Jako příznivec komiksů jsem se snad již narodil. Již jako
malý capart jsem vstával každý víkend kolem šesté hodiny ranní, abych nezmeškal
další díl televizního Spider-mana. Po přesunu do školních lavic jsem neváhal
ničit sešity vytrvalým vytrháváním listů, které pak sloužily jako základ právě
na komiksy. Po návratu domů jsem pak přelouskával opět Spider-mana. Ten byl mým
oblíbeným hrdinou a o ostatní jsem se nezajímal. Tedy alespoň do doby než se
objevil úžasný Temný rytíř, kde exceloval Heath Ledger (R.I.P.) v roli Batmanova
úhlavního nepřítele Jokera. Netopýří muž tedy zaujal, a tak jsem s napětím
očekával velmi nadějnou hru Batman: Arkham Asylum. Po dohrání můžu konstatovat,
že zanechala podobně fantastický dojem jako Temný rytíř, ale vezměme to
popořadě.


Batman: Arkham Asylum, jehož autorem jsou dosud nepříliš
známí Rocksteady, se, jak již podtitul hry napovídá, odehrává v Arkhamském
blázinci, kde jsou drženi ti nejnebezpečnější a nejšílenější kriminálníci.
Batmanovi se právě podivuhodně snadno podařilo zajmout jeho úhlavního nepřítele
– Jokera. Aby vítězství bylo završeno, tak je ještě třeba dostat šaška tam, kam
patří – za mříže Arkhamského ústavu. Po příjezdu ale sklapne past a namísto
Jokera se v ní ocitá samotný Batman. Do příběhu se pak zamotávají ještě
další chovanci ústavu a tajemná látka zvaná Titan. V sázce je hodně a
Batman bude muset bojovat nejen o svůj vlastní život, ale i o přežití celého
Gothamu. Zkrátka příběh se vyvedl a hráče spolehlivě potáhne dál. Začátek, kdy
Batman jasně tuší, že Joker chystá něco nekalého a přesto vleze do pasti, sice
působí trochu nepravděpodobně, ale pak už je vše v nejlepším pořádku.



Celý příběh se tedy odehrává na jediném místě – v léčebně
Arkhamu. Naštěstí se jedná o rozlehlý areál zabírající celý ostrov, takže o
nedostatek míst k prozkoumání nouze není. Leckoho by sice mohl popadnout
strach z monotónního prostředí léčebny, ale je tomu právě naopak. Arkham
se skládá z několika rozdílných budov, podíváme se do cel, rozlehlé
botanické zahrady nebo třeba do starých stok. Po celém ostrově se lze pohybovat
naprosto svobodně, ačkoliv hlavní linka vede pěkně za ručičku a samostatné
prozkoumávání se příliš nevyplácí. Umístění hry do Arkhamu má i další nespornou
výhodu, je zde mnoho Batmanových protivníků na jednom místě. Jejich častý
výskyt tak nepůsobí nepřirozeně, nýbrž je naprosto logický.


