Česká Daikatana? Tak by se dal Shade bez problémů označit, celých šest let vznikala v pražském studiu Black Element Software hororová akční hra [i]Nefandus[/i], aby se po několika letech vývoje změnil název i žánr hry. Z původní akce [i]Nefandus [/i] tak vznikl [i]Shade: Hněv Andělů[/i] – akční adventura s lehce hororovým nádechem. Zařadí se však Shade k perlám české herní scény, nebo zapadne stejně rychle jako desítky podobných pokusů před ním?

*1* *2* *3*

Jedním z mnoha autory vychvalovaných aspektů hry je příběh, který pravda zas až tak důležitý není. Na začátku hry si projdete tutorial vkusně zasazený ho herního prostředí jako obyčejný sen. Po probuzení však bezejmený hrdina objeví dopis od svého bratra, který v jedná malé vísce objevil něco opravdu zajímavého. A jak už to tak bývá, cesta za bratrem se zvrtne v něco o poznání většího. Hráč se dozví, že v minulosti existovaly čtyři světy, v nichž vládli čtyři andělé, bohové je však zavřeli do jejich soch, a tak jediným způsobem, jak osvobodit anděli a zachránit tak i bratra, je nalezení jejich srdcí.

*4* *5* *6*

To však nebude nijak jednoduché, od začátku Vám v tom bude pomáhat první osvobozený anděl – Anděl víry. S jeho pomocí navštívíte postupně tři rozdílné dimenze, ve kterých budete muset najít části srdcí zbylých andělů. A tak se postupně podíváme do temného středověku, prosluněného Egypta nebo potemnělé říše stínů. Hledání to ovšem není nijak složité, hra je až na několik výjimek ukázkově lineární, a tak jedinou hráčovou starostí bude hledat různé artefakty k otevření dveří do další části úrovně, což se začne celkem brzy okoukávat. Budete tedy vždy muset najít několik \"cetek\" poházených po koncích levelu, následně tyto artefakty položit na své místo a otevřít si tak cestu dál.

*7* *8* *9*

V tom se vám však pokusí zabránit početné zástupy nepřátel. Na jednu stranu je pěkné, že se nepřátelé mění podle jednotlivých dimenzí, ale změna je to spíše kosmetická. V každé dimenzi totiž najdete stejné druhy nepřátel, jen oblečené do jiného kabátku. Proti nepřátelům můžete bojovat svým magickým mečem, který zároveň slouží jako zdroj slabého světla. Souboje na blízko patří díky kombům k povedenější časti hry, jsou rychlé, graficky pěkné a hlavně vyžadují určitou šikovnost. Žádný souboj totiž nevyhrajete primitivním klikáním na tlačítko útok. Základem je dobré krytí a přesné načasování útoků, dokud si toto neuvědomíte, ve hře daleko nedojdete. Kromě magického meče a několika zbraní po padlých nepřátelích můžete používat i zbraně na dálku, což znamená pistoli a kuši. Avšak jejich použití není ve hře zrovna časté a až na čestné výjimky jsem tyto zbraně nepoužíval.

*10* *11* *12*

Kromě magického meče vám Anděl víry věnuje i maličkost v podobě možnosti převtělení v magického démona. Démon je výborným pomocníkem, protože s jeho pomocí můžete tahat těžké předměty, kouzlit i bojovat s celkem velkou přesilou. Kromě kouzel můžete démona na konci jednotlivých kapitol i vylepšovat, pokud tedy nebudete chtít zlepšit sílu magického meče. Démon má brutální sílu a s jakýmkoli nepřítelem si v mžiku poradí, jedinou limitací jeho použití je stav magické energie, která ubívá s každou vykonanou akcí. Energie se však postupně doplňuje, takže si démonovy síly užijete skutečně do sytosti.

*13* *14* *15*

Kromě soubojů se ve hře vyskytují další dva elementy, které se budou snažit zdržet Vás v přímočarém postupu hrou. Tím prvním jsou logické hádanky, ale většinou nad nimi nestrávíte víc než několik desítek sekund. Přečíst si správnou kombinaci tlačítek nade dveřmi nebo si zapamatovat pořadí symbolů před padající podlahou opravdu není nic těžkého, zvláště, když Vám to avatar sám oznámí :). Druhým elementem jsou občasné akrobatické vložky s přeskakováním plošinek, kde je vám však jedinou překážkou občasná nevypočitatelnost délky skoku.

*16* *17* *18*

Ve hře najdete i několik zajímavých nápadů, které však dokonale pohřbívají chyby a další nepěknosti. Když bych měl začít u těch plusů, nemohu nezmínit zvláštní systém ukládání hry na speciálních portálech. Na portálu se objeví jakýsi otisk vaší postavy, kdykoli se však dostanete dál, můžete se vrátit zpět k savepointu, svůj otisk rozbít a uložit tak hru znovu. Další kladnou vlastností je sbírání magických slz, za které si můžete v magických obchodech nakoupit kouzla pro svého miláčka… pardon, démona.

*19* *20* *21*

A dostáváme se k chybkám, asi tou nejdůležitější jsou nepřehlédnutelné kiksy v umělé inteligenci nepřátel. Kromě obligátního zasekávání se o rohy neumějí nepřátele procházet dveřmi! Ano čtete správně, stačí tak dveře otevřít a kuší zastřelit všechny protivníky! Dveře však nejsou jedinou překážkou, protivníkům dělá problém přechod výškových hladin, čehož se dá využít stejně jako první chyby. I přesto, že je hra velice lineární, najdete v ní několik zásekových míst, a jelikož je hra celkem dlouhá a nové nápady moc nepřicházejí, mohou být taková místa pomyslnou poslední kapkou…

*22* *23* *24*

Celkový dojem ze hry vylepšuje povedená grafika, jasně jí vévodí dynamické osvětlení. Nepřátelé jsou pěkní a dobře animovaní, což platí i o posmrtných pohybech :D. Ruku v ruce s grafikou jde hudba, která se celkem povedla. Songy jsou pěkné, jen škoda, že se díky velkému rozsahu hry často opakují. Hudbu si však můžete poslechnout i mimo hru, celý soundtrack si totiž můžete i s obalem stáhnout z LINK(http://www.shade-game.com;Homepage) hry! Ovládání hry je intuitivní a rychle přejde do krve. Poslední dosud nekomentovanou složkou je česká lokalizace, která mě zrovna moc neoslovila, dabing v anglické verzi se mi zdá o třídu kvalitnější!

*25* *26* *27*

[i]Ani to dlouho netrvalo a přes všechny strasti i radosti jsem se dopracoval k závěru. Shade má velký potenciál, který však sráží několik významných kiksů a možná trošku dlouhá herní doba. Kromě několika nudných pasáží jsem se však u této hry dobře bavil, a tak ji mohu s klidným svědomím doporučit všem fanouškům tohoto žánru, ostatní by však měli koupi této hry zvážit.[/i]

*28* *29* *30*