Doom před více než deseti lety definoval, jak má vypadat „virtuální řežba z vlastního pohledu“. Pokud si ještě pamatujete, jaké to bylo naklánět se s napjatými nervy na židli u počítače ve snaze vidět za nejbližší roh nebo utíkat v panice před dunivými kroky Cyberdémona či Masterminda, pak jistě uznáte, že na Doom nelze zapomenout. Jedinečnou atmosféru se podařilo vzkřísit ve třetím dílu loni v létě a nyní se k nám vrací znovu v podobě doplňujícího dobrodružství, správně nazvané [b]Resurrection of Evil[/b] (čili Vzkříšení zla), odehrávajícího se dva roky po událostech z původní hry.
Opět se budete bát, to vám mohu slíbit hned v úvodu. Snad žádná hra nenabídla tak děsivou vizi Pekla: kombinace biomechanického hororu s prastarou architekturou za podpory revoluční počítačové grafiky vypadá stále stejně úchvatně jako před rokem.

*1* *2* *3*

Že je lidstvo těžko poučitelné, to víme z historie. Že jsou nadnárodní megakorporace nepoučitelné absolutně, to víme díky příkladům jako Umbrella Corporation, Weyland-Yutani a v neposlední řadě také UAC. Vždycky, když něco podělají a způsobí málem vyhynutí lidstva, jenom se oklepou, popřou a ututlají co se dá načež vesele pokračují ve svých čachrech. Jak známo, poslední jmenovaná UAC vybudovala na Marsu a jeho měsících Phobos (Šéfe, tys pracoval na vývoji hry? Že ses nepochlubil! 🙂 a Deimos obrovský komplex. Stovky vědců v něm zkoumají artefakty pocházející z pradávné civilizace kdysi obývající rudou planetu, a také vyvíjejí teleportační technologii.
Dva roky po incidentu zachytí jeden ze satelitů kroužících okolo Marsu podivný signál z oblasti Site One, na kterou se téměř zapomnělo ještě před invazí a vedení UAC tam vysílá průzkumný tým v naději, že nalezne zdroj signálu a odhalí nové skutečnosti o pradávné civilizaci. Jinými slovy: rozjíždí nanovo celý projekt. Co čert nechtěl, skupina vojáků objeví temný artefakt, jehož aktivací se znovu otevře brána pekelná. Jak jsem říkal, nepoučitelní…
Příběh datadisku je podobně jako v minulých dílech spíše schématický, ale zápletka má svoji logiku a jednotlivé elementy jsou dovedeny k puntičkářské dokonalosti (dialogy, deníky vědců, proslovy Betrugera a další).

Nicméně cílem [i]Doom 3: Resurrection of Evil[/i] je opět zuřivá akce, což hra plní na výbornou.

*4* *5* *6*

Nejpodstatnějších změn doznal zbraňový arzenál, který čítá tři nové kousky. Zřejmě nejočekávanější (a nejkontroverznější) zbraní je „The Grabber“, tedy gravitační manipulátor ne nepodobný Gravity Gun z Half-Life 2. Nenechte se však zmást. Pánové z id Softu nejsou tak neopatrní, aby riskovali soudní pře s Valve, a tak vlastnosti manipulátoru drobet pozměnili – bohužel k horšímu. Neexistuje sekundární mód, takže Grabberem si můžete jedině přitáhnout předmět k sobě a ihned ho vrhnout, což by byla efektivní úspora munice, kdyby vám grabnutý sud nebránil ve výhledu a nepohybovali jste se převážně v úzkých chodbičkách plných harampádí, které vrhaným věcem brání v přímém letu. Pokud chcete držený předmět mírumilovně pustit, musíte počkat asi pět vteřin, než se sám vypne (což ale vylučuje pohodlné přenášení z místa na místo). Nejsilnější stránka této zbraně je však v tom, že má schopnost chytat létající lebkouny, ale především plasmové střely nepřátel, které můžete vzápětí vrhnout zpátky a pocuchat zmetkovi fasádu jeho vlastní zbraní. Tomu říkám kumšt! Ani tato vychytávka ale Grabber nezachrání před upadnutím do zapomnění, protože mnohem jednodušší je zmetka prostě zastřelit. Škoda, tohle nadlehčovadlo přitom vypadá pěkně a při používání působivě zakřivuje prostor.

