Crytek představuje nový titul ze série Crysis. Dokáže
Warhead udeřit stejně velkou silou jako to dokázal jeho předchůdce nebo dokonce
větší? Dočtete se zde.
Už od vydání hry Crysis bylo jasné, že se druhého dílu
dočkáme. Po roce se tedy Crytek ozval znovu. Druhý Crysis s podnázvem
Warhead však není přímým pokračováním, nýbrž popisuje zážitky Nomádovo kolegy
z týmu, Psycha. Zhruba v polovině původní hry, kdy se vám podaří
dobít ohromný přístav se cesty obou kolegů rozchází. Nyní máme možnost nahlédnout
do bojů na druhé straně ostrova. Teprve po dohrání Warhead poznáte, že Nomádovo
dobrodružství bylo procházkou růžovým sadem oproti, tomu co zažijete
s Psychem.
Psycho má za úkol sledovat transport kontejneru,
v kterém korejské jednotky převáží mrtvého mimozemšťana a pokusit se ho
zajistit. K dispozici mu samozřejmě nebude nic jiného než několik druhů
zbraní, z nichž je možné u sebe nosit pouze tři a nenahraditelný
nanooblek. Co může hráče zamrzet hned zpočátku je fakt že nanooblek neprošel
žádnými změnami. Funkce byly zachovány ve stejném složení jako v původním
titulu. Přesto proti korejským jednotkám jsou tyto zbraně více než účinné.
Obyčejní vojáci jsou více než zmateni, když se před nimi z ničeho nic
zjevíte. Zbraně se také nezměnili a zůstává původní sestava kromě závěru hry,
kdy se dostanete k jednomu speciálnímu prototypu a speciální nanogranát,
který dokáže na určitou dobu vyřadit všechny funkce nanoobleku. Nepřátelé se
také nezměnili a jejich inteligence místy pokulhává.
Grafické zpracování hry je opět perfektní, o tom jsme se
mohli přesvědčit již v prvním Crysis. Grafické rozhraní se však nezměnilo
a snad až na drobné detaily si nevšimnete žádných změn. Pro některé z nás
může být zajímavé to, že ostrov v půlce hry pokryje sníh a led a některé
detaily opět nabývají na kráse. Akce ve
Warhead však nabrala na otáčkách a rozhodně to stojí za to. V některých
lokacích se nestačíte divit, jakým způsobem se na vás začne řítit ohromné
množství nepřátel. V pozdější části hry totiž malé, ustrašené korejce
vystřídají mimozemské chobotnice, které se s vámi rozhodně mazlit nebudou.
Jejich palebná síla vás bez krytí dokáže během pár okamžiků absolutně zničit.
Co však většině hráčů vyrazí dech je neuvěřitelně krátká herní doba. Ostrovem není problém se prostřílet za nějakých zhruba šest hodin, což je na dnešní poměry opravdu krátká herní doba, díky níž může titul působit pouze jako datadisk. Multiplayer opět dodává hře šťávu a může krátkou herní dobu o několik desítek hodin prodloužit, přesto si myslím, že většina hráčů díky složité aktivaci online účtu multiplayerová jatka ani nevyzkouší.
V ČR se, ale najde jeden důležitý faktor, kvůli kterému si sposta hráčů hru nezakoupí. Tím faktorem je cena určená pro náš trh. Je smutné, že za hru musíme vysolit okolo 800kč a většina z nás ji zřejmě víckrát než jednou hrát nebude. Hra mohla mít našlápnuto na favorita roku, jisté věci jí v tom, ale razantně brání.