[i]Závodní vozy jsou seřazeny na startovní lajně. Závodníci nervózně šimrají plynový pedál a netrpělivě očekávají start. Vše je připraveno k závodu. K závodu, ve kterém neplatí žádná pravidla a na jehož konci, krom finanční odměny pro nejlepší, lze očekávat, že každý ze zúčastněných závodních speciálů výrazně změní svůj vzhled. Okolím se šíří ohlušující zvuk burácejících motorů. Bylo odstartováno! Chumel vozů se blíží k první zatáčce. Souboj začíná.[/i]
*19* *20* *21*
Závodní hra FlatOut finských Bugbear patřila ke skupině poměrně netrpělivě očekávaných her. Pravda, index očekávanosti sice nebyl tak vysoký jako v případě žánrového kolegy Need for Speed: Underground 2, přesto byly do hry vkládány nemalé naděje. Ono se není ani čemu divit, časopisy a herní weby plnily pozitivní preview a navíc v současné době, kdy trh závodních her zaplnily nejrůznější rally, je odklon k jinému druhu automobilových závodů vítanou změnou. A stejně tak jako každého normální chlapa zaujme hezká holka, dokáže jeho pozornost upoutat i adrenalinem nabitý závod auťáků. Alespoň ta pověstná špetka závodnického ducha již od přírody dřímá v každém z nás, proto i potenciálních hráčů závodních her je dostatek, minimálně tedy většina mužské populace. A když se k tomu přimíchá i destrukce (a destrukční sklony má v určité míře taktéž každý), pak vše nabírá na ještě větší přitažlivosti. FlatOut nabízí obojí. Navíc na něm pracoval tým, který má na svědomí vynikající (i když trochu nedoceněnou) Rally Trophy, takže o nedostatku zkušeností s tímto herním žánrem nemůže být ani řeč. Pojďme se tedy společně podívat, jak dokázali autoři s tímto velkým potenciálem naložit a zda-li je hra ve výsledku opravdu tím, čím podle tvůrců měla být.
*1* *2* *3*
Samotní Bugbear nazývají FlatOut hyperrealistickou arkádou. Ačkoli si každý může pod tímto termínem představit něco jiného, kus pravdy na tom rozhodně bude. Svým konceptem se hra asi nejvíce blíží stařičkému Destruction Derby. Vlastně by se dalo říci, že Flat-Out je jakýmsi jeho nástupcem. Obdobně jako v žánrově příbuzných hrách, i zde vás na začátku čeká klasický výběr herních možností. Můžete si zkusit zajet rychlý závod, rozjet kariéru, zajezdit na čas nebo vyzkoušet kolonku Bonus. Zkrátka nic nového pod sluncem, tedy až na Bonus, ten je neobvyklý až dost (o něm ale později). Mód rychlého závodu (Quick Race) je obvyklá záležitost, ve které máte možnost vybrat si z široké nabídky tratí a vozů a závodit. Ale jak se již stalo tradicí, na samotném počátku máte k dispozici jen minimum tratí, ty ostatní si zkrátka musíte vybojovat. A to je podmíněno postupnými úspěchy v módu kariéry. Takže do módu Quick Race jen na skok, alespoň letmo se seznámit s hrou, a vzhůru za vysněnou kariérou profesionálního jezdce.