Nedostatky Grabberu však mnohonásobně kompenzuje jiná zbraň. Vážení čtenáři, dovolujeme si vám oznámit comeback neumírající legendy, jejíž jméno všichni velice dobře znáte – dvouhlavňovka! Taková slova zní pompézně, bohužel až moc. Ačkoliv je totiž brokovnice se dvěma hlavněmi horký kandidát na nejlepší comeback roku, své neupilované předchůdkyni z druhého dílu se zdaleka nevyrovná. Má obrovský, lépe řečeno obrovsky nevyvážený potenciál. Chová se stejně jako jednohlavňovka, takže pokud ji nacpete nepříteli až do nozder, rozplyne se jak čokoláda na jazyku – jedno, jestli je to Imp, Cacodémon či Hellbaron. Jakmile jste však dál než metr a půl, nemáte šanci někoho zranit, natož zabít.
Poslední z trojice nových zbraní je samotný artefakt, který připomíná magickou SoulCube z Doom 3. Díky této věcičce ve tvaru srdce po vás jdou dnem i nocí tři démoni nazvaní příznačně \"Hunters\" a právě tento artefakt je nedílnou součástí Resurrection of Evil. Samozřejmě tato trojice démonů se Vám za každou cenu pokusí vzácný artefakt sebrat. Pokud ale některého z bossů porazíte, získáte jeho unikátní schopnosti. Zejména se jedná o schopnost Pekelný čas neboli Hell Time, což zpomalí veškeré dění okolo Vás. Druhá je schopnost Berserc, volně přeloženo jako Zběsilec, zvýší podstatně účinnost zbraní a pouhý úder pěstí tak znamení KO skoro pro všechno, co se (ještě) hýbe. A konečně poslední schopností je krátkodobá nesmrtelnost, která samozřejmě nevydrží věky a po určitém čase se ztrácí, ale věřte, že i tak se bude velice hodit.
Zvláštní poznámku si zaslouží vizuální zpracování artefaktu – když ho drží vaše ruce… To prostě musíte vidět! Předmět jako takový nijak zvlášť drsně nevypadá, ale vaše ruce, když ho drží… to prostě musíte vidět!
Podle rčení „Pámbů dal, pámbů vzal.“ musím ještě s lítostí dodat, že daní za dvouhlavňovku je absence motorové pily, což je při nemalém počtu zombíků jen a jen na škodu.

*7* *8* *9*

I bestiář doznal několika přírůstků do pekelné rodiny, konkrétně šest kousků. I když jde v zásadě o „mutace“ některých klasických známých (přičemž hrstka nestvůr z Doom 3 se v datadisku vůbec neobjeví). Mezi novými nepřáteli najdete zombii ve skafandru, rychlejší a nebezpečnější druh Impa zvaný Vulgar, drsnější variaci Mancubuse a trojici Pekelných lovců, představujících bossy jednotlivých sekcí hry (Erebus, Phobos, Mars). Novinkou je též časově omezený skafandr se zabudovanou svítilnou, který použijete v jedné z nejdivočejších pasáží hry (kyselinou naplněná kanalizace zamořená nepřáteli).

Před vydáním třetího DOOMu se šířily všemožné fámy o vysoké HW náročnosti, že \"to nerozchodí\" ani sebelepší počítač a kdesi cosi. Tyto zvěsti se naštěstí ukázaly jako liché, protože Doom 3 bez větších problémů spustíte i na podprůměrném stroji (= procesor 650 MHz, 384 MB RAM a grafická karta GeForce 4 MX), navíc bez náznaků znatelnějšího \"tuhnutí\". Grafika představuje i po téměř roce naprostou špičku a ke všemu je teprve nyní znát, že je vlastně Doom 3 vzhledem ke svojí kvalitě dost nenáročný na HW. Tam, kde se třeba [i]Project Snowblind[/i] nebo [i]Brothers in Arms[/i] sekají, produkuje Doom 3 stabilně 30 a více snímků za vteřinu, přestože vypadá o hodně lépe než většina současných her. Ke všemu díky zmírnění všudypřítomné temnoty je protentokrát možné si vypracovanou grafiku užít také v praxi…

*10* *11* *12*

Pryč jsou šedočerné chodby, podobné jako vejce vejci kdy hráč mohl ve vlastním zájmu postupovat pozpátku, protože odjinud nepřátelé prakticky nepřicházeli. Úrovně jsou tak mnohem různorodější jak vzhledově, tak i stylem, který se místo chodeb věnuje otevřeným prostorám, velkým sálům, jeskynním komplexům apod. Nechybí ani několikerý výlet na povrch Marsu nebo jeho měsíce Phobosu. Některé interiéry jsou však dost velké na to, aby si je člověk spletl s exteriérem. Ba co víc, najde se i místo pro logické hádanky, které se již neomezují na hledání kódu ke skříňkám z PDA mrtvých vědců. Občas je třeba řešit problém, jak uvést do provozu výtah atd.

