Když se u mě doma zablyštila placka s názvem Richard Burns Rally, jen jsem tiše zíral a přemýšlel, co se sakra dá ještě od závodní hry očekávat. I když mě na vojně omylem zařadili mezi řidiče, což se v brzké době ukázalo, že není to pravé ořechové, což je pro většinu mého okolí dávno jasná věc. Nemám rád pach benzinu, řvoucí motory a můj řidičák vznikl jen pro porušování zákonů. Po prvních několika jízdách zjišťuji, že pravidla silničního provozu, která jsem po večerech studoval s přáteli u piva, zde nehrají pražádnou roli. Co si myslíte, že se dělo, když jsem RBR vložil do své PS2 a poprvé uslyšel ono tři, dva, jedna START? Vzal jsem přístup k tomuto titulu poněkud akčněji, ve stylu NFS. V první zatáčce jsem svou Toyotu otočil na znak, to se ostřílenému hráči jen tak nestává. Ovšem další nehodová série na sebe nedala dlouho čekat a znovu zprovoznění mého auťáku na trať, mě přimělo zamyslet se nad svými řidičskými schopnostmi. Richard Burns Rally mi otevírá oči a já zasedám za kokpit s nadějí urvat si nějaký ten bodík v autoškole.
*1* *2* *3*
Po kratším úvodím filmečku, který vám předvede jak celá hra vypadá, se dostaneme do hlavního menu. Zde samozřejmě každého zarazí první položka, tou je již zmíněná autoškola. Ať chtě či nechtě každý ji musí projet. Richard Burns nám před každým úkolem vysvětlí, co nás čeká. Prvních několik položek je lehčího ražení a nikomu by neměly dělat potíže. S přibývající obtížností se dostáváme do zkoušky poslední, a tím je projetí tratě, která je složena z úseků testovaných po celou dobu autoškoly. Pokud vám něco bude dělat problém, tak tohle opravdu otestuje vaši trpělivost, a co hlavně, vaše zkušenosti získané po celou dobu vašeho ježdění. Horda zatáček a neúprosný časový limit vás nejspíš donutí se několikrát vrátit a některé testy si zopakovat. Pokud jsem je dokázal projet já, zvládnete to dříve nebo později i vy. Jistě se ptáte, proč se trápit autoškolou a nezapojit se do sezónních závodů od začátku. Na tohle autoři mysleli a sezónu pro nás uzamkli. Jediným klíčem k odemknutí je právě zmíněná autoškola.
*4* *5*
Ostřílení jezdci a matadoři rychlých kol se o tomto titulu jistě informovali a nějaký ten pátek vědí, co mohou očekávat. Pro ty ostatní začneme od začátku. První věcí, která zaráží na celé hře od začátku a co zde ještě v takové míře nebylo, je především skvělý pohyb auta, který mohu bez jakýchkoliv okolků přirovnat ke skutečným vozům. Samozřejmě jako většina z nás, ani já jsem nikdy neseděl za volantem upraveného speciálu a nejspíš nikdy sedět nebudu, takže nemůžu porovnávat, ale věřte, že to co se vám místo volantu a pedálů v podobě gamepadu dostává pod ruce je opravdu to nejrealističtější, co se na PS2 zatím prohánělo. Osobně jsem tím byl zprvu silně zaskočen, ale trpělivost přináší růže a tak jsem i já své vozidlo zkrotil. Prohánět se budeme po tratích celého světa. Vyjmenuji pouze pořádající země Velká Británie, Japonsko, Finsko, USA, Francie a vše završíme mezi klokany v Austrálii. Většinou se jedná o okresní silnice určené k běžnému provozu. A to je nejspíš důvod, proč zde nenajdeme i naši kvalitními silnicemi vyhlášenou republiku. Hra je prošpikována těžkými a záludnými povrchy a zvládnout všech 36 úseků, ze kterých se celá série skládá, vás nějaký ten šedivý vlas stát bude. Ale zpět na trať. Na každý povrch samozřejmě musíme správně a obezřetně reagovat. Je velký rozdíl letíme-li do zatáčky z rozpáleného asfaltu nebo prolétáme šikanu plnou menších kaluží. K tomu všemu připočtěme okolní vlivy jako hustý déšť, popadané stromy či špatné zabočení a hned je nám jasné, že se vavřínového věnce a šampaňského na stupních vítězů nedočkáme. Narazíte-li čelně a rozesmějete svoji káru o strom, nedivte se, že vaše auto nejenže ztrácí na kráse a jízdních vlastnostech, ale co mě překvapilo, chcípne a vám nezbude než znovu nastartovat. Pokud máte těžší nohu (omlouvám se palec), a ve větší rychlosti si v příkopu najdete nějaký ten kámen, který čeká zaručeně jen na vás, vznesete se k oblakům a po několika vrutech přistane určitě na nějakém stromě či přihlížejícím. A pak, že si nepřijdou na své i fanoušci leteckých "stimulátorů". Ale nejen jízdní vlastnosti i okolí a členitost tratí dělá z RBR ostrého konkurenta na bojišti závodních her.