*4* *5* *6*
Kariéru závodníka začínáte výběrem vašeho vozu (pokud nepočítám výběr pohlaví), s jehož pomocí to pak na trati všem pěkně nandáte. Zapomeňte na novotou nasáklé a nablýskané sporťáky, tady vaše kroky nemíří do autosalónu, ale na zapadlé vrakoviště kdesi za lesem. Naleštěné vozy vystřídaly pravé americké káry, které disponují mocným výkonem. Žádné oblé aerodynamické tvary, tady hrají prim ostré hrany a robustnost. Prostě vozy pro skutečné muže, případně ženy, protože dravost se skrývá i v něžné ženské duši, o čemž se ve FlatOutu nejednou přesvědčíte na vlastní kůži. Zpočátku si můžete vybrat z 6 vozů (celkem se jejich počet vyšplhal k úctyhodným 16), které se od sebe liší nejen vzhledem, ale také jízdními vlastnostmi. Na výběru docela záleží, takže je třeba koupi toho či onoho vozu patřičně zvážit. Podstatné jsou zejména hodnoty udávající výkon a váhu. Padne-li vaše volba na káru s nízkou hmotností, výsledek je zřejmý. Budete oplývat slušnou akcelerací, a zejména po startu můžete rychle ukázat protivníkům vaši zadní kapotu, ale pokud se dostanete do souboje plech na plech s o mnoho těžším soupeřem, pak vězte, že je to jako hrátky kočky s myší. Zatímco vy vymetáte jednu škarpu za druhou a nestíháte vyrovnávat smyky, soupeřův kolos si razí cestu stylem buldozer. Auto máme, tudíž vzhůru na trať. I když vlastně ještě ne tak zhurta. První kroky s novým plechovým miláčkem vedou do garáže, kde si jej můžete různě upravovat. Pravda, veškeré úpravy se smrskly do podoby nakupování jednotlivých dílů, zejména těch, které pomáhají zlepšit výkon vozu, ale kdo by taky od podobné hry čekal propracovanější tuning, že? Ono by ani montování spoilerů, přídavných křídel, neonů či jiných podobných legrácek nemělo příliš smysl (komu by se chtělo po závodě procházet okolí tratě a hledat ztracené součástky). Každopádně na začátku nemáte peněz nazbyt, takže si musíte chtě nechtě vystačit s vaším koupeným \"defaultním\" autem.
Konečně stojíme na startu prvního závodu. Kolem vás jsou seřazeni ostatní jezdci, lačnící stejně jako vy po vítězství a finanční odměně. Ihned po startu objevíte to pravé kouzlo Flat-Outu. Pochopíte co znamená ryzí podoba závodního šílenství. Tady se kolize neřeší u zeleného stolu, tady jsou srážky hlavní náplní závodů. Už dávno před vydáním hry bylo jasné, že destrukce nejrůznějších typů budou primárním tahákem hry. A autoři si dali více než záležet, aby v této oblasti nabídli opravdové orgie. Do hry pečlivě zakomponovali kompletní fyzikální zákonitosti a ta díky tomu otevírá novou dimenzi závodních her.
*22* *23* *24*
Ne nadarmo zaznívají názory, že FlatOut je Half-Lifem závodních her. Fyzikální model není začleněn jen na samotný vůz, ale také na všechno, na co ve hře narazíte (a to mnohdy doslova). Jen samotný vůz má hromadu zásahových zón, což poznáte již po prvních ujetých metrech. Po závodě je mnohdy vaše auto k nepoznání. Tratě jsou lemovány nejrůznějšími věcmi, jako jsou ploty, kužely, svodidla, hromada naskládaných pneumatik, sudy, dřevěné chajdy, reklamní tabule, kameny apod. Je toho celá řada, ale nejdůležitější je, že jakýkoliv bližší kontakt s nimi se řídí přísnými fyzikálními zákony. Zaboříte-li kapotou do pneumatik, ty se patřičně rozletí po nejbližším okolí a vás náležitě rozhodí z rytmu. Nebo například poctíte-li svou károu svodidlo, strom, či jinou \"těžkou\" překážku (může to být klidně i stojící bagr či náklaďák), pak to pořádně odnesou plechové části. Je skvělé sledovat, co se děje například tehdy, když vrazíte do jakékoliv konstrukce. Ta se následkem toho začne realisticky bortit k zemi, což zalahodí vašim očím a především přidělá pořádný kus starostí borcům za vámi. Prostě slovy se to nedá pořádně vyjádřit, to se zkrátka musí vidět. Nejen že je implementace fyziky efektivní a atraktivní, ale také závodění nabírá jiných obrátek. Zejména v prvních chvílích, kdy jsem byl z jiných her zvyklý na fakt, že najetí do zatáčky v plné rychlosti se dá redukovat \"opřením\" například o svodidlo či jiný lem, mi dělala jízda ve FlatOut místy značné problémy. Zde podobné věci neplatí. Napálíte to do plotu a na místo odrazu od něj vás čeká průjezd skrz. Plot se bortí a vy se v horším případě točíte v kotrmelcích. Proto více než kde jinde platí, že umírněnější jízda je základem úspěchu.
