Po dlouhém očekávání a původním (v celku malém) zklamání, že se nebude opět jednat o \"arénu\", jsem obdržel DVD s titulem Quake 4. Téměř rituálními pohyby jsem ho umístil do mechaniky a spustil instalaci. Čas plynul, nervy ubývaly. Konečně byla hra nainstalovaná. Po spuštění na mě vykouklo zelené menu s klasickým Quake znakem,
v původním 2D provedení. Spustil jsem hru, zvolil obtížnost, prečkal loading a… vykoukl na mě Doom 3. Můj první dojem bylo tedy zklamání. Překousl jsem to a pustil
se do hraní. Víte, co jsem po pár minutách hraní zjistil? Mýlil jsem se. A jak jsem to zjistil? Čtěte a zjišťujte se mnou…
*1* *2* *3*
Kráčíte potemělou chodbou… po zádech vám běhá mráz, nohy nechtějí dál. Ohlédnete se po svých spolubojovnících a uklidněni se otočíte zase zpět, pořád tam jsou. Mariňák, inženýr i medik, kteří vám v této misi pomáhají. Zatím to jde podezřele lehce, s každým krokem na vás víc a víc dotírá ta myšlenka, že už to musí přijít…
Najednou zhasnou světla, zabouchnou se dveře… je to past! Pevně se chopíte zbraně, odhodláni nedát nic zadarmo. A začínáte bojovat o život svůj, i svých spolubojovníků.
Příběh Quake 4 velice elegantně a přímo navazuje na Quake 2. V předchozím
díle (Q3:Arena nepočítám z hlediska příběhu) jste zabíjeli odporná stvoření, Stroggy,
kteří zajímají lidské vojáky a po jistých úpravách jimi rozšiřují své řady. Váš hrdina,
Cain (konečně dostal jméno), zabil jejich vůdce a tím skončila dvojka. Očekávaný konec
války se však nedostavil, musíte splnit ještě jeden úkol – zničit takzvaný Nexus,
centrální mozek Stroggů. Jste členem jednotky \"Nosorožec\" a ať už samostatně, či společně
s ostatními spolubojovníky se probíjíte skrz nepřátelské základny, abyste splnili úkol, jenž vám byl zadán.
*4* *5* *6*
Quake pracuje na enginu Dooma 3 a graficky se mu, přes mnohá vylepšení, podobá.
Kdo si pamatuje Dooma 3, musí uznat, že jeho grafický kabátek byl v té době velice pěkný. Ani Quake 4 se mezi svými současníky nemá za co stydět.
Co se týká zvuku, zarazila mě opět jedna věc, a to sice, že stejný typ protivníků vykřikuje stále stejné věci a celkově je jejich slovní zásoba poněkud omezená. To je ale jen drobný nedostatek, se kterým se dosud nevypořádala žádná mě známá hra. Jinak po zvukové stránce není co vytknout, hudba i zvuky vás vtáhnou do dění hry a přičiní se na tom, abyste si před spaním říkali: \"Ještě kousek a jdu spát, teď už opravdu jenom kousíček,\" a přitom pokračovali dál.
*7* *8* *9*
Jedná se samozřejmě o čistokrevnou řežbu, protkanou úkoly typu: otevři tamty dveře, obejdi to tamtudy, přiveď medika, ochraň engineera atd. Naštěstí autoři upustili od hesla: \"Hráč se musí podělat strachy\", takže hra vás nepřestane bavit po několika minutách neustálého lekání. Jako další věc jsem s potěšením zaregistroval, že se nepohybujete pouze v interiérech, ale i v exteriérech (i když se jedná většinou o
jakési futuristické zákopy), tím pádem dotírající klaustrofobie ustupuje do pozadí, což značně zvyšuje hratelnost hry.
*reklama*
Většinu hry se přesto pohybujete v interiérech, jejichž grafické zpracování též doznalo nemálo změn a samozřejmě jsou všechny k lepšímu. Lezete po žebřících, otvíráte dvěře, prolézáte šachty a tak podobně. Přesto, že jste vlastně každou misi zavření v jedné základně, jsou všechny místnosti nějakým způsobem originální. Takže i prostředí bude upoutávat vaší pozornost, nejenom stvoření usilující vám o život, což jistě také přidá na zábavnosti, a to nemálo.
