Ač nijak neholduji sci-fi filmům a už vůbec ne sérii Star Wars, recenzování titulu Republic Commando mi udělalo velkou radost. Tento tip her je v posledních letech velmi oblíbený a tipickým příkladem jsou výborná RPG Star Wars: Knights of the Old Republic, multiplayerový Battlefront či MMORPG Galaxies. Na Republic Commando jsem se proto těšil jako malé dítě na houpacího koně a když přišla kýžená kopie, nemohl jsem se dočkat kdy hru prvně spustím. Sám jsem si zkusil i vyložit pasians, pod záminkou, že pokud se mi povede karty poskládat, hra mne příjemně naladí a strávím u ní pěkně dlouhou dobu. Kdyby mi naopak karty nevyšly, hra bude propadák. Naštěstí mě mají červená, zelená a černá esa ráda a proto se na mne po dohrání karetní hry zubily s kompletním paklem karet pod nimi. Inu moje teta, tvoje teta parole…
Republic Commando je vlastně čistokrevná \"first-person\" střílečka s jistými, nepopiratelnými prvky taktiky. A to já miluju. Ač se vám to nejspíše líbit nebude, jedinou opravdu revoluční střílečkou minulého roku je bezesporu Chronicles of Riddick: EfBB. Co ONI dva giganti, o kterých jsem se teď vyjádřil tak, jakoby vůbec neexistovali? Doom III mi přišel nudný a stereotypní a Half-Life 2 přes svoji slávu neuvěřitelně přeceňovaný, leč často striktně lineární. Jedno mají tyto tři hry ovšem společné. Prvních dvacet minut jste neuvěřitelně zírali a žrali každý detail na obrazovce, ale jen u jednoho z titulů jsme mohli oceňovat i parádní hratelnost a doslova revoluční prvky. Na recenzované hře mi bylo právě velmi sympatické, že její vydání nepřívítávaly plné noviny žvástů o tom, jak to bude neuvěřitelně geniální. Genialita je totiž vrozená a v každém srdci musí mít hra velkou skrytou jedničku…
*4* *5* *6*
[b]Veselý, Kozel, Vyskočil[/b]
O planetách obživlých igráčků se světelnými meči slyšel snad každý z nás. Tato kupole celých Hvězdných Válek právě vylekaně Rebulic Commandu chybí. Ale uklidněte se, není to žádný herní nedostatek. Hra totiž překvapí už samotným námětem, který nespočívá v ovládání chrabrých rytířů Jedi, ale mnohem nižších vrstev a to samotných klonů. A to ne jen tak ledajakých, klonů velice dobrých bojových jednotek. Republikové velitelství to vymyslelo velice dobře, protože do bitev posílá rovnou čtyřčlenné týmy. Vy, v herním světě znám jako vojín Delta 38, velíte číslům 07, 40 a 62. Tak suchá samozřejmě označení kolegů nejsou. Sedmička se jmenuje Sev. Je to chladnokrevný odstřelovač s přesnou muškou a uzavřenou povahou, který bere boj možná až příliš vážně. Čtyřicítka je nejen doporučený způsob zbraní, ale také benjamínek mezi vojáky jednotky Delta. Jeho jméno zní Fixer a je to doslovný počítačový maniak. Většinu zámků dokáže otevřít v obdivuhodném tempu. Dvaašedesátka se sice blíží k nějakému slavnému číslu, ale ve hře se za ním schovává známý vtipálek Scorch. Ten si nejen umí udělat srandu ze všech členů komanda, ale také bravurně rozdrtí, odpálí či podpálí všechny barikády, co stojí ve vaší cestě.
*7* *8* *9*
To bylo vyčerpávající, že ano? Inu, až se začnete nudit, řekněte. Dobrá, já tedy pokračuji v recenzi. Děj je rozdělen do tří kapitol. Ta první se odehrává na Geonosianské planetě. Tam se na vás vrhne spousta robotů a také i obrovské včely. Některé hráče možná první kampaň odradí, protože je z celé trojice asi nejslabší a mírně postrádá atmosféru. Druhá kampaň je ve hvězdách a to na Droidské vesmírné lodi, na které musíte potlačit invazi a na závěr zde máme perlu a třešničku na dortu, kterou je známý Kashyyykský prales. Mise nejsou nijak zanedbané a proto příznivci série Rainbow Six zavzpomínají na staré časy. Většinou jde o přeprogramování nějakého počítače, zničení mostu, či důležitých částí továrny. Zkrátka Republic Commando není románová hra, nesoucí jméno Nerudy, Světlé či Kinga (koukám na ta pěkná čtyři jména)
*10* *11* *12*
[b]Stádium klinické smrti[/b]
Taktika bylo to, co jsem chtěl vidět a zažít ještě vydatněji, než číslo Playboye s Marylin Monroe na obálce. Demoverze v tomto ohledu dost lidí zklamala, ale byl to skutečně jen planý poplach. Taktiky je ve hře přiměřeně a pokud si rádi vychutnáváte řež, můžete na ni k mžiku zapomenout. Labužníci budou své vojáky strkat na určitá interaktivní místa. Na lecjaké vyvíšenině totiž stojí sniperské doupě, na něčem vyšším si kluci po vašem rozkazu slušně zahází granáty apod. Příkazová tlačítka mnoho novoty také neposbírala, ale dokonale stačí. Popravdě jsou pouze čtyři, ale tento počet je naprosto dostačující. Mimo klasického \"Jdi a vykliď\" si také můžete \"Přivolat jednotku\" či zavolat o \"Prozkoumání lokace\". Velmi dobře je též vyřešeno léčení. Během vaší cesty budete potkávat nástěnné lékárničky se značně futuristickým vzhledem, které vždy uvídíte více než rádi. Vašim vojákům samozřejmě můžete přikázat, aby se šli okamžitě vyléčit (to zní asi divně co, ale na záchod je nenutíte), ovšem při nízkém zdraví si většinou zajdou sami.