*7* *8* *9*
Je důležité připomenout, že jízda v této hře rozhodně nepatří mezi snadné. Každé auto má pohon zadních kol, což je obrovsky znát. Nezbývá než si zvyknout na vysokou přetáčivost a naučit se umět zvládat smyky. Navíc se jízdní vlastnosti mění s povrchem trati. Nejjednodušší je asi jízda na asfaltovém podkladu, kdy se dá vůz ještě relativně dobře zvládat i při vyšších rychlostech, ovšem na ostatních tratích je situace značně odlišná a uřídit vůz tak dá hromadu práce. Soupeři také nejsou žádná ořezávátka, tudíž vám budou pěkně šlapat na paty. Nedarují vám ani centimetr tratě zadarmo a dávají to patřičně najevo. Občas je to možná až přespříliš a dostavuje se jakýsi pocit, který říká, že počítač tak trochu soupeřům nadržuje. Místy je to vidět na soubojích, kdy se nestačíte divit protivníkovu jezdeckému umu. Zatímco vy máte při vzájemném střetu plné ruce práce s usměrněním stroje, on si jede poměrně v poklidu dál. Ale abych byl objektivní, neděje se tak se železnou pravidelností. Pomůckou k vítězství vám budiž i nitro, jenž máte během závodu k dispozici. Sice jsem byl k němu zprvu skeptický (a tak trochu jsem autory obvinil ze zbytečného kopírování Undergroundů), ale jak se ukázalo, bylo to zcela neprávem. Hned první použití jej vykreslilo v celé kráse. Zde nitro skutečně dostává ten patřičný efekt a NFS Underground se může jen tiše krčit v pozadí. Zatímco v Undergroundech bylo použití nitra sice zajímavou, ale relativně bezpečnou záležitostí, teprve FlatOutu nabízí vytoužený zvýšený adrenalin. Přeci jenom použití nitra v podobných robustních kárách a na úzké a hlavně členité trati je něco jiného než na rovné asfaltové cestě a navíc ve sporťáku (zde je nutné opravdu předem zvážit jeho aplikaci, protože stačí jediná chyba a ujišťuji vás, že počet kotrmelců nespočítáte :-)). Nitro navrch získáváte zajímavým způsobem, čím více narážíte a demolujete, tím více jeho hladina stoupá. Vraťme se ještě na chvíli zpátky ke kariéře. Ta nabízí tři poháry (bronzový, stříbrný a zlatý). Na úsvitu vaší kariéry jste samozřejmě jako nováčci vrženi do ligy bronzové. Postup do vyšší ligy je podmíněn umístěním na všech daných tratích minimálně do třetího místa. Po každém závodě jste finančně ohodnoceni (záleží na umístění) a za vydělané peníze si můžete kupovat součástky do vašeho auta (naštěstí se neplatí jeho oprava). Bohužel tuning trochu ztrácí na významu, protože vyhrávat se dá i bez něj. Spíše než investice do součástek je lepší šetřit na nové auto, které si musíte tak či onak při přechodu do vyšší ligy koupit, protože v každé závodíte proti silnějším vozům a vy jim jen stěží můžete konkurovat s auťákem, se kterým jste sbírali úspěchy v lize nižší. A to ani, pokud ho máte vytunovaný na maximální možnou míru.
