Vzpomínáte si ještě na
ty doby, kdy herní konzole nebyly k dostání a v tom nejlepším případě
se daly dovézt z Německa? A že je neměl jen tak někdo. Někteří z nás
museli spoléhat pouze na pouťové maringotky, ve kterých si každý nakoupil
žetony, jenž následovně naházel do hracích automatů. Na těchto strojích jste si
mohli zahrát také první díl klasické mlátičky Street Fighter, která tenkrát
samozřejmě neměla úroveň dnešních her podobného žánru, ale i tak jim dala
docela slušný základ, od kterého se odráželi vývojáři dalších bojových titulů.
Poté následovaly další díly, jenž si zahráli převážně hráči na konzolích, a
teprve po devítileté pauze téměř zapomenutý Street Fighter zase vstává
z mrtvých s pořadovým číslem 4.
Čtyřka se v mnohém
podobá svým předchůdcům. Měla by od nich podědit to nejlepší, co mohli ve své
době (vlastně i dnešní) nabídnout. Prvním společným jmenovatelem jsou postavy
s jejich speciálními schopnostmi, se kterými budete pochopitelně bojovat
proti sobě. Známé tváře jako Zangief, Chun-Li, Guile, Blanka, Ryu, Dhalsim a
Ken se v tomto díle objeví také. Novými charaktery pak budou další 4
postavy, z toho už dvě jsou známy. První z nich bude Crimson Viper,
krásná americká agentka v upnutém černém oblečení s tmavými brýlemi,
která svými mrštnými chvaty uzemní nejednoho nabušeného svalovce. Crimson
disponuje také schopnostmi jako jsou blesky nebo efektní výkop, kterým se
doslova rozpálí a celou ji zahalí plameny. Druhým přírůstkem je pak kulturista
Abel. Ten se zase specializuje především na sílu a bojové umění. Do duelů se
pouští přímo a nikoho se nebojí. Není divu, svou vypracovanou postavou a pohyby
spadající do kategorie juda či boxu budí respekt i před těmi nejmocnějšími
čaroději. V mrštnosti se sice Crimson rovnat nemůže, ale i tak je tento hromotluk
velmi obratný. O schopnostech původních charakterů snad není třeba zasvěceným
vyprávět. Je pravda, že i klasické postavy, inspirované především druhým dílem
zaznamenaly nějaké ty změny. Snad stačí naznačit, že se můžeme těšit na
pohledná komba, drastické výpady a chvaty, při kterých protivníka kolikrát
vymrštíte do vzduchu nebo s ním velmi nevybíravým způsobem praštíte o zem,
výskoky, kopance a také magie jako třeba blesky, oheň a tak podobně.
Komba v komiksové
grafice odpovídají japonskému stylu s důrazem na vnady a muskularitu
bojovníků. Postavy tak působí velmi giganticky a přímo vynikají z méně
nápadného prostředí. Rychlé animace s častým rozmazáním pohybu ve velmi
pestrých barvách jsou opět typicky japonskou záležitostí, stejně jako výrazné
efekty následující i po poměrně malém úderu. Soupeřům se na obličeji vytvářejí
bolestné grimasy po zásahu a také jejich těla se křiví pod náporem pěstí či
kopanců. Ovšem bojovky byly vždy doménou „země vycházejícího slunce“, takže se
na neevropské ztvárnění animací nemůžeme zlobit. Mimo to, tak to vždy bylo a
kolik si tyto hry získaly fanoušků. V rámci novodobých standardů vývojáři
přešli částečně na třídimenzionální zobrazení. 3D jsou vlastně jenom postavy,
renderované jako určitý typ kresby či spíše jako olejomalba, což je nanejvýš
zajímavé a originální. Pozadí je klasické malované 2D. Koneckonců tak je to
nejlepší, protože bychom se neradi dočkali zmatků při přepínání kamer
v prostoru nebo komplikovaného ovládání. Toho se údajně bát nemusíme,
protože autoři slibují, že se hra bude jak na konzoli, tak také
v počítačovém provedení ovládat nejvýše šesti tlačítky. Postavy se
prostorově dokážou vyhýbat, ale pozadí zůstává stále stejné. Kamera se při boji
zaměřuje na ty nejdůležitější detaily, abychom si svou přerostlou postavou
třeba nezacláněli ve výhledu, čímž se nám mimo jiné naskytne pohled na velmi
efektní a vydařené záběry.
Dočkat bychom by se měli
také síťového i online multiplayeru, kde bychom mohli srovnávat schopnosti a
hráčský um mezi sebou, což posouvá Street Fighters IV zase na vyšší úroveň.
Souboje začínají hezkými animacemi, ve kterých soupeři přicházejí na bitevní
pole. Každý charakter má jiné vlastnosti, takže také každá postavička nastupuje
jinak bouřlivě či naopak naprosto pohrdavě. Na konci zápasu kamera zabere
vítěze, který se po úspěchu předvádí a na obrazovce se objeví jeho vítězné
heslo.
Street Fighter IV vypadá
i po devíti letech, v průběhu kterých došlo k velkým změnám herního
světa, velmi podobně jako první díly, což je dobře. Klasiky nikdy není dost, a
ačkoliv zde máme takové tituly jako Soulcalibur či Tekken, není jich tady
zdaleka tolik, aby se nedalo něco vylepšit. Nástup nové bojovky asi nebude
úplně jednoduchý, ale vzhledem ke zpracování a silné komunitě fanoušků
původních tří dílů to nebude nemožné. Podle předběžných hodnocení (SF4 už byl
představen například na AOU ve verzi pro hrací automaty) má hra vydařený
multiplayer a klasickou hratelnost, takže se máme na co těšit. Je jen otázkou
času než se hra dostane na naše konzole(PS3, X360) a pozor, tentokrát také na PC,
kde má asi největší šanci oproti konkurenci, která tuto platformu příliš
neprotěžuje. Hra by měla vyjít v polovině února 2009.
