Na Vietcong II jsem se upřímně řečeno opravdu velice těšil. Ovšem už předem mé recenze musím říct, že jsem bohužel poměrně zklamán. Pokud vás zajímají důvody, čtěte dál.

*1* *2* *3*

První díl Vietcongu byl opravdu dokonalý – skvělé ztvárnění bojů v džungli s dokonalou atmosférou nadchlo opravdu spoustu lidí. Dalo se tedy samozřejmě očekávat, že vyjde pokračování – autoři to taky s vcelku slušným předstihem ohlašovali. Hra vyšla – na českou hru opravdu rychle. Ovšem možná právě rychlý vývoj hry bohužel titulu příliš neprospěl.

*4* *5* *6*

Hned v prvé řadě se rovnou rozlučte s tím, čím první díl tolik nadchl – přestřelkami v džungli. Prakticky celá hra se odehrává v ulicích a domech Vietnamského města Hue a do džungle se podíváte opravdu krátce ke konci hry, což vlastně nestojí ani za řeč. Tímto krokem se však z titulu vytrácí původní dokonalá atmosféra bojů – zatímco džungle byla v jedničce naprosto dokonale povedená, ve dvojce je na tom město několikrát hůře. Je to opravdu škoda, neboť se určitě autoři snažili vyrovnat světovým titulům typu Call of Duty nebo Medal of Honor. Design okolí je prostě a jednoduše jaksi nemastný a neslaný, čímž chci naznačit, že prakticky málokdy zaujme.

*7* *8* *9*

Celá hra začíná v jednom Vietnamském nočním baru – město slaví ukončení války při svátku Tet. Všichni vojácí popíjí či si libují v objetí ke všemu svolných mladých vietnamek – včetně vás. Postupně se však vidina míru zahalí do nezávratna – okamžitě po tom, co do města na příkaz přijede jeden novinář, vietnamské vojsko nečekaně udeří – a vy se tak opět dostáváte do boje. NUtno podotknout, že ačkoli vyděšený a válkou nezkušený novinář ve hře sehraje důležitou roli.

*10* *11* *12*

Hra je koncipováná do poměrně krátkých úrovní, ve kterých se vám postupem v nich mění dynamicky úkoly, které musíte splnit. Jako příklad mohu uvést počáteční úkol utéci z budovy, který se pak rozšíří na nalezení jiného, než hlavního východu, vyhnutí se sniperovi a podobně. Časem to přijde možná trochu mírně stereotypní, ovšem zas tak hrozné to naštěstí není. Je však škoda toho, že jednotlivé levely opravdu nejsou příliš dlouhé, leč jsou naplněny různými úkoly od začátku do konce.

*reklama*

Celé by se to dalo zachránit celkovým množstvím těchto úrovní a tím taky celkovou délkou hry, ovšem ani k tomu se autoři nerozhýbali a tak vám hra nabídne přibližně pouhých osm až devět hodin herního času. Bude to záležet především na vašich zkušenostech – hra totiž není zrovna nejsnadnější a dá vám zabrat i na nižších obtížnostech. Díky tomu se taky určitě nejednou zaseknete a budete jednu a tutéž věc opakovat třeba i dvacetkrát. Někdy mně však taky nemile překvapila AI – na to, jak je po většinu času dobře provedená, v určitých chvílívh naprosto nelogicky upadne do propastných hlubin. Nejčastěji se to stane při těsném střetu s vojákem, kterého vlastně minete, otočíte se a zjistíte, že si kráčí nebo se plíží stále dál směrem, odkud jste přišli. To je taktéž trochu smutné.

*13* *14* *15*

Na začátku recenze jsem se zmínil o krátké návštěvě džungle – do té se dostanete ve vietnamské kampani, v níž se vžijete do příběhu jednoho z vietnamských vojáků. Tato část hry je opravdu několikrát lepší než celá americká kampaň a musím říct, že autoři udělali opravdovou chybu v tom, že neudělali celou hru v duchu vietnmaské kampaně. Zde totiž je ona opravdová atmosféra, se kterou jste se mohli seznámit v prvním díle.

*16* *17* *18*

Autoři si však dali opravdu záležet na multiplayeru. a ten je musím skutečně pochválit, neboť je asi největším plusem Vietcongu 2. K dispozici budou klasické módy jako Deathmatch, Team Deathmatch, Assault či Capture the Flag. Nejlepší je multiplayeru právě výběr povolání a sbírání zkušeností – zezačátku si můžete vybírat z malého a vcelku slabého výběru povolání, ovšem časem se vám zpřístupní mnohem zajímavější možnosti. Navíc jsou v tomto módu přístupné různé dopravní i bojové prostředky. Multiplayer je tak naprosto něčím jiným než hra za jednoho hráče, ovšem těžko říct, zda si jej hráčí oblíbí natolik, jako multiplayer u dílu prvního.

*19* *20* *21*

Dojem války však hra navozuje vcelku slušně a nemusí se za něj stydět. K dispozici vám bude rozmanitý arzenál zbraní – číslo čtyřicetdva snad hovoří za vše. Z amerických zbraní uvedu například klasiku všech klasich M-16, Sten Mk.II, M-1 Al Thompson či Winchester 70. Z vietnamsých zmíním třeba AK-47, Vz 61 Škorpion či univerzální československý kulomet CZ vz 59.

*22* *23* *24*

Největší mínus hry jsou ale a teď se budete asi divit, hardwarové požadavky. Nejspíše tým z Pterodonu neměl moc času na dokončení hry a tak je její engine naprosto nevyladěný. Nemluvil bych o tom, kdybych měl starší počítač, ale posuďte sami, že AMD 64 3200+, 1024 Dual Channel CL2 RAM a NVidia 6600 GT 256 mb nejsou zrovna slabou sestavou. Mírným ani větším trhnuním se ve hře nevyhnete a upřímně řečeno, zajímalo by mně, jak hra běží na starších počítačích (minimální systémové požadavky jsou uvedeny následovně – grafická karta s podporou funkce Shader 2.0 a nejméně 128 RAM, Procesor 1,8 GHz, Operační pamť 512 MB). Mně osobně se hra trhá i u středních detailů, obzvláště pak při zaplém programu typu ICQ. Opravdu škoda, protože tohle mnoho hráčů může odradit – vzhledem k tomu, že tituly s nižšími požadavky jsou i lépe graficky zpracovány. Jako příklad mohu uvést již výše zmiňovaný Call of Duty 2, který hraji na maximální detaily. Nedostatek času na dokončení, vyladění a odstranění chyb se taky dá prokouknout u faktu, že filmové sekvence ve hře jsou namluveny anglicky – naprosto nelogické, když je hra standartně česky.

*25* *26* *27*

Závěrem tedy nelze říci nic jiného, že Vietcong 2 zklamal a myslím si, že nejen mně. Autoři si měli dát více času a měli zůstat u standartu z jedničky, která se jim opravdu povedla. Pak by se dalo prohlásit, že Vietcong 2 je úžasný nástupce svého předešlého dílu, ovšem dnes se toto prohlášení bohužel nekoná. Snad u dílu třetího…