Zpátky do minulosti: Dyna Blaster - ostatní

Dyna se dočkala velkého množství různých remaků a vylepšení. Nicméně oficiální pokračování přišly, pokud vím, jen dvě. O ty se ale nestarejme. Jde tu o tu starou hru, obsahující 64 levelů! Příběh je jednoduchý. Jakýsi černokněžník, taktéž vypadá jako kosmounaut, odnese panenku (princeznu?) a vy ji máte zachránit. Ano, příběh velice připomínající Prince of Persia, přestože zde jde o naprosto odlišný typ hry. Pohled je seshora, po mapě se "válí" nespočet stěn, které můžete odpalovat. Bomby však slouží také k likvidaci nechutných monster. Uvedu pár příkladů - košťe (duch), penízek, medvědí hlava (rychlejší, než prase z dooma na obtížnost nightmare), cibule (pravděpodobně je to ale žárovka) a můj nejoblíbenější toustovač. Pod jednou ze stěn (v každém levelu je něco) můžete najít nějaký bonus - více bomb, ruční odpalování, delší dosah - po oddělání všech oblud vám stěna s bonusem začne blikat. Potom musíte najít i východ z levelu, jakousi modrou bránu. Pokud ji najdete až odpálením poslední stěny, navíc se vám na mapě objeví ikonka profesora, či je to vědec? Pokud ji vezmete, přidá vám to plných sto papírů (100 000 bodů). Je možno si i pěkně nastlat do vlastního hnízda tím, že bránu odpálíte. Ne, že by potom nebylo možno se z levelu dostat, ale najednou se na mapě objeví něco málo kolem pěti dalších monster. Pokud máte ruční odpalování bomb, nemáte problém. Z vlastní zkušenosti vím, že se těchto pět prasat dá sejmout za pět vteřin... Hra je rozdělena na 8 jakýchsi epizod, každá epizoda obsahuje 7 levelů + 1 boss-level. Ten je nejzábavnější. Setkáte se například s hadem, dvěma hady a... ehm, spoustou dalších. Nejzajímavější je level 8-8, kde bojujete s bossem nejvyšším. Ten je chráněn dalšími čtyřmi Dynijovci (tedy kosmonauty) - nemůžete je zabít, pouze je změnit na jakési červené kytky, které ale velice brzy zmutují zpět na lidi (?). Navíc černokněžník vydrží opravdu hodně, takže se máte nač těšit. V menu máte i položku BATTLE, to je klasický multiplayer. Nehraje se ani na splitscreen. Zkrátka jsou malé levely. Hrát můžete až ve čtyřech hráčích jakousi formu cooperativy, kdy bojujete proti obludám. Pak je tu zajímavější -deathmatch. Mám vysvětlovat, co je to zač? Tak to by bylo něco málo k Dyně. Hra z roku 1992, na svědomí ji má firma Hudson Soft. Jistě dobrý počin, předchůdce Atomic Bombermana (který byl dle mého názoru velice slabým vylepšením původní verze) se rozhodně povedl a můj obdiv si zaslouží. Nicméně to, že po týdnu hraní přestane Dyna bavit, si nemůžu nechat pro sebe. Navíc je celá hra velice jednoduchá. Stačí se soustředit a nedělat chyby typu "ku* *a, zase jsem mezi stěnou a bombou...". Je to prostě pořád na jedno brdo, ony bossovské levely jsou jediným zajímavým bodem ve hraní. I přesto je ale hra... Můj názor znáte. Přestože jsem celý článek uzavřel kritikou, za svým názorem si stojím.