Spielbergův nový film je opravdu něco, co tu už dlouho nebylo. Film, který ohromí zdaleka ne jen triky, ale hlavně tím, po čem filmový fajnšmekr touží nejvíc – skvělou atmosférou. V době, kdy většina filmů staví téměř výhradně na filmových tricích nebo se neuměle snaží přenést na plátna kin příběhy velmi úspěšných knih nevhodným způsobem (Stopařův průvodce po galaxii atd.), Spielberg postavil svůj nový film prakticky na béčkovém námětu (navíc podle knihy 100 let staré = okoukané a zbéčkovatělé už tím), ale udělal to tak bravurně, že mu Lucas se svými novými nablýskanými Star Wars může jen tiše závidět. Tedy až na ten konec, ale o tom později… 🙂

*2* *3* *4*

Opět originální způsob vyprávění – totiž naprosté zaměření se na Cruisovu postavu a absence nějakých bombastických ničících scén z Washingtonu a New Yorku a absolutní nezájem o to, co zrovna dělá americký prezident. Díky tomu se člověk může docela dobře vcítit do Cruisovy postavy. K tomu navíc přispívá velmi působivá až dokumentární forma vyprávění, Spielberg navíc skvěle pracuje s neviděným (ale slyšeným) nebo jen naznačeným (tohle zvládá už od Čelistí).

Spielberg si s tímhle filmem i tématem opravdu vyhrál. V některých scénách napíná divákovi nervy až na samý okraj únosnosti, v jiných zase šokuje schopností reálně a působivě vystihnout lidské chování v krizových situacích takovým způsobem, že si říkáte: \"Ježíši, tak takhle přesně bych se asi cítil na jeho místě!\" a nebo \"Takhle bych asi taky reagoval!\"

*5* *6* *7*

Dokonce ani snaha o vymodelování vztahů mezi členy rodiny hlavního hrdiny nepůsobí kýčovitě či nadneseně a odcizeně běžnému člověku, jak tomu v podobných amerických filmech často bývá. Věříte hlavnímu hrdinovi jeho dilemata, jak se chovat ke svým dětem, které už nejsou tak úplně jeho, věříte mu opravdový strach o předčasně dospělého syna, kterému už nedokáže bránit dělat nebezpečné věci, a jeho synovi zase věříte nejen jeho naivitu, ale i jeho teenagerovský idealismus z ní plynoucí. Tomu všemu napomáhá především skvělý herecký výkon Toma Cruise. Lepší snad už byl jedině v Rainmanovi. Dakotta Fanningová v roli jeho dcery naprosto exceluje a i herci ve vedlejších rolích podávají velmi reálné a kvalitní herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihla Tima Robbinse a jeho věrohodně zahrané destruktivní spasitelství. Stejně tak spousta dalších herců a komparsistů krásně předvedla paniku, davovou hysterii, zoufalství a bezmoc.

Geniálně je natočená úvodní scéna, Cruisovi hrůzu v očích skutečně věříte (hraje výborně) a chápete ho, protože scéna natočená opět jen z jeho pohledu je drtivě působivá. Podobně silné scény se objevují, když se v davové psychóze projeví temné stránky člověka. A pak ještě i třeba jen několikavteřinové klenoty jako je \"řeka\" či \"vlak\". Přiznám se, že sklepní scény s Timem mi přišly už trochu natahované, i když ta variace na kuchyňskou scénu z Jurského parku byla docela zajímavá. Spielberg si ale opravdu mohl odpustit ty závěrečné asi dvě minuty…

*8* *9* *10*

Co tedy celkově velmi dobrý pocit z filmu kazí? No hlavně některé dost divné nápady a nelogičnosti. Například: jaká je asi tak pravděpodobnost, že letadlo spadne zrovna na dům hlavního hrdiny? Nebo proč – promiňte mi ten výraz ze Tří veteránů, ale prostě to vystihuje nejlíp „Hnojit vinice“ 🙂 zrovna lidskou krví? (Navíc tohle tak trochu připomíná myšlenku zpracování mrtvých lidí ve filmu Matrix, ale dobrá, uznala bych to jako jeden ze způsobů, jak by mohli mimozemšťané lidstvo využít, i když poněkud nepravděpodobný a zastaralý.)
Mimozemšťané jsou kupříkladu natolik vyspělí, že dokáží jen s několika stroji vyhladit takřka celý kontinent za jediný večer, přesto nemají tepelné senzory, a tak musejí sklepy prohledávat elektronickým okem (které nápadně připomíná anakondu).
Poměrně nedotažená je i funkčnost/nefunkčnost věcí na elektřinu (tak nějak jsem z filmu nepochopila, proč něco jde a něco nejde).

*11* *12* *13*

Co však podle mě filmu nejvíc škodí, je jeho příliš náhlé zakončení. V okamžiku, kdy napětí právě vrcholí, je film jakoby uříznut a bez nějakého dalšího dovysvětlení, jakým způsobem hrdinové přežili zbytek invaze, velmi rychle a \"příliš\" šťastně končí. Dobrá, to už bychom chtěli po Hollywoodu trochu moc – film bez happyendu, ale tenhle end je až příliš happy, řekla bych. Jinak už jsou to jen drobnosti. Některé scény nejsou dotaženy na hranici napětí, ale přetaženy až za ni, kde už působí nepřirozeně, asi jako když tancujete v ohništi, namísto abyste z něj vyběhli. Nepřirozeně na mě taky působilo to havarované letadlo, které je sice krásně naaranžované, ale trosky se zdají jaksi nereálné. Uznávám, že když není ohořelé, může to znamenat, že nevybuchlo, což také může být důvod, proč je většina trosek na jednom místě, no ale upřímně, letecká havárie v našem seriálu Sanitka byla stokrát reálněji podaná. 🙂 Už to, že v troskách se jaksi vůbec nevyskytují žádní mrtví pasažéři, a nepostřehla jsem dokonce ani žádnou krev, což ovšem mohl být záměr, že třeba vypadli cestou nebo je posbírali mimozemšťané, ale stejně… No jestli to byl záměr nebo šlo jen o to, udělat film mládeži přístupnější, to jsem prostě ani na druhé zhlédnutí nepochopila.

*14* *15* *16*

Ale ani tohle všechno můj dobrý pocit z filmu nedokáže zkalit a jen doufám, že vyjde nějaký režisérský sestřih, v němž bude doplněno to, co mi tady tak trochu chybělo – nějaká scéna, která by lépe uvozovala závěr filmu. Celkově dávám (přes to všechno) 80% a velmi doporučuji film zhlédnout, pokud možno v temném, ponurém kině. Nebo třeba ve sklepě, ať to máte stylové… 🙂

*1*

[b]Originální název:[/b] War of the Worlds
[b]Česká premiéra:[/b] 29.6.2005
[b]Natočeno:[/b] USA
[b]Režie:[/b] Steven Spielberg
[b]Hudba:[/b] John Williams
[b]Scénář:[/b] Josh Friedman, David Koepp
[b]Kamera:[/b] Janusz Kaminski
[b]Hrají:[/b] Tom Cruise, Justin Chatwin, Dakota Fanning, Miranda Otto, Tim Robbins, Rick Gonzalez, Tracy Howe, Channing Tatum, Morgan Freeman