Recenze, kterou nyní čtete, je v podstatě úplně zbytečná, a to hned z několika důvodů. O Grand Theft Auto: San Andreas již jistě víte prakticky vše. Četli jste tuny preview, mnoho recenzí, a tak jste už dávno obeznámeni s tím, jak nejnovější počin Rockstaru dopadl. A drtivá většina z vás má už tento titul doma a užívá si toho nespočtu možností, které nabízí. Ale přesto nesmí recenze tohoto geniálního díla nikde chybět. Pusťme se tedy do práce, je toho hodně co říct.
*1* *2* *3*
Je toho vlastně tolik, že se to všechno říct snad ani nedá. I kdybych se snažil sebevíc, stejně něco zapomenu zmínit, protože co se týče možností, nemá GTA:SA na trhu konkurenci. No ono ji vlastně nemá ani v oblasti hratelnosti, ale to již předbíhám. Nyní trochu nastíním příběh, pro ty z vás, kteří po vzoru Umy Thurman strávili posledních pár (hodně) měsíců v kómatu. Hlavní hrdina hry se jmenuje Carl Johnson, přátelé mu říkají CJ a je to celkem pohodový týpek. Posledních pět let strávil v Liberty City (známé již z předchozích dílů), daleko od své rodiny a gangsterské minulosti. Jeho matka ale byla zákeřně zavražděna (no jestli to bylo zákeřně, to nevím, ale zní to dobře, ne?), a tak se vrací domů, do malého státu v srdci blíže nespecifikovaného kontinentu – do San Andreas, přesněji tedy do velkoměsta Los Santos (inspirovaného skutečným Los Angeles). Ani se tam však nestihne ani rozkoukat a odchytne ho parta zkorumpovaných policistů, kteří ho obviní z vraždy, trochu zřídí a vyhodí uprostřed území gangu Ballas, což je hlavní rival Carlovy bývalé \’party\‘ Orange Grove Families. Když se ve zdraví dostane domů, nachází rozhádanou rodinu a Orange Grove v troskách. Po sérii více či méně šťastných událostí je opět naplno vtažen do víru gangsterského života a začíná cestu, která ho zavede nejen do obou dalších měst státu SA (San Fierro-na motivy San Francisca, a Las Venturas-město plné kasín inspirované Las Vegas), ale i do nejodlehlejších pustin a nejvyšších kopců. Tedy velký kopec je tu jen jeden – Mount Chillad, velký několik set metrů, který je působivý už při pohledu z nížiny. A co teprve pocity, které zažijete při prvním výstupu na něj, ty jsou prostě nepopsatelné. Oproti minulému dílu byl razantně zvětšen nejen dohled, ale hlavně maximální dosažitelná výška, a jsou to opravdu vítaná zlepšení. Konečně se tedy můžete herní plochou GTA nejen projet, ale také pořádně proletět (popřípadě si skočit s padákem… a vlastně i bez něj), aniž byste byli nějak moc omezováni.
*4* *5* *6*
Stát San Andreas je totiž velký. A když říkám velký, nedokážu tím dostatečně vyjádřit tu ohromující rozlohu. Kromě již zmíněných tří velkých měst v sobě zahrnuje více než desítku vesnic a velkou plochu lesů, pouští a podobné přírody. A pokud byste se báli nějaké frustrace při překonávání velkých ploch, je to zbytečné. Cestování po San Andreas je totiž tak zábavné, že už se vám nebude chtít jezdit někam ve skutečnosti. A pokud je součástí mise i dlouhá cesta, hra vám sama nabídne automatické dopravení k cíli v případě, že misi již po několikáté opakujete. Oproti VC se rozrostl i seznam dopravních prostředků. Kromě husté soupisky automobilů, mezi kterými najdeme i variace na skutečné stroje, nechybí ani mnoho lodí, letadel (včetně stíhacího letounu Harrier a Boeingu 747!!!) a různých specialitek jako útočná helikoptéra, motokára nebo vznášedlo. Opět je přítomen již klasický tank, který je ovšem (pokud si dobře pamatuju) poprvé v sérii zničitelný i jinak než tím, že s ním spadnete do vody. A pozor – když spadnete do vody, znamená to sice v drtivé většině případů konec pro vaše vozidlo, ale v žádném případě konec pro vás. CJ totiž na rozdíl od