Headhunter byl a stále je jednou výbornou hrou, měla mouchy, ale dokázala pobavit, strhnout a hlavně byla to možná první vážná konkurence pro Metal Gear Solid 2. Po nějaké době nás pánove ze Segy a jejího podruženého studia Amuze opět zavádějí do tohoto světa budoucnosti, kde jediní, kteří bdí nad dodržováním zákonů jsou z Anti-Crime Network (ACN).
*1* *2*
Do příběhu nás uvede krásné intro, kde vidíme zoufalého tatínka, mířícího na hlavu své dcerky, výstřel, za otcem se objevuje Jack Wade a od hlavně se mu kouří. My se ale zapojíme až o pár let později, kdy Jack na onu holčičku narazí znovu a tak trochu ho hryže svědomí. Takže Leezu X. vezme do svého příbytku, a dokonce ji pustí na jednoduchou akci, aby se trochu pobavila. Jenže jak už to tak bývá, nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Příběh je dobrý, sice by se dal klidně použít i do hollywoodského filmu, ale hodí se docela dobře i pro hru. Z těch pár vět o ději vám asi vznikla vcelku zajímavá otázke, za koho se tedy bude hrát? Převážnou část hry si zahrajete za Leezu, svalnatého agenta sice okusíte taky, ale po málu. Hře ale tento fakt nijak neubírá, spíše to jako zpestření pobaví. Ale zmizelo i pár dalších věcí, populární L.E.I.L.A testy jsou ty tam a jízda na motorce bohužel také.
*3* *4*
Jestli se něco moc nezměnilo, je to grafika. Jsou tam sice určitá vylepšení, ale když vezmeme v úvahu, že má působit jako konkurence pro připravovanou Metal Gear Solid 3, rozhodně už to tak dobře nevypadá. Největší grafickou změnou je asi výměna ukazatelů a radaru. Jak říkám, kosmetická vylepšení tu jsou a docela dobře je poznáte, ale hra by se mohla více snažit.
Docela velkou změnou prošla grafika modelů, takže Leeza doopravdy vypadá tak jako ve videích a díky motion capturingu jsou i její pohyby hodně reálné. Jenže to má dnes každá druhá hra a oproti Splinter Cellu to nestačí už teď.
Navíc jste limitování docela malým počtem pohybů, což celkovému dojmu taky moc nepřispívá. A ty, které jdou, se zase dají praktikovat jen někde, takže třeba nemůžete přeskočit zábradlí a ručkovat, musíte počkat, až vám to hra dovolí, čili až tam zábradlí nebude. A takových prvků jsou ve hře kvanta. Jsou to sice drobnosti, ale celku docela škodí.
*5* *6*
Co hře doposud chybělo, to se docela úspěšně vynahrazuje na hratelnosti, protože doopravdy chytne a nepustí. Díky tomu, že mám povinnou školní docházku a ještě dělám na gamespotu, se mi nestává, že bych hrál hry jedním dechem, ale u headhuntera jsem to udělal, měl jsem zrovná v pátek po škole, nahodil jsem konzoli a do soboty do večera jsem nedělal nic jiného než hrál (no dobrá, ještě jsem šest hodin spal). A že je co říct, protože ten víkend zrovna rozhodně nebyl z těch, kdy není co dělat. I tady se ale najde něco málo drobných chybek. Jeden příklad za všechny jsou logické hádanky. Za celou dobu hraní jsem nenarazil na jedinou, která by alespoň trochu zaměstnala můj mozek.
*7* *8*
Jaké tedy je pokračování famózního Headhuntera? Dobře, rozhodně ještě pořád dělá čest svému jménu, jenže je někde mezi stealth akcí a akcí, a to mu zrovna dvakrát nesvědčí. Pro ryzí fanoušky stealthu je tu Splinter Cell a mezi akcemi se Headhunter také v klidu ztratí. Jako konkurence pro MGS 3 je docela dobré zařazení, jenže dokud se tento očekávaný titul neukáže, je v této kategorii tak trochu sám. Jako hra samotná je doopravdy velmi dobrá, jenže ji zabíjejí drobné mouchy.
*9* *10*