Téma druhé světové války viděné očima pilotů bylo vděčným námětem od počátku herního světa. Bezmála před čtrnácti lety srdce počítačových pilotů rozehřála hra „Reach for the Skies\", jejímž prostřednictvím mohl hráč zasáhnout do bojů o Velkou Británii a přímo ovlivnit běh historických událostí. Hra se vyznačovala sice prostou, na svou dobu však slušnou grafikou a zejména velmi dobrou hratelností. Tato prababička leteckých simulátorů mohla v následujících deseti letech s uspokojením shlížet na své potomky a následovníky, kterých se vyrojilo dost a dost: Jane’s World War II Fighters, Red Baron, Flight Unlimited, Flying Corps, Israeli Air Force, Falcon a další a další. V roce 2001 spatřil světlo světa simulátor leteckých bojů druhé světové války na východní frontě. Vývojáři z 1C: Maddox Games ve spolupráci s Ubi Softem dali jméno Il-2 Sturmovik.

*1* *2* *3*

[b]Exkurze[/b]

[i]Stroje sovětského konstruktéra S. V. Iljušina vešly do dějin letectví. Silně pancéřované letouny se staly v tehdejším Sovětském svazu symbolem vítězství nad hitlerovským Německem. Vývoj, který reflektoval zkušenosti z občanské války ve Španělsku, začal na podzim 1938. První prototyp byl hotov na jaře příštího roku. S. V. Iljušin během roku zpracoval některé připomínky, takže v roce 1940 byl zalétána v pořadí třetí verze jeho letounu. Právě tato verze dostala oficiální označení Il-2. Silně pancéřovaný šturmovik měl motor o výkonu 1600 koní a vyzbrojen byl dvěma kulomety ŠKAS a dvěma těžkými kanóny ŠVAK. Navíc nesl 400 kg pum a především nové neřízené rakety. Přestože až do přepadení SSSR fašisty – Hitlerova největšího strategického omylu, známého jako Operace Barbarosa – bylo vyrobeno pouze 249 šturmoviků, již v prvních dnech bojů zaznamenaly sovětské bitevníky velké úspěchy. Projevila se odolnost pancéřování vůči lehkým pěchotním zbraním. Robustní konstrukce snesla neuvěřitelné poškození v boji.

*4* *5* *6*

Šturmoviky se zpravidla v tříčlenných přepadových rojích přibližovaly k cíly přízemním letem 150 až 300 metrů nad terénem. Účinek palubních zbraní byl značný, stejně jako morální účinek strojů, které se jakoby nezranitelné majestátně pohybovaly v husté palbě. Nedostatky v obraně zadní poloosy letounu odstranila dvoumístná verze z roku 1942. Tento stroj měl sníženou výškovost motoru na 750 metrů a snížený stupeň komprese, což ve výsledku umožnilo používat jako palivo i automobilový benzín. Efektivita šturmoviků byla ohromující. Například při útoku na fašistické uskupení v Kurském oblouku zničily bitevníky během dvaceti minut sedmdesát německých tanků. V průběhu celé bitvy zbylo 3. nacistické pancéřové divizi z původních tří set tanků pouhých třicet. Hlavním úkolem Iljušinů na počátku války byla devastace tankových a obrněných divizí nepřítele. Na sklonku druhého období války však byly nasazovány pro přímou podporu útočících vojsk, ničení živé síly a dopravy nepřítele. Osvědčil se tzv. volný lov osamocených dvojic, případně čtveřic šturmoviků, maximálně využívající terénu pro krytí. Pluky obvykle operovaly ve spirálovitě stočené formaci členěné do výšky, menší skupiny létaly v kruhové formaci dovolující vzájemné krytí palbou. Pro umlčení protiletadlového dělostřelectva byly obvykle vyčleněny dvojice šturmoviků, které ostatním připravily cestu. Nezřídka se stávalo, že se piloti Iljušinů s úspěchem pouštěli do křížku s německými bombardovacími letouny. Šturmoviků byl za války vyroben rekordní počet 36163 kusů a není bez zajímavosti, že na legendárních strojích se bili také českoslovenští a polští piloti. [/i]
(podle knížky V. Němečka Vojenská letadla 3 – letadla druhé světové války).