Prostředí se nadmíru povedlo, teď aby v něm ještě byla
zajímavá herní náplň. Batman: Arkham Asylum je dobře smíchanou směsicí akce,
plížení a občasného plošinkaření. Boj s Jokerovými nohsledy je závislý na
jejich vybavení. Pokud nemají nic lepšího než nože nebo železné trubky, tak se
jim může Batman postavit chlapsky čelem. V boji musíte chytře využívat
vlastních útoků s obranou a protiútoky. Vše se ovládá jednoduše myší a je
to maximálně účinné. Ke skvělému pocitu z boje pak přispívají i perfektní
zpomalené animace. Pokud ale trestanci disponují palnými zbraněmi, tak nezbývá
než využívat prostředí a nepřátel se zbavovat po jednom. Batman toho sice
vydrží dost, ale palba z kulometu nadělá z jeho vyztuženého obleku v mžiku
cedník. Aby Batman zůstal skryt a nebyl odhalen má po ruce několik fíglů.
Hlavním žolíkem v Batmanově rukávu je takzvaný detektivní mód. Do toho se
můžete přepnout kdykoli prostým stisknutím klávesy. Nepřátelé pak budou snadno
viditelní i přes překážky, zobrazí se jejich nebezpečnost a zároveň se zvýrazní
interaktivní předměty. Znalost polohy nepřátel poskytuje Batmanovi nespornou
výhodu, ovšem k tomu, aby je dokázal porazit je třeba využívat skvěle nedesignovaného
prostředí a hlavně speciálních udělátek z laboratoří WayneTechu. Je jich
nějakých pět, několik si jich v průběhu dobrodružství ještě notně
vylepšíte. Hned od začátku máte k dispozici neomezený počet batarangů.
Postupem času se propracujete i k přitahovacímu háku, lanu suplujícímu
Spider-manovi pavučiny, k výbušnému gelu a k elektronickému hackeru.
Díky získávání předmětů se před vámi postupně otvírají nové a nové obzory. Ke
svižné hratelnosti přispívá i bezproblémové ovládání, takže vás v cestě za
pomateným šaškem nebude nic brzdit.



Opravdu nic? Minimálně nepřátelé v čele se šéfy z batmanovského
univerza ano. Běžně budete masakrovat spousty trestanců, které propustil Joker.
Bitvy se neomrzí, znovu musím zopakovat, že bojový systém je prostě skvělý. Bossů
je dostatek a boje s nimi se poměrně vyvedly, byť zde jsou jisté rezervy
do druhého dílu (který je mimochodem již na cestě). Boj se stejně nadopovaným
bossem se bohužel opakuje příliš často, zklamáním byl též „souboj“ s Killer
Crocem a závěrečná bitva (překvapivě) s Jokerem. Naproti tomu souboj s Poison
Ivy se opravdu vyvedl, stejně jako několikanásobné zápolení s šíleným Scarecrowem.
Momenty, kdy se po otravě Scarecrowovým plynem ocitáte v podivné dimenzi a
ve vlastní utrpením sužované mysli, patří k tomu nejatmosferičtějšímu, co
může Arkham Asylum nabídnout.


A že toho není málo! Kromě přiměřeně dlouhé dějové linie hra
nabízí i množství bonusového obsahu. Přímo na pozemku Arkhamu se nachází
spousta skrytých trofejí, ke kterým vás jako nápověda navedou Riddlerovy
hádanky. Za nalezené poklady se odemykají nové challenge, což jsou krátké
bojové mise, jejichž cílem je honba za nejvyšším skóre, figurky postav a další,
zvláště pro fanoušky, zajímavý obsah. V jednotlivých budovách se pak
nacházejí magnetofonové pásky, které odhalují minulost nepřátel. S množstvím
obsahu jsem byl naprosto spokojen, slušně dlouhá skvělá dějová linie a k tomu
množství zajímavých bonusů. Kdyby to tak bylo v každé hře!



V recenzi nemohu nezmínit atmosféru, která patří k tomu
nejlepšímu, co bylo ve hrách kdy k vidění. Joker svým osobitým stylem
komentuje veškeré dění na ostrově a pozadu nezůstávají ani ostatní postavy.
Hlášky jsou super, notně k tomu přispívá i perfektní dabing. Potěší i
takové drobnosti jako výsměch protivníků po vašem skonání. Za dabingem
nezaostává ani grafika, která je naprosto špičková. Postavy možná působí až moc
voskovým dojmem, jinak ale nemám co vytknout.


Batman: Arkham Asylum je bezpochyby nejlepší komiksovou hrou
všech dob a podle mě i nejlepší hrou minulého roku. Nabízí dokonalý mix žánrů v neopakovatelné
atmosféře. To vše ve špičkové audiovizuální podobě. Hře není takřka co vytknout,
možná jen často opakovaný postup pomocí větracích šachet a nedotažené souboje s šéfy,
jinak jde ale o mistrovské dílo. Každý, kdo nemá vůči temnému rytíři averzi, by
měl projít Arkhamským blázincem.