Když v roce 2007 vyšla hra Sillverfall, jednalo se o příjemné překvapení. Podívali jsme se do světa Nelwe, ve kterém stálo útulné město Silverfall s impozantními kouzelnými vodopády. Útulnosti učinila přítrž armáda démonů, která do města vtrhla a užila všech těch roztomilých kratochvílí, jaké démoni tak rádi dělají (pálení, loupení, znásilňování…). S ubohým městem to vypadalo bledě a bylo jasné, že pokud se nenajde nějaký chrabrý hrdina, bude s ním amen. Nebudu vás napínat, tím hrdinou jste se stali vy, vypráskali jste démonům jejich prašivé kožichy a vyhnali jste je pryč z města, zpět do jejich smradlavých chatrčí. Ano, příběh je originální jak chleba, ale pro účely standartního hack´n´slash RPG stačí. 

Datadisk navazuje na první díl, pouze s rozdílem, že místo slabého holobrádka začínáte hrát s postavou na 45. levelu a ve městě platíte za slavného hrdinu. Město Silverfall je ale znovu v ohrožení a je na vás dostat ho z bryndy. Postavu si můžete buď přenést z původního Silverfallu, nebo si můžete vytvořit zcela novou. Motivací k vytvoření nového charakteru by měly být dvě nové rasy. Původní výčet ras (lidé, elfové, trollové, goblini) rozšíří svou přítomností trapslíci nebo rasa ještěrů. Po výběru rasy začnete na rozdíl od prvního Silverfallu výběrem povolání. Těch je dostatek a navíc se nabízí možnost vytvořit si své vlastní. Z přednastavených povolání si můžete vybrat mezi elementárním kouzelníkem, berserkrem, paladinem, lovcem, vrahem, stínovým kouzelníkem, nebo řemeslníkem. Stínový kouzelník je obdoba nekromanta a řemeslník je profík na vyrábění zbraní a umí jimi i obstojně vládnout.

 

Měnit vzhled vašeho avatara je možné jen velmi omezeně. Rozhodně nečekejte nic na způsob Falloutu 3. Je tu možnost vybrat si z několika obličejů a z pár účesů a tím to celkem hasne. Přiznám se, že jsem se těšil až datadisk rozjedu za jednu z nových postav, jejich vzhled mě ale spolehlivě odradil. Trpaslík vypadá jako vychrtlý třináctiletý rošťák s plnovousem a ještěr se od skřeta liší jen tím, že mu tvůrci namontovali ocas. Je to subjektivní, ale trpaslíci, ani ještěři mi vůbec nesedli. Ostatní rasy naštěstí vypadají vcelku slušně a zejména goblin je vskutku neodolatelný.

A málem bych zapoměl. Rasou a povoláním tvoření postavy nekončí. Čeká vás ještě rozhodnutí, jestli se přikloníte k přírodě, nebo k technice. Ve světě Nelwe proti sobě stojí právě tyto dva směry. Vaše volba bude pak určovat jaké předměty budete moci použít. Na výběr jsou různé technické hračky jako mechanická kladiva, nebo bambitky. Přírodní větev samozřejmě nezůstává pozadu a také nabízí spoustu předmětů.

 

Tato volba se netýká pouze vás, ale také postav, které je možné vzít do party. Těch je v každé lokaci 8 a každá má svůj specifický příběh. Váš hrdina může cestovat se dvěma z nich a každá z nich má své vlastní přesvědčení (technika, nebo příroda). Je vhodné si svou družinu dobře vyvážit. Jednak využijete všechny nalezené předměty a navíc není nad to, když se nepřátelé zarazí o vašeho kamaráda trolla a vy je z povzdálí častujete firebally a čistíte si nehty.

Samotná hratelnost se pak nese v duchu klasických diablovek. Chodíte po mapě, bijete po hlavě příšery, za které dostáváte zkušenosti a ze kterých ve stylu oslíčku otřes se vypadávají předměty. Předměty používáte, brnění obléknete, čapku nasadíte, boty nazujete, nic nového pod sluncem. Boje jsou klasické. Stačí vybrat schopnost a kliknutím na nepřítele ji použít. Schopností je na výběr spousta. Potěší i množství vedlejších questů, které jsou sice poněkud jednotvárné a klasické, ale i tak jde o příjemné oživení. Vězte, že pokud jste si oblíbili první Silverfall, bude vám pravděpodobně sedět i datadisk.

Co mnozí kritizovali už od prvního dílu byla grafika, která se nijak zvlášť nezlepšila. Komiksové zpracování nemusí sednout každému, ale mně nevadila. Horší je provedení, se kterým si hoši z Monte Crista mohli pohrát víc. Není to nic hrozného, ale rozhodně to není nic extra. Ovládání je po vzoru původní hry trochu krokolomné. Stejně tak kamera občas tápe (respektive tápal jsem občas já, protože kamera je divná). Na to všechno se dá samozřejmě zvyknout, na druhou stranu, proč si zvykat, když to mohlo být provedeno lépe.

Jak bylo řečeno, Silverfall: Earth Awakening je nadprůměrná diablovka, která obsahuje pár prima nápadů, svižnou hratelnost, ale také špatnou grafiku a nudný příběh. Pokud patříte mezi fanoušky Silverfallu, tak není co řešit. Ostatní ale mohou vybrat lépe.