Díky minulé zkušenosti s \"pekelnou\" inteligencí nepřátel zapracovali lidé z Nerve na správném místě. Nejen že obludy už pasivně nepřihlíží právě rozpoutané řežbě, ale vydávají se vám vstříc mnohem agresivnějším způsobem. Třeba takový Vulgar umí lézt po zdech a většinou vám nadělí pár škrábanců – to pak máte radost z té přesně mířené rány z brokovnice…

Fyzika RoE se jednoduše nemůže rovnat s tou v Half-Life 2. Má svoje muchy a mezi ně rozhodně patří váha těžších objektů, které létají vzduchem jako kartónové krabice, stejně tak si můžete před sebou kopat i balvany. Manipulovat můžete jen s malým množstvím objektů, což je rozhodně škoda. Interaktivita tu velký prostor nedostala. Grabber je však vítaným doplňkem ve světě DOOM, souboje na dálku s ním dostávají taktičtější rozměr.

*13* *14* *15*

Skvělé textury si nyní díky celkovému \"zesvětlení\" hry konečně pořádně vychutnáte. Stejně tak jako zvukovou kulisu. Již Doom 3 ukázal, že se zvukem to jeho autoři prostě umí. Skvělý pocit potom máte pokud vlastníte reproduktory 5.1 (nebo vyšší) a k tomu nějakou pořádnou zvukovou kartu. V Resurrection of Evil se tento fakt nemění. Celková atmosféra je tedy precizně provedená, a pokud opravdu vlastníte výkonné PC (hraní na ultra high detaily 🙂 + výše zmíněný šestikanálový zvuk, těšte se na jedinečný zážitek.
Hratelnost RoE je dalším (skvělým) aspektem. Nedá se zde najít jediné hluché místo, kdy byste bezcílně bloudili a čekali na příští bitku. I přesto vydrží tato adrenalinová jízda něco přes deset hodin. Zároveň se sluší dodat, že hra má nějakých 12 úrovní, což je podstatně méně než původní hra. RoE by tedy mohlo být delší, ale jelikož se jedná o datadisk a vezmeme v úvahu všechny výše zmíněné kladné stránky hry, nemůžeme moc remcat.
I když se to na první pohled nemusí zdát, velkého pokroku se dosáhlo i na multiplayerovém poli. Díky podpoře až osmi hráčů a jump-padům bude multiplayer o poznání dynamičtější a dravější. Bližší informace bohužel nemůžu podat, protože a jelikož v době psaní tohoto článku byli online maximálně 3 hráči.

*16* *17* *18*

A celkové resumé? Lidé z id Software nechali vývoj na Nerve. a jak se zdá, lepší volbu už udělat nemohli. Připadá mi, jako by nám někdo loni v srpnu nalil meltu a teprve teď jsme dostali pořádného turka i s omluvou podniku. Každopádně se jedná o skvělý datadisk, který opravdu doplnil všechny mezery, které v DOOM 3 byly.
RoE je profesionálním produktem, který fanouškům originálu nabídne novou dávku toho, co mají rádi. I přes všechny větší či menší chybky zůstává Doom 3 nejlépe vypadajícím, nejvážnějším a nejpůsobivějším herním hororem na PC. Díky tomu je datadisk událostí měsíce, po které by měli sáhnout všichni fanoušci zábavné akce, strašidelné atmosféry a špičkové grafiky.

*19* *20* *21*

[i]\"A na závěr \"historka z natáčení\". Když jsem brouzdal po internetových stránkách našeho tištěného soka (tedy LEVELu), našel jsem velice vtipný obrázek.
Jak by vypadal třeba takový kámen v enginu Doom 3, Half-Life 2 nebo Far Cry? To si nejspíše řekl jeden náruživý pařan a rozhodl se v grafickém editoru upravit obyčejný šutr. Nyní máte exkluzivní příležitost srovnat rozdíly![/i]

*22*