*7* *8* *9*

Ve hře nemusíte nezbytně pilotovat pouze Iljušiny. Můžete se stát naopak stíhacím pilotem, chránit bombardéry a likvidovat nepřátelské síly ve vzduchu. Ba co víc, nejste ani vázáni nutností bojovat toliko za Sověty. Dáváte-li přednost Messerschmittům, i Luftwaffe ocení schopného pilota. Tato variabilita je od samého začátku vítaným zpestřením herních možností. V základním menu je rovněž možnost tréninkových akcí a také mód, v němž si nadefinujete vlastní misi včetně úkolů, letadel i pozemních sil, případně kompletní misi se všemi detaily. Tento mód umožňuje usednout i do kokpitu strojů, které v kampani nejsou pilotovatelné. Díky datadisku například i v starších (a možná o to atraktivnějších) letounech I-16 Chato nebo P11c polské výroby. Fanouška vojenské historie rozhodně zaujme rozsáhlá databáze německých i sovětských letadel, lodí i pozemních vojsk druhé světové války, včetně technických údajů a 3D modelů.
*reklama*
Hra detailně kopíruje skutečný technický vývoj, což je rozhodně velmi dobře. Proto kampaň začínáte se staršími stroji, odpovídajícími danému roku, a postupem času jsou vám přiděleny stroje novějších verzí. V roli sovětského stíhače jsou tyto změny možná až příliš rychlé, často se chaoticky mění také umístění. Nicméně i to lze úspěšně obhájit jednak momentální potřebou Rudé armády, jednak jejím velením, pro které byl v prvním období války „chaos\" velmi výstižná charakteristika.

*10* *11* *12*

Náplň misí logicky závisí na tom, zda si zvolíte kampaň bombardovací, stíhací nebo zda se dáte do služeb německé Luftwaffe. Tvůrci hry se poměrně zdařile vyhýbají stereotypu úkolů. Pokud například stíhač několikrát po sobě sestřeluje nepřátelské bombardéry, v příští misi naopak dělá doprovod vlastním bitevníkům nebo je sám určen na pozemní útok proti nepřátelské koloně, vlaku a podobně. Kariéra pilota bombardéru může být ve srovnání se stíhačem v jistém smyslu fádní. Přinejmenším se ve hře nepodíváte do kokpitu tolika různých letadel jako stíhač Rudé armády. Ovšem bylo by nesmyslem tvrdit, že proto kampaň bombardéra ztrácí na zajímavosti. Je bezpochyby mnohem obtížnější shazovat pumy přesně na pozemní cíle a zároveň se vyhýbat střelbě rychlejších a pohyblivějších německých stíhaček. Šturmovik není určen pro letecký souboj se stíhači, avšak pokud už se německý letoun octne v zaměřovači, proti těžkým palubním zbraním není odvolání. Mimoto některé z verzí šturmoviků jsou dvoumístné a ve hře můžete přepínat mezi pozicí pilota a pozicí střelce. Zkrátka a dobře, každá ze tří základních kampaní má své kouzlo, tím větší, že všechny jsou zpracovány rovnoměrně, aniž by některá kvalitativně zaostávala.

*13* *14* *15*

Datadisk navíc kromě několika nových ovladatelných letadel obsahuje jednu zajímavou kampaň navíc. Druhá světová válka fakticky odstartovala éru reaktivního pohonu. Německo tváří v tvář porážce hledalo jakýkoli prostředek k jejímu odvrácení. Proto ještě do bojů války zasáhly první proudové letouny, jako Messerschmitt Me 163 nebo Heinkel He 162. Ani Sověti však nezaháleli a testovali proudová letadla. Každý takový výzkum ovšem obnášel mnoho desítek, ba stovek hodin zkušebních letů a byl spojen se značným rizikem pro testovací piloty. A právě jim autoři na datadisku věnovali bonusovou kampaň. V ní se stanete „pokusným králíkem\" v tajném prototypu proudového letadla a vaším úkolem bude provádět zadané testy.
Kromě dosaženého skóre jsou dalším příjemným zpestřením medaile a řády, které za statečnost v boji můžete obdržen, stejně jako systém povyšování na žebříčku hodností. Na začátku kampaně si svou hodnost můžete zvolit a v jejím průběhu svými výkony udržovat, nebo ještě zvyšovat. Hodnosti nejsou samoúčelné. Zatímco jako poručík létáte v čtyřčlenném roji jako poslední, s přibývajícími frčkami stoupá i vaše pozice, takže nakonec vedení letky i převezmete.

*16* *17* *18*

Úroveň umělé inteligence určitě nikoho nezarmoutí. Piloti dodržují letový plán, avšak mají i vlastní rozum a nenechávají se svazovat rozkazy na úkor vlastní bezpečnosti. Manévrování probíhá podle standardních technik (popsaných i v manuálu), avšak je dostatečně dynamické, takže sestřelit nepřátelskou stíhačku nebývá úkol, který byste zvládli takříkajíc s prstem v nose.
Rovněž pozemní jednotky nepostrádají vlastní inteligenci, byť zázraky bychom asi čekat neměli. Kvapné opouštění pozic pěšáky poté, co jste zlikvidovali veškerou obranu (tedy běžná lidská strategie „zachraň se kdo můžeš\"), se nekoná. Na druhou stranu se ovšem brání střelbou z kulometů a protiletadlových děl, čímž vám mohou lecjakou nepříjemnost způsobit. Každý objekt ve hře lze ovšem přesným zásahem zlikvidovat, ať už se jedná o tank, náklaďák, loď nebo budovu.