*13* *14* *15*
Jsou samozřejmě chvíle, kdy všechny ty hvězdné lékárničky nestačí a také je tu okolnost, které se každý člověk bojí. Smrt – Die. Být klon má totiž alespoň v Republic Commando jednu výhodu a to, že pokud nejste na bojišti sám, prakticky nemůžete zemřít. Když to totiž nadmíru koupíte, vaše oči zalije horká krev a vy si zavoláte jednoho z vašich kamarádů a poprosíte o krátký proces znovuzrození. Přes červené hledí můžete matně vidět, jak k vám kolega přibíhá a za pomoci přístrojku vás dává dohromady. Vaše nové zdraví se zastaví přesně v půlce, takže čas od času smrt využijete jako doplnění zdraví. Pokud je váš parťák po boj silně zraněn, stačí ho píchnout a azse dát dohromady. Trochu sadistické, ale budiž. Je samozřejmostí, že stačí na mrtvého kolegu ukázat a někdo ze zbylého týmu ho přiběhne vyléčit. Dalším taktickým prvkem je samozřejmě ovládání různých konzolí, či příkaz otevřít zamklé dveře, přičemž hned po otevření udělá Scorch všem nepřátelům řádný očistec.
*31*
[b]Zbraně davového šílenství[/b]
Ke každé správné střílečce patří od pradávna pořádné zbraně. Repubil Commando má v sobě ohromnou fantazii a tak měli tvůrci naprosto volnou ruku, ve svém vybírání dokonalých nástojů zkázy. A také že se pořádně vyřádili! Jako naprostá základovka je zde pistole, nic zvláštního, nemusíte nabíjet. Dále tu máme naprosto standardní samopal, který budete využívat určitě nejčastěji. Odstřelovací puška zde také nechybí a přes kuši s laserovými náboji se dostáváme i ke zbraníém nepřátel. Ze země můžete sebrat například účinnou brokovnici, silně tvrďácký kulomet či další chuťovky. V lokacích také nalezneme kulometná a granátometná doupata, se kterými si na nepřátele pořádně došlápnete. Ano myslíte si správně, Star Wars: Republic Commando je adrenalinovější než Mozartovo Dies Irae.
*19* *20* *21*
Zbraňový arzenál působí věrohodně již také díky dobře zadělanému HUDU. Počet zbývajících nábojů máte, podobně jako v Chronicles of Riddick, šikovně schován v displeji přímo na vaší zbrani. Podobně dobře je to vyřešeno i s ukazatelem zdraví. Celá hra je totiž snímána přes jakousi vojenskou helmu, plně automaticky ovládanou a proto nevidíte jen herní svět, ale také rohy vaší přilby, které vám zasahují do výhledu. Na poprvé nepraktické, ale napodruhé velmi praktické. jak jsem již naznačil, celý informační HUD o velé postavě je skryt ve viditelných útrobách vaší ochranné helmy a alepsoň vám tedy hloupě nekazí atmosféru.