*6* *7*
A čemu že to šlápneme za krk a budeme poletovat okolím? Sedm týmů pro nás každý připravil po jednom speciálu, ano, počítáte správně, pouhých sedm vozů. Když si vezmeme realističnost, s jakou jsou zpracovány a rozdílnými jezdeckými vlastnostmi, musím sám uznat, že je to dostačující. Tým CoreDrive – Citroen Xsara, tým Motiontech Int. – Hyundai Accent, tým Nexus Motorsports – Mitsubishi Lancer, tým Kobalt Rallysports – Peugot 206, tým Frontline Racing – Subaru Impreza 2003, tým Tempus Rallyground – Toyota Corolla, a poslední tým PPA Racing – Subaru Impreza 2000. Od designu až k jízdním vlastnostem je vše provedeno opravdu skvěle. Na každou trať sedí trochu jiný typ auta. Nevěšme hlavu, každý si toho svého miláčka jistě najde. Zvuková kulisa je standardní, nemá cenu se o ní dále zmiňovat, protože klíčem k úspěchu v rally je souhra řidiče se spolujezdcem-navigátorem. A to je nějaký ten rok bezkonkurenční. Možná jen dodám, že hudební kulisa je od známého Paula OAKENFOLDA. O čem sem ale zatím nemluvil a každý si toho jistě všiml, je grafika nebo pokud chcete vzhled, v jakém je celá hra servírována hráči pod nos. Naprosto skvěle je zpracováno opotřebení vozu, když vám odlétnou první dveře a vy vidíte spolujezdci do klína, to se počítá. Tři jízdní pohledy nejsou mnoho, ale jak jsem již jednou vzpomínal stačí. Okolí tratí, ba dokonce i povrch je dobrý. Až se vám podaří nějakému statkáři probourat hutný plot z kulatin a zaparkovat mu ve výběhu pro koně, vzpomenete si na má slova. Stromy podél cesty je možné pod svými koly sunout pěkných pár metrů. I milovníci Carmagedonu naleznou při vjetí do pořadatelů a následné zrudnutí obrazovky své. Pomocné práce tří diváků a jejich navrácení vašeho zhuntovaného vozu zpět na trať také oceňuji. Změny podnebí jako hustý déšť, mlhu, sníh to je vše hezké, ale z okolních obrázků vám je jasné, že nás žádná revoluce v podobě MGS3 nečeká. Vše mi přijde nebarevné skoro smutné. Od nového titulu s potenciálem jaký hra vkládá světu v podobě své hratelnosti, bych čekal skutečně víc. Nesnažím se vás děsit jedná se o průměr, který společně s hratelností dává dohromady kvalitní titul. A to budu na tohle všechno jenom sám? Samozřejmě, že ne. Je zde standardní multiplayer až pro 4 hráče, takže nebudeme krkavci a dáme okusit i kámošům (máme-li natrénováno samozřejmě).
*8* *9*
Uff… Opravdu mě žádná hra nedokázala vyzvat na tak urputný souboj již dlouhou dobu. Já samozřejmě hrdě rukavici zvedl a Richarda s ní pěkně propleskl. Pocit z tak reálné jízdy, kolem ubíhající krajina, řev motorů a nespočet kolizí mě dokázal okouzlit na dlouhou dobu.
I když tahle hra skutečně pro každého není a chytí pouze skalní fandy žánru nebo hráče, kteří dokáží, stejně jako já, neodmítnout výzvu, pobaví na dlouhé dny. Předem ale musím upozornit, že se jedná o hutný simulátor závodů silničních speciálů, který vás bude stát mnoho nervů, než se podíváte na stupínek vítězů z té nejvyšší pozice.