jak jste ji dohráli a možnost nakoupení několika tajných zbraní. Další bonusy zahrnují archív všech filmečků, které jste doposud ve hře viděli a odemknutí vyšší obtížnosti nazvané „proffesional“, což mluví za vše – čekejte o hodně víc nepřátel, dosti zredukované zásoby střeliva a několik nových nepřátel, které jste předtím nepotkali v tak brzké části hry. Pro čistě akční povahy, které nezajímá hororová atmosféra ani příběh, pro ty je určený dodatek Mercenaries, kde jste vrženi do jedné ze čtyř lokací ze hry a máte jednoduchý úkol – v časovém limitu zabít co nejvíce nepřátel za co nejvíce bodů. Odměnou vám budou nové charaktery pro tuto minihru, a pokud se vám bude hodně dařit, tak i super silná zbraň do hlavní kampaně.
Ovšem pozor – autoři k nám byli opravdu laskaví, a tak konverze z gamecube na PS2 sebou přinesla ještě několik hodnotných bonusů navíc, v podobě dvou kampaní za vedlejší ženskou postavu, Adu Wang, které vám dohromady poskytnou prodloužení hrací doby Resident Evilu o téměř deset hodin a také pomůže vysvětlit zákulisí celé akce a pohnutkách vedlejších postav, které se v příběhu objevily.
Co napsat závěrem? Rozhodně skvělá hra, dost možná jedna z nejlepších, kterou si můžete na PS2 pořídit, ale přesto není pro každého. Pokud vám vadí krev a neradi se bojíte, očividně nejste cílová skupina, někoho zase může odradit chvílemi těžkopádné ovládání. Pokud jste ale již někdy Resident Evil okusili a chutnalo vám, není co řešit, prosím, zakousněte se i do tohoto dílu.
Pro ostatní, kteří tuto herní sérii, která položila základy stylu survival-horroru, ještě neznají, ale mají rádi nějaké to střílení, občasné zamyšlení a dobrou zábavu, doporučuji zkusit. Rozhodně neprohloupíte – dostanete hru, která vás bude minimálně 40 hodin skvěle bavit. To vše v profesionálním provedení, skvělé grafice, a hlavně – skvělou hratelností!