*10* *11* *12*
V určité části hry přijde veliká změna, a to když vás chytí jakýsi ošklivý, zlý a hodně velký mutant. Probudíte se na pojízdném pásu a já osobně jsem si připadal jako polotovar, připravený k opracování. Za poměrně drastické animace jsou vám odříznuty končetiny, které nahradí mechanické hnáty stroggských vojáků. Pak vám integrují do hlavy čip, ale než nad vámi získají plnou kontrolu, zachrání vás mariňáci. Vaše nové končetiny jsou rychlejší než lidské a také vám (ruce, ne nohy) umožňují ovládat zbraně stroggů. Díky integrovanému čipu se stávají stroggské nápisy čitelnými a jejich základny už na vás nebou působit tak strašným cizím a nejistým dojmem. Vemte si, že procházíte chodbou,
koukáte se ze strany na stranu, ze zdi na zeď, a už nevěnujete pozornost takovým \"bedničkám\", co na těch zdech sem tam visí. Náhle omylem přejedete před tu věc kurzorem a co to? Ono tam něco bliklo, to dřív nedělalo… Přijdete k tomu a klinete, a ono vás to začne léčit. A najednou to už není ta nic neříkající věc, ale veliká pomůcka, která vám rozhodně usnadní postup hrou. I když tento nápad není zrovna originální
(viz Half-life), z mé strany to bylo příjemné zpestření. Celkově se s vaším novým tělem a čipem řežba zmnohonásobuje, a jestli jste už přemýsleli, že pro dnešek skončíte, tak tato změna způsobí další oddálení a kratší spánek.
*13* *14* *15*
A teď už k nepřátelům. Autoři odvedli práci vskutku na úrovni. Líbí se mi způsob, jakým Stroggové uhýbají vašim střelám, a sem tam vás překvapí i nějaký ten krkolomný kotrmelec. Protívníků je celá řada, dělníky či mechaniky počínaje, přes obrněné vojáky a podivnými mutanty konče. Samozřejmě se sem tam objeví nějaký ten nepřátelský stroj jako třeba \"letadlo\" nebo podivný pavouk, pohybující se na dlouhých nohou, kterými velice efektně i efektivně ničí zejména tanky. Když už jsme u těch strojů, tak ani ty, které můžete řídit vy, nejsou ve hře zanedbané. Bude vám umožněno ovládat třeba bojového robota či tanku podobné vznášedlo. Autoři hry učinili řízení těchto strojů nenáročným, takže je zvládnutelné i pro \"antisimulátorového\" hráče, jako jsem já. Vždy mi po hraní v první osobě dělalo problémy synchronizovat pohyby tankové věže se zbytkem tohoto bojového vozidla. V Quakovi se tank do určité míry otáčí za hlavní sám, což mi mnohokrát velmi pomohlo a nikdy neztěžovalo řízení. Vyzkoušejte a sami uvidíte. Některé okamžiky
strávené za kniplem jsou opravdu záživné. Jedete v tanku, cítíte se téměř nezranitelní, vždyť řídím tank, mám kulomet, mám kanón a štíty se mi také obnovují, tak čeho se bát? Vyjedete z tunelu na otevřené prostranství, kde stojí další dva tanky. Najednou se před nimi otevře zem a vyleze výše zmíněný \"pavouk\" a naprosto bez problémů oba tanky zničí. A kde je teď ta nezranitelnost nás, řidičů nezničitelných vozidel? Řekl bych kde, ale to se sem nehodí. Zkrátka nastoupí lehký pocit nejistoty a velká radost, že se vám povedlo zničit to, co nezvládly dva tanky najednou.
*16* *17* *18*
Vzhledem k tomu, že bych neměl jenom vyvyšovat, ale i kritizovat, tak musím zmínit
velkou hardwarovou náročnost hry. Přestože grafika doznala množství vylepšení, zdá se mi náročnost nepřiměřená a někdo se slabším strojem si tuto hru tak nevychutná, což je škoda.
Celkově se jedná o velice zábavný a myslím povedený titul, s několika originálními nápady, skvělou grafikou, pěkným příběhem a příjemnou hratelností. A teď také s celkem vysokým hodnocením.