*19* *20* *21*

Protože cíl akce často leží dosti daleko od výchozího letiště, autoři správně předpokládali, že ne každý bude mít trpělivost strávit dlouhé desítky minut prostého letu. Hru tedy vybavili jak autopilotem, tak až osminásobným urychlovačem času. Pravda, nic nečekaného a žádná novinka, i tento užitečný spořič času mi asocioval onu starou hru „Reach for the Skies\". Podobně komunikace vysílačkou s ostatními piloty a řídící věží je standardním doplňkem simulátorů. Pouze jedna drobná nepříjemnost nebo možná i trochu zlomyslnost autorů spočívá v tom, že pokud základnu v nouzi nejvyšší žádáte o posily, věž vám ostentativně tvrdí, že žádný pilot není k dispozici – jinak řečeno zbašti si sám, co sis nadrobil, milý pilote. Vyvažuje to ovšem bonbónek, na který na současné převážně anglofonní herní scéně příliš zvyklí nejsme. Přestože titulky v angličtině jsou, audio-komunikace se odehrává v jazycích soupeřících stran, to jest v němčině a v ruštině.

*22* *23* *24*

Tvůrci hry byli skutečně důkladní, co se týče technických detailů letadel, které velmi zdařile do hry zapracovali. Chválu v každém případě zaslouží přesvědčivý vzhled jak vnějšku letadel, tak jejich kokpitů. Dokonce i ovládací prvky perfektně reagují na vaše příkazy – podvozek, klapky, letecká páka, směrovka, startovací páčka, ovládání tahu motoru, nic z toho není jen statickým doplňkem. Grafici pamatovali i na takové vychytávky jako třeba anglický nápis v kabině stroje P-39, který Sovětům dodali Američané. Solidní je grafika střelby palubních zbraní, včetně stop za projektily, a dokonce i včetně odhazovaných prázdných nábojnic. Světelné efekty jsou velmi realistické. Sluneční paprsky se odrážejí na přístrojové desce a oslňují při letu proti slunci. Skutečně překrásný je pohled na zapadající sluneční kotouč.

*25* *26* *27*

Obloha je vůbec zpracována znamenitě. Postavení slunce odpovídá denní době, v níž akce probíhá, na noční naopak září hvězdy a – pravda poněkud povadlý – měsíc. Různé povětrnostní podmínky opět zasluhují chválu. Na jinak jasné obloze pilotovi poskytnou úkryt bílé obláčky, v bouři či mlze je velmi snížená viditelnost, takže nezbývá než letěl pouze podle přístrojů, anebo vyletět nad mraky. Chybí snad jen dynamičtější změny počasí během misí.

*37* *38* *39*

Pravdou je, že v porovnání s letadly vykazují ostatní objekty výrazně nižší stupeň detailů. Přestože základní tvary zůstávají věrné realitě, chybí například otáčení kol u vozidel a za živé lidi mohou v klidu zaskakovat strašáci na poli. Podobně i povrch zemský a statické objekty nejsou tak dokonalé, jak bychom si asi představovali. Ještě nejlépe jsou na tom budovy, jichž je navíc velký počet, od domečků přes hangáry až po továrny. Nejméně přívětivě naopak působí stromy v lese, které při nízkém letu ze všeho nejvíc připomínají kartáče mycí linky. I tak ovšem v porovnání s výrazně mladší hrou „Fair Strike\" (článek o ní zveřejnil GameSport v této sekci před pár týdny) je grafická úroveň Sturmoviku o třídu lepší.

*28* *29* *30*

Zvuková kulisa je taktéž velmi přesvědčivá. Od burácení motorů po střelbu – obojí je různé u různých typů letadel, respektive zbraní. Trochu rozpačitý jsem byl jen z hudby, která ozývá v menu. Svižný pochod v podání vojenské dechovky pravda hezky vystihuje dobu čtyřicátých let. V tomto směru nic proti, naopak spíše uznalé pokývnutí. Jistě by nebylo správné odsuzovat hudbu jen proto, že osobně dechovce příliš nefandím. Nicméně jedna do omrzení hrající melodie pro ruské barvy a druhá stejně stereotypní pro barvy Německa, to je přece jen trochu méně, než bychom měli právo očekávat.

*31* *32* *33*

V příštím roce oslaví hra Il-2 Sturmovik páté narozeniny. Drobné nedostatky dnešní kritické oko či ucho odhalí, avšak v žánru leteckých simulátorů mluvíme o skutečném klenotu, který za současnou cenu kolem 300 – 500 korun i s bonusovým diskem lze jedině doporučit všem, kteří jej dosud nevyzkoušeli.

*34* *35* *36*