Každý z nás, ať už je jakkoliv starý, se občas rád vrátí do dob svého dětství a na chvíli začne listovat barevnými dětskými knihami, dívat se na své oblíbené pohádky, anebo hrát jednoduché dětské hry. Já sám jsem nedávno zhlédnul animovaný film Madagascar, který je určen spíše pro děti, ale i tak jsem se při něm skvěle bavil. (Kupodivu i z pohledu dospívajícího člověka, tudíž nechápu, co proti němu filmoví kritici stále mají :)) A teď jsem, chtě nechtě, nucen recenzovat hru Winnie The Pooh’s Rumbly Tumbly Adventure. Pod tímto krkolomným názvem se neskrývá nikdo jiný než náš oblíbený, všemi milovaný a obdivovaný medvídek Pú a banda jeho kamarádů, mezi něž řadíme mimo jiné také Tygra, Prasátko, osla Íjáčka a Klokánka juniora. V předškolním věku jsem víkendový seriál s těmito zvířátky absolutně zbožňoval, takže jsem doufal, že mě hra nezklame 🙂
*1* *2*
Už jen samotné intro (nebo spíše animované uvedení do příběhu) vás osloví nádherně barevnou a detailní grafikou. Hned poté se dostanete do hlavního menu, které je provedeno doslova kouzelně. Nejde o klasickou nudnou nabídku, ve které rolujete a vybíráte vámi požadovanou možnost, ale zde chodíte s medvídkem Pú po nádherně propracovaném lese a vybíráte možnosti podle toho, kam zrovna zajdete. Pokud například přejdete dřevěný most přes potok, dostanete se do nabídky nastavení, která je provedena stejně nápaditě jako ty předchozí. Kolem stromů jsou rozvěšeny všelijaké páky, píšťaly a kladkostroje, pomocí nichž volíte hlasitost hry (jako by nestačil dálkový ovladač od televize :)), centrujete obrazovku, anebo vypínáte a zapínáte vibrace ovladače. Tou hlavní položkou v menu je ale obrázková kniha, přes kterou se rázem přesunete do některého z pěti dobrodružství, která vám hra nabízí.
*3* *4*
Samotné dobrodružství se pak skládá z jednoduchého sbírání a používání předmětů, hledání hrnků s medem (k tomu většinou stačí pouze kopnout do poněkud nápadně blikajícího pařezu, kamenu, anebo poštovní schránky) a hraní miniher, které jsou doslova primitivní. Hned ta první, na kterou jsem narazil, spočívala v prasknutí balónku na druhém konci obrazovky bez toho, aniž by vás chytili dva růžoví sloni, kteří balónek hlídají. Bláznivé, nemyslíte? Navíc jsem ony slony, k nimž se později přidalo i něco, co se velmi podobalo lasičce, potkával po lese poměrně často, takže mi velmi brzy začali lézt na nervy… Ostatní aktivity spíše zajímavě podporují dětskou tvořivost, neboť se zde setkáme i s takovými situacemi, jako je svržení bedny do vody, která jí donese po proudu až do další části mapy, kde se bedna zaklíní mezi pevninou a menším ostrůvkem a Pú přes ní tak pohodlně přejde, aby sebral prkno, které potřebuje k opravení mostu, jenž spojuje další dvě části mapy. Zbytek už je jen místy bezduché kecání a rozmlouvání s ostatními obyvateli lesa ve stylu „Když ty uděláš něco pro mě, dám ti tohle, abys mohl udělat tamto…“ Každé dobrodružství je navíc zakončeno narozeninovou oslavou, takže většinou obstaráváte dekoraci, pohoštění a podobné vymoženosti.
*reklama*
Hra Winnie The Pooh’s Rumbly Tumbly Adventure vám přijde vhod, i když budete zrovna pořádat nějakou nabušenou dětskou párty, jelikož obsahuje celkem pět dalších multiplayerových miniher, z nichž jsou hned od začátku přístupné pouze tři a ty další si musíte teprve odemknout v Adventure módu. Jde vcelku o velice jednoduché záležitosti, jako je požírání koláčků ve stylu Pac-Mana, chození po všelijak klikaté čáře anebo chytání uprchlého hrnce s medem (zde můj rekord činil čtyři sekundy, takže vážně nic složitého :)) Každou z miniher můžete hrát na dvou různých mapách s tím, že tu druhou si musíte zasloužit po dohrání několika levelů v hlavní hře.
*5* *6*
Dále tu najdeme takzvaný Junior mód pro ty nejmenší z nejmenších. (Nechápu, že někdo může dát Junior mód do hry, která je určená pro děti předškolního věku :)) Je to vlastně jen takové pohodové, barevné a absolutně nudné prolézání roztomilého herního světa. Tu a tam si medvídek Pú přičichne ke kytičkám, ze kterých vzápětí vylétnou nádherní motýlci, poté si zase pohraje se včeličkami, projde přes les plný stromečků k domečku, kde bydlí Prasátko, se kterým si na chvilku vymění roli. Teď tedy prolejzá Prasátko svojí zahrádku, zalévá kytičky, sází semínka a raduje se ze života. Ach, tak přesládlé, že by z toho jeden mohl dostat cukrovku.
Když už jsem se zmiňoval kouzelnou a detailní grafikou, kterou dobrodružství medvídka Pú oplývají, nemůže se nezmínit také o šíleně otravných loadovacích obrazovkách, na nichž velice trhaně pobíhá postavička, za kterou právě hrajete a jež se objevuje pokaždé, když přecházíte z jedné lokace do druhé, anebo když vás chytí veliký růžový slon (viz výše), který mě svou velice častou přítomností doháněl k šílenství. Až na tuto drobnou nepříjemnost je Winnie The Pooh’s Rumbly Tumbly Adventure technicky téměř dokonalá hra. Kromě skvělého grafického zpracování se může Pú pochlubit také velmi dobrou zvukovou stránkou. Hudba sice hraje pouze při minihrách a v hlavním menu, ale zvuková kulisa lesa je skutečně vyvedená – potůček hučí, listí v korunách stromů tiše hučí a ptáčkové zpívají…
*7* *8*
Jsme již téměř u konce. Pro vaše mladší brášky a sestřičky v předškolním věku vypadá hra Winnie The Pooh’s Rumbly Tumbly Adventure jako perfektní zábava pro dlouhé chvíle, ale bohužel tomu tak není, a to jen a pouze kvůli jedinému detailu, kterým je lokalizace, přesněji nepřítomnost lokalizace. Zvířátka sice plně a srozumitelně komunikují v angličtině, francouzštině, němčině, španělštině, italštině a holandštině, ale čeština tu jaksi chybí. Je sice známo, že se hry na PlayStation 2 (alespoň zatím) nepřekládají do naší mateřštiny, ale vysvětlete to čtyřletému prckovi, který vůbec nemá ponětí, o čem si to Pú a jeho kamarádi povídají. Dokonce i anglické titulky chybí a v době, kdy se váš mladší sourozenec naučí alespoň základy nějakého cizího jazyka, hra ho již nebude ničím přitahovat. Jestli tedy nechcete být při hraní v pozici tlumočníka, sežeňte raději nějakou lokalizovanou hru na PC, kterých je přeci jenom o něco více…
Pozn.: Obrázky byly převzaty ze serveru LINK(http://www.ign.com;[u]www.ign.com[/u]).