Hned zpočátku se pokusíme odradit těch několik čtenářů, kteří se tento článek chystají přečíst. Takže, za prvé – Jagged Alliance 2 se hraje na tahy (65% potenciálních čtenářů pryč), za druhé – tato hra je pouze 2D (dalších 20% zavírá okno internetového prohlížeče) a konečně za třetí – nacházíte se v rubrice Retro, tudíž byste měli počítat s tím, že tato hra byla vydána koncem minulého století (13% z původního počtu čtenářů odchází, aniž by něco přečetlo, a preventivně dává \"5\" v sekci hodnocení článku). Děkuji za pochopení, bylo to nutné. Začínáme.
\"… je ještě šero a skupina tvrďáků sedí na velikém balvanu kdesi na pláži. Jeden, ostatní mu říkají Trevor, opatrně čistí svou automatickou pušku, rozloženou na tolik částí, že při letmém pohledu nemáte šanci zjistit, co je to vlastně za typ. Ostatní se baví podle svého vkusu – muž se zřetelným východním přízvukem vyrábí provizorní granát z kusu hadru, oleje a benzinu. Scope, svalnatá, a přesto křehká blondýnka s uhrančivýma očima vyspravuje kevlarovou vestu. Opodál sedí zamyšlený Lynx, vlastním jménem Rudy Roberts. Jeho pravá ruka je celá v obvazech. Slunce vyjde za pár minut…\"
*1* *2* *3*
Nejprve něco k samotnému principu hry. Jak už bylo řečeno, jedná se o tahovou strategii, hraje se tedy na kola. Každý žoldák má své akční body, které může použít na pohyb, střelbu, zalehnutí, plížení, míření atd. Cílem je obvykle postřílet všechny nepřátelské jednotky a tím zajistit celý sektor, což je zde jakási územní jednotka. Až posud nic zvláštního – jenže, jako u většiny her, prostý nápad nestačí. Moment, kdy se skutečně láme chleba, nastává v okamžiku, kdy se do hry dostane míra propracovanosti a důraz, jaký autoři kladli na atmosféru. A kdyby se atmosféra dala přepočítat na koruny, tak by Jagged Alliance 2 zaplatila celý státní dluh a ještě by zbylo na peníze pro učitele. Nevěříte?
Tak především – páteř vaší \"malé armády\" tvoří profesionální žoldáci, které najímáte přes internet u specializované agentury A.I.M. Sestavení týmu je už potom jen zcela na vás – chcete mít dvacet zelenáčů za pár šlupek, nebo raději investujete do tříčlenného supertýmu za ohromné sumy? Zaplatíte svým mužům (a ženám) řádné zdravotní pojištění? Atmosféru dokresluje i to, že v momentě, kdy se chcete s některým z vojáků dohodnout, budete přepojeni interkomem přímo na jeho videotelefon – uvidíte jeho obličej, komentáře, případně vám nabídne i nějakou speciální slevu – zkrátka máte dojem, jako byste skutečně řídili nějakou akci, a osobnost vašeho vojáka se tak doslova zhmotňuje před očima. Navíc každý z vašich žoldáků má svou minulost (kterou ocení zejména fanoušci prvního dílu, kteří zjistí, co se s jejich miláčky v mezičase dělo) a sympatie. Přestože je ve hře máte již zcela pod kontrolou, v období, kdy se zorvna nebojuje, se můžete dozvědět vcelku zajímavé věci. Tu a tam se vám při pokusu o zverbování vojáka v telefonu ozve důrazné \"Ne, s tou komunistickou sviní já nedělám\" – nebo třeba váš favorit přijede, ale vydrží jen dva, tři dny, než před vás předloží jasné ultimátum – \"buď já, nebo on\". Každá postava má své klady a zápory – a pokud na první pohled žádné zápory nemá, buďte si jisti, že oním záporem bude cena. Vaše oddíly totiž zdaleka nejsou plné dobrovolníků bojujících za princip. Proto si musíte hlídat své bankovní konto, jinak můžete dopadnout jako na Slavii – a kdo za vás potom bude kopat?
*4* *5* *6*
Proto nepovažujte JA2 za pouhopouhou taktickou hru, v zásadě se musíte starat o mnoho věcí, přičemž možností, jak vše řešit, je skutečně mnoho. Jste vysazeni na ostrově a vaším úkolem je porazit diktátorku – ale válka není totální, okolí žije svým vlastním životem, lidé pracují, hospody mají otevřeno a obyvatelé se svým osvědčeným způsobem \"kam vítr, tam plášť\" snaží dožít dalšího dne. Možnosti rozšiřují mnohé questy, které jsou nepovinné a hru vám mohou prodloužit až o třetinu. Ačkoliv je hra tahová, v real-timu přece jen nějaký ten čas strávíte. Pokud dobyjete sektor (nebo zrovna nejste v kontaktu), hra se přepne do reálného času, který se opět změní na turn-based mód v okamžiku, kdy se dostanete do blízkosti nepřítele. V dobytém sektoru můžete libovolně hovořit s NPC (dobře, TOLIK jich zase není, ale je jich dost na to, aby stálo za to každou píď městečka projít), ze kterých se může vyvinout tyran, který zotročuje děti, mafiánský boss, nebo úplně nový žoldák, který jen tak prochází krajem a bojuje pro toho, kdo víc zaplatí. A pro znalce prvního dílu – lze najít i Mikea 🙂
\"… tuhé boje trvají již sedmý den. \"Královna\" už pochopila, že se jí situace začíná vymykat z rukou, a vyvíjí nesmírné úsilí, aby nás zničila. Posílila veškerou ostrahu strategických objektů, proto i na tuhle pitomou továrničku musíme jít v noci. Nemám rád noční přepady, nikdy nevíte, kdo na vás odkud vyskočí. Slyším praskot větviček – rozeznávám, že mi Lynx hlavní pušky naznačuje, že mám střílet já. Je to logické – moje brokovnice zamete s kýmkoliv, kdo zpoza toho křoví vyleze. Miluju tuhle práci… i když bych ji raději dělal ve dne.\"
*7* *8* *9*
Shrnuto, podtrženo – Jagged Alliance 2 může být graficky zastaralá, ale to je zhruba vše, co by jí i ten nejnáročnější hráč mohl vytknout. Protože ve svém žánru zůstává stále nepřekonaná, otvírá se zde prostor pro MOD scénu, přičemž nejzdařilejší modifikace – JA: Wildfire – byla dokonce vydána jako komerční produkt. Proto pokud nevlastníte nadupanou sestavu, ale přesto chcete věnovat většinu vánočních prázdnin hraní kvalitní strategie, tato hra se vám vysloveně nabízí. Ale upozorňuji, že pokud začnete před Štědrým dnem, budou pro vás tentokrát dárky pod stromečkem jen běžnou rutinou, kterou musíte absolvovat dříve, než se budete moci vrátit zpět ke svému… byznysu.