jeho předchůdců umí plavat, a dokonce se i potápět. Herní svět žije i pod vodou a při svých potápěčských hrátkách potkáte mnoho mořských živočichů (žraloci naštěstí nehrozí). Plavání je nejen vítanou zábavou a praktickou vlastností, ale také skvělým prostředkem k udržování kondice. CJ má totiž mnoho různých statistik, které mu postupem ve hře zlepšujete. Od zručnosti při řízení vozidel, přesnosti se zbraněmi, výdrže nebo svalové hmoty až po takové věci jako kapacita plic. Hra vás ve většině případů k žádnému drastickému zvyšování statistik nenutí. Škála misí je ještě rozmanitější než ve VC a mnohdy se budete divit či od srdce smát, když uvidíte, co si na vás tvůrci hry připravili. Kromě hlavních příběhových úkolů zde najdete také neuvěřitelné množství vedlejší subquestů, které zaručují zábavu na mnoho, tedy spíš MNOHO desítek hodin. Za všechny uvedu například mise v kamenolomu, dovážení zboží náklaďákem nebo sbírání podkov. Důležitou součástí hry jsou také gangy. V Los Santos totiž můžete dobývat části města a připojovat je k území vašemu gangu, což vám vynáší nejen peníze a uspokojení, ale také respekt. Čím větší máte respekt, tím si vás ostatní gangsteři váží a jsou ochotní vás bránit nebo s vámi dokonce jít do války s ostatními pouličními grázly. Hodně bylo zlepšeno také ovládání. CJ už umí přelézat i ploty, chodit skrčený (a přitom aplikovat třeba stealth) a přestřelky jsou nyní mnohem živější, akčnější a hlavně zábavnější. Automatické zaměřování nyní funguje o dost lépe než dříve a zaměřovací terčík ukazuje také zdraví cíle. Přibyla také možnost manuálního zaměřování s téměř všemi zbraněmi. To může sloužit například k zacílení nepřítelovy hlavy nebo nádrže automobilu, které má za následek jeho explozi. Zapomněl jsem také zmínit multiplayerový mód, který je aktivován po sebrání příslušné ikonky a hráči v něm hrají v pohledu jako např. v Champions Of Norrath. Přestože je dosti omezený, dá se v něm skvěle vyblbnout.
*7* *8* *9*
Mise vám samozřejmě musí někdo zadávat, čímž se dostávám k postavám, které při svém putování potkáte. Přes vlažný začátek (vaši kolegové z Orange Groves Families nejsou až tak úžasní) se však časem škála vedlejších charakterů rozroste o některé skvělé kousky, z nichž musím nejvýše vynést báječnou Catalinu. Dokonce se odvážím říct, že se ve skvělých rozhovorech s Carlem vyrovná i proslulé dvojici Prince Of Persia a Farah. Trochu mě proto mrzí, že se o ní moc nemluví, protože všichni, kdo se s ní ve hře setkali, mi jistě dají zapravdu. Bohužel pochválit nemohu soundtrack, a přestože je to čistě otázka vkusu, nabídka ve VC mi přišla mnohem pestřejší a všestrannější a přiznám se, že jsem hudbu ve hře po několika hodinách ztlumil na minimum. Nejzávažnějším nedostatkem hry tak zůstává grafika. Ta sice není zrovna úžasná, ale je plná drobných detailů a vzhledem k rozloze herní plochy je více než dostatečná. Občas se značně zaškubá, ale to závisí také na technickém stavu vaší PS2.
Na závěr jen pár slov k hodnocení. Jak můžete vidět, ohodnotil jsem hru na 97%. Absolutní hodnocení si podle mě nezaslouží žádná hra, 1% strhávám za grafiku a jedno procento za občasné nechutné nadržování počítačovým protivníkům (až potkáte policistu s autem, které vydrží ránu z bazuky, má teleportaci a regeneraci prostřelených pneumatik, uvidíte o čem mluvím). Ale procentuální hodnocení snad ani nemá smysl. V závěru recenze na Burnout 3 jsem napsal, že se jedná o nejlepší hru na trhu minimálně do vydání Grand Theft Auto: San Andreas. A skutečně, nemýlil jsem se. Korunu nejlepšího titulu na trhu tedy právem přebírá San Andreas a každý – tím myslím ÚPLNĚ KAŽDÝ – by si ho měl zahrát. Konec.