PlayStation

S trochou nadsázky bych mohl tvrdit, že v poslední době jsou všemožné války a konflikty, při kterých umírají mraky vojáků, ale také nevinných civilistů, velice populární. Bohužel lidstvo jako takové se nespokojí s pouhopouhými herními (více či méně reálnými) předělávkami válečných tažení… To je pro rádoby vládce světa málo – zejména Američané udělali z válčení vysoce výnosný sport… Ale politiku stranou, vraťme se zpátky ke hrám – konkrétně ke kousku nesoucí název Tom Clancy´s Ghost Recon 2!

*img1*
Druhý Ghost Recon popisuje konflikt mezi Severní a Jižní Koreou, avšak zatímco na ostatních platformách se děj odehrává v roce 2011 (jako ostatní platformy je možné chápat pouze Xbox a Gamecube, neboť PC mutace byla z důvodu velkého zklamání Xbox a PS2 hráčů nakonec zrušena), PlayStation 2 verze nabízí zcela exkluzivní příběh zasazený do roku 2007. Ostatně celá tato hra je jaksi exkluzivní (bohužel jen v tom nejhorším slova smyslu), ale o tom až za chvíli…

*1* *2* *3*
Po poměrně dlouhém a nikterak zábavném loadingu se dostaneme do celkem pěkně vypadajícího menu. Nejrozumněji se hned na začátku jeví zřejmě klikanec na nápis \"tutorial\", který seznámí hráče s docela krkolomným ovládáním (tentokrát ale nemůžu nic vyčítat vývojářům, jelikož ovládání stříleček na PS2 bývá vždy děsivé :)) a používáním všemožných zbraní a jiných udělátek. Až si zvyknete na všechny ty rozkazy, režimy vidění apod., můžete se vrhnout do akce. Grafika ukázek je přímo skvostná, což se o samotném herním enginu říci zrovna nedá – ne že by vypadal nějak otřesně (naopak si myslím, že je značně nadprůměrný a celkem hezky se na něj kouká), ale například Metal Gear Solid 3 si poradil se zpracováním džungle přeci jenom o něco lépe. V samotných misích (ne ve všech) máte k dispozici tři parťáky, kteří za vás mohou prozkoumávat nebezpečné úseky (Proč také riskovat vlastní kůži, když na to máte své lidi, že? :)), ale jejich AI bohužel jen stěží dosahuje úrovně retardovaného šimpanze, takže pokud se jim náhodou povede zabít nějakého nepřítele, hned je tu důvod k oslavě. (Pozn.: Ok, ano, přeháním… Retardovaný šimpanz by neudržel ani pistoli, ale každý má někdy choutky si trochu „rejpnout“, ne? :))

*4* *5* *6*
Spouštím tedy první misi. Zpočátku jen zmateně pobíhám po okolí, mačkám na DualShocku vše, co se jen dá a seznamuji se s herním interfacem. Jestliže jste z ostatních stříleček (ať už konzolových, či počítačových) zvyklí na nějaké podrobné statistiky o zdraví vás a vašeho týmu, Ghost Recon 2 vás dozajista zklame – budete se muset spokojit pouze s tím, že váš indikátor zdravotního stavu po čase zežloutne a chvíli před smrtí zčervená. Myslím si, že nebudu jediný, komu by více vyhovovala nějaká „čára“ se zobrazením kondice vaší postavy… Na druhou stranu ale musím pochválit poměrně šikovný výběr zbrání, ve kterém si pohodlně zvolíte váš oblíbený kulomet či pistoli pouhým stisknutím jednoho tlačítka. Holt si nemůžeme vybírat, neboť dokonalé hry, kde by byly vhodně zkombinovány všechny dobře fungující prvky z mnoha her, se jen tak nedočkáme. Ale to už trochu vybočuji, zatímco jsem vám tady popisoval nedostatky a výhody herního rozhraní, podařilo se mi zabít asi tucet korejských vojáků, přišel jsem o jednoho parťáka, který se tupě postavil před bandu asi pěti nepřátel s bláhovou představou, že je všechny sám zvládne, a o chvíli později jsem obdržel pořádnou dávku olova, která znamenala okamžitou smrt. Nu, co naplat, mírně stáhneme obtížnost a pustíme se do toho ještě jednou…

*7* *8* *9*
Před každou akcí je velmi důležité podrobné studium brífinku a také pečlivý výběr zbraní, jelikož se v jednotlivých misích nenalézají ŽÁDNÉ checkpointy, tudíž je nutné po každém sebemenším zaváhání, které se stane příčinou vaší smrti, opakovat celou akci od začátku. Nezbývá nám nic jiného než děkovat vývojářům, že je nenapadlo podmínit konec mise i smrtí některého z členů vašeho týmu.

*10* *11* *12*
Ale proč je Ghost Recon 2 nakonec POUZE slabě nadprůměrný? Největší chybou hry je jednoznačně již výše zmiňovaná umělá inteligence nepřátel. Mnohdy se mi stávalo, že jsem stál téměř tváří v tvář soupeři a ten se jenom rozhlížel po okolí, jestli náhodou neuvidí nějakého narušitele. Na druhou stranu se stejně často objevovaly situace, kdy nepřítel nebyl vůbec vidět, ale kropil to do vás ostošest. Tak tedy váhám, jestli je AI v Ghost Reconu 2 příšerná nebo vlastně absolutně dokonalá… Mno, přeberte si to raději už sami 😉

*img2*
Jedno malé bezvýznamné plus si může druhý díl Ghost Reconu připsat za velmi povedený hudební doprovod. Pravda, že soundtrack můžete zaslechnout pouze v hlavním menu při načítání hry a v některých dramatických částích misí, ale i tak je hudba velmi povedená a příjemně dokresluje napínavou atmosféru hry.

*13* *14* *15*
Nyní už mi nezbývá nic jiného než přistoupit ke konečnému zhodnocení hry a konci této (tentokrát o něco kratší) recenze. Tom Clancy\’s Ghost Recon 2 mi vzdáleně připomíná počítačovou hru Playboy The Mansion, kterou jsem před nedávnem recenzoval – skvělý soundtrack, zajímavý nápad, odvážné, ale nikoliv špatné pojetí celé hry, nadprůměrná grafika, která nijak nenadchne, ale ani nikoho neurazí a ve výsledku také slabě nadprůměrná hra, která bude upřímně a dlouho bavit jen a pouze věrné fanoušky her od Toma Clancyho nebo některé válečné maniaky. Otázkou zůstává, zda i tito skalní příznivci raději nesáhnou po hrách, jako jsou Call of Duty, Black Hawk Down nebo Brothers in Arms. Celková exkluzivita hře příliš neprospívá, neboť i chybami prošpikovaná Xbox verze druhého Ghost Reconu dosahuje v recenzích mnohem lepších hodnocení. Želbohu se na PlayStation 2 nachází pouze malé množství opravdu povedených a zábavných stříleček, takže nám nezbývá nic jiného než jen doufat, že další, tentokrát již třetí díl série Tom Clancy\’s Ghost Recon bude vydařenější…