*25* *26* *27*
[b]Neumělá inteligence[/b]
Máme se rádi a proto budeme jistě velice rádi, když vám kamarádi s přežitím náležitě pomohou. A také že ano! Sev, fixer i Scorch jsou opravdoví bojovníci a občas máte sympatický pocit, že vlastně hrajete takový offline multiplayer. Přes všechno vaše taktizování mají především svůj rozum a dokáží se schovat za lecjakou překážku, ve chvílích nouze poskytovat krycí palbu a nikdy se nebojí stáhnout. Prima je obzvlášť ten pocit, když ležíte mrtvý před silným nepřítelem a vy si zavoláte kolegu, aby vás šel zachránit. Nic neobvyklého, jen kdyby proti komandu nestála drtivá převaha. Postava, která vás jde léčit, sebou přivede zbylé dva kamarády, kteří během léčení budou poskytovat krycí palbu. Výborně jsem se atmosfericky naladil, když jsem viděl jak člen komanda, který jde v popředí na vás ukáže, zda je vzduch čistý nebo ne. Umělá inteligence přátel je opravdu výborná a každý charakter je opravdu charekter, ale…
*16* *17* *18*
Ale… Myšlení a duševní stav nepřátel odpovídá téměř nule. A nejen to, již při prvních střetech vám začne docházet, že je tato hra čistokrevná arkádová střílečka, kde je taktika spíše takovým zpestřením. Kupodivu mne to narozdíl od jiných her vůbec nevadilo, ba přímo myslím, že toto nereálné nabíhání nepřátel silně pomohlo bojové atmosféře. Ač jsou sice protivníci tupí, jsou poměrně obtížní na zabití (asi stejně jako zajímací moucha české vládní situace). Železem obalení roboti, šestinozí bossové, obrovití kulometčíci a podobná hvězdná havěť je kupodivu velmi přesná a také rozhodně netvořená z laciného plastu. Navíc, pozornější z nás, jsou jistě schopni odkoukat
náznaky taktiky v řadách nepřátel. Nemyslím tím Alexanderovské zámky, ale pokyny některých emzáckých velitelů…
*1* *2* *3*
[b]Neduhy téměř dokonalé hry[/b]
Ač vytýkám nerad, to se ani nebavím o matematice…, musí se Republic Commando sklonit před mým tvrdým soudem.. Ano… Takže výtýkat (kdybych se opakoval, řekněte mi to) musím, ale přeci jen méně než obvykle. První piha na kráse je určitě herní délka, která i přes všechny ty nastavování nejvyšších obtížností nepřekoná hranici jedenácti hodin. Bohužel si na tuto dobu musíme pomalu zvykat, protože málo která hra nám poskytne delší herní zážitek. Smutné též je, že délka je krátká především u výborných her, kterou Republic Commando bezesporu je. Další mírně zarážející nevýhoda je určitá linearita, která se přeci jen už nějaký pátek nenosí. Musím se sice okřiknout, protože i přes chození po jedné nalajnované stezce, působí hra kupodivu rozsáhle… To je asi tím počtem planet.
*22* *23* *24*
Víme samozřejmě všichni, že multiplayer je devizou každé first-person her. Star Wars: Republic Commando je již od pohledu jako dělán pro kooperativní mód a o to horší je tedy zjištění, že se na takzvaný COOP nedostalo. Nevím, zda to je přílišným pospícháním, aby hra vyšla ještě před vydáním filmové epizody, ale rozhodně za to budu nekompromisně odebírat procenta, což v této recenzi mohu jen já (ehm). Za to tu máme vcelku nepochopitelný Capture The Flag, který mi do tohoto prostředí vůbec nešel. Základovky DeathMatch a TeamDeathMatch zde samozřejmě nechybí a když si připočteme mrazivý Assault, nabídka Multiplayer modu je stále nevyhovující. I když potenciál byl určitě velký…
*25* *26* *27*
[b]Věřím v Ameriku[/b]
Grafika hry je výborná. Již jen to, že Republic Commando běží na nejnovější verzi slavného Unreal 2.0 enginu ji samozřejmě šlechtí mezi elitu. z lokací si sice nesednete na zadek, ale věříte jim. Věříte jim, i když jste daleko od naší civilizace. Modely postav jsou krásně rozpohybované a i animace nepřátel, ať na droidské lodi či na Geonosisu, je vřele dokonalá. Co se týče fyzikálního modelu, má hra pod rukávem všemi mastmi mazaný Havoc, který poslední dobou vídáváme v každé druhé, alespoň trochu ambicózní hře. Uvedu příklad z průběhu hry. Po useknutí hlavy některého z nepřátel, můžeme zpozorovat jeho bývalou přykrývku krku, jak poskakuje na místě. Či pokud jednomu z robotů ustřelíte nohy, bude mu horní část těla ještě pár minut střílet do vzduchu. Žůžo!
*28* *29* *30*
Zvuková stránka je též velmi povedená a neviděl jsem v ní žádný problém. Zvuky zbraní jsou naprosto věrohodné a ke každému druhu nepřátel je přiřazen jiný zvuk, takže již
ke konci hry víte, kdo asi vám zezadu funí na záda. Celá hra je protkána vynikajícím dabingem a protože se každou chilku děje něco, co je dle vašich kamarádů hodné na nějakou suchou hlášku. Hudba zde plní spíš vlnu komparzu, i když je opravdu skvělá. Pochází od samotného Johna Williamse a proto se nesmíte divit, že je audio tak neskutečně atmosferické… A tak tedy zde máme výbornou, ba přímo vynikající hru, na kterou jsem v suchu nemastných stříleček čekal. Bravo Lucasovi, toto se vám chlapci opravdu povedlo!