*10* *11* *12*
Dovolte mi ještě jednou se vrátit, konkrétně k tratím a fyzice. Tratí je ve hře sice dostatek, ale jednu výtku si přeci jen zaslouží. I přestože je jejich počet více než dostatečný, začnou časem ztrácet na své zajímavosti. Tratě odehrávající se v pěti různých prostředích (les, asfaltový okruh, město, jakási pískovna a vesnická farma) se totiž často opakují, respektive jejich některé úseky. To vede postupem času k nevyhnutelnému stereotypu a tratě začínají velmi rychle splývat a některé od sebe téměř nerozpoznáte. Další výtka bude směřovat k serepetičce, která úzce souvisí s fyzikou. Stejně jako během závodů často někde lítají součástí aut, klády, pneumatiky apod., lítají vzduchem i samotní jezdci. Právě fakt, že můžete čelním sklem vyletět ven z vozu byl jedním z protěžovaných prvků hry. Bohužel se ukázalo, že autoři tento druh karambolu poněkud nezvládli. Kdyby se z auta dalo vypadnout pouze při opravdu hrozivých čelních střetech, neřekl bych ani slovo, avšak vyletět lze i při malých rychlostech a bočním nárazu. Můžu vás ujistit, že prvních pár okamžiků budete z této letecké \"show\" nadšeni a zejména díky rall-dog efektu (tedy efekt při němž závodníkovo tělo přesně reaguje na překážky a patřičně se jim pohybově přizpůsobuje) na něj budete koukat s otevřenými ústy. Ale až prvotní nadšení opadne, budete průlet oknem proklínat (musíte totiž restartovat auto a to trvá cenné vteřiny). Ne nadarmo je v autoškolách a v televizních šotech Besipu do hlav řidičů vtloukán fakt, že je třeba se před jízdou připoutat.
*13* *14* *15*
Na závěr jsem si nechal dvě věci. Tou první je technické zpracování. Z grafického hlediska se hře nedá téměř nic vytknout. Vyzdvihnul bych především detailní modely vozů (to oceníte hlavně při postupném \"obnažování\" aut) a povedenému ztvárnění okolí tratí. Navrch volba jasných barev působí navzdory stylu závodění uklidňujícím dojmem. Nad tím vším ale vyčnívá hudební doprovod. Ten výborně dokresluje atmosféru závodů. Uslyšíte celou řadu výborných songů, které vám patřičným způsobem rozproudí krev v těle. Tou druhou věcí, kterou jsem si nechal až na závěr, je tzv. bonusový mód, o kterém jsem se zmínil kdesi na začátku recenze. Už jen díky tomuto módu stojí za to Flat-Out vyzkoušet. V něm se ukrývají opravdu šílené záležitosti. Mezi ty nejméně šílené a originální patří například boj v aréně, známý už z Destruction Derby. Do arény se jako stádo krav naženou vozy a závodníkům se dá jediný pokyn: \"Jedˇ a přežij.\" Divácky atraktivní demolice pak můžou začít. Vyhrává ten, kterému jako poslednímu zůstane provozuschopné auto. Tady platí jako nikde, že cesta k vítězství je otevřena, dokud plynový pedál plní svou funkci. Podobných závodů je zde ještě několik, ale tou nejzábavnější částí Bonus módu jsou atletické a jiné sportovní disciplíny. To vše samozřejmě s vozem. Že se autoři zbláznili? Naopak, nic tak podobně bláznivě zábavného ještě žádná závodní hra nenabídla. Vyzkoušet si můžete skok do výšky, skok do dálky, bowling, hod na terč a další. Podstatou všech těchto disciplín je rozjet svůj bourák a v určitém místě vystřelit jezdce z vozu čelním sklem. Pak už třeba stačí s panáčkem co nejdál/nejvýš vyletět, srazit kuželky, trefit se do správného místa v terči apod. Naplno oceníte krásu rall-dog efektu a nejednou budete s jezdcem soucítit (takový pád z 90 metrů přímo na asfalt a s autem v zádech je fakt síla).
*16* *17* *18*
FlatOut je celkově velmi rozporuplná závodní záležitost. Díky propracované fyzice nabízí zajímavě pojaté destrukční závody, které ovšem sráží velmi brzy se objevující stereotyp a jednotvárnost a na atraktivnosti ztrácí každým odjetým závodem (je ale třeba upozornit, že na počátku je laťka nastavena opravdu vysoko). Autoři tak zcela nedokázali naplnit očekávání, což je upřímně škoda. Normálně bych hru ohodnotil 70 body, ale přidávám desítku za naprosto svérázný bonusový mód, při kterém jsem se opravdu upřímně bavil (ještě teď si vzpomínám na výbuch smíchu, který způsobilo jezdcovo uvíznutí v záchranné síti při skoku vysokém). Těch deset bodů navíc není jen za zábavnost bonus módu, ale hlavně jako pocta autorům, že i do takového herního žánru dokázali v dnešní době přinést něco tak neskutečně originálního.