XIII Century - recenze

V Rusku je zima, chlastá se tam vodka a… dělají se tam hry? Omyl, dělají se tam dokonce i vydařené hry. A i když XIII Century není zrovna áčkovým titulem, každého oblíbence RTS strategií si dozajista získá.

Na začátek nutno říci, že hra nepatří mezi velké projekty a to se odráží i na jejím rozpočtu, který se rozhodně nedá srovnávat z dnešními velkými projekty, což se samozřejmě odráží i na její ceně pohybující se kolem 800Kč. Ale i tak dokáže XIII Century hodnotně zabavit. Celý systém hraní je naprosto jednoduchý, naproti RTS hrám, jako je Civilization IV a podobně. Přestože jsem doposud hodnotil hru kladně, ruští vývojáři se dopustili pár chyb, které ovšem nejsou nijak velké, ale rozhodně neruší jinak celkově dobrý dojem ze hry. Celá hra se zaměřuje přímo na RTS válčení, čímž odpadá budování měst, starání se o ekonomiku a až posléze budování armády a válčení. Právě kvůli těmto aspektům RTS her se těší oblibě jen zatvrzelím fanouškům žánru. Protože ale v XIII Century jde jen o boj, tak se hra stává přístupnější pro daleko větší počet hráčů. Ale i přesto všechno musíte mít trošku RTS v těle, protože přemýšlení nad strategií vašich vojsk a mnohdy notná dávka trpělivosti je potřeba.

Samotná hra, jak už název napovídá, se odehrává v třináctém století a z bitvy neodchází, jak poražený tak i vítěz, nýbrž jen vítěz. Poražený v této době totiž znamená mrtvý. Ve hře dojde na rytířské souboje sto na sto, salvy šípů zakrývající sluneční svit a samozřejmě koňská jízda hrající hlavní sílu Vaší armády. Nutno říci, že pokud byste jen sledovali dění na bitevním poli, i tak byste si užili prima podívanou. Hry tohoto žánru samozřejmě obsahují potřebný tutoriál, který se v XIII Century sestává ze tří částí, přičemž každá část se zaměřuje zase na jinou část právě vedené bitvy. Po úspěšném dokončení tutoriálu si můžete vybrat z pětice kampaní; na výběr máte z Francie, Anglie, Ruska Německa a Mongolska. Každá kampaň obsahuje bezmála třicet misí, které vypadají jako bezcílně navržené prostředí pro bitvu, ovšem při nutném taktizování zjistíte, že vývojáři mysleli i na využití terénu a tak najednou pochopíte, proč támhle ten kopeček vypadá tak slibně. Ne vždy se ovšem na terén dá spoléhat, i v této části se vývojáři párkrát sekli. A o dost. Ovšem, pokud si myslíte, že celou hru strávíte taktizováním, tak se bát nemusíte. I se základními poznatky z tutorialu se totiž dá hra slušně hrát, i když některé bitvy budete dělat klidně i desetkrát, než soupeře udoláte.

To může trvat od několik desítek minut až po hodiny zkoušení. Zkoordinovat totiž desítky oddílů rozdílných bojovníků není zrovna lehký úkol, natož když na vás u toho nepřítel pálí stovky šípů. Naštěstí hra obsahuje možnost kdykoliv ji zapauzovat, což budete dozajista hojně využívat. A protože si v počátku vybíráte ze skutečných zemí a jejich tehdejšího rozložení na mapě Evropy, a i bitvy budou podle skutečných událostí, přičemž vy budete stát na straně toho, který bude mít početní, nebo teréní nevýhodu. Užijete si tak bitvu na Moravském poli a ostatní podobné bitvy prozatím známé jen z učebnic dějepisu. Samozřejmě počty jednotek sedět nebudou, ale poměrově to bude prakticky stejné. Takže díky historické přesnosti budete misi začínat například v obklíčení a podobně.

V takovýchto hrách je velice důležitá umělá inteligence nepřítele, která se v XIII Century zdá z počátků až abnormálně vychytralá, což má za následek její naskryptování, což znamená, že většina myšlenkových pochodů nepřítele se zdaleka tak neodvíjí od vašich činů, ale nepřítel má už předem dané informace, co a jak má dělat. Právě proto se vám každá další mise bude zdát lehčí, protože nepřítel se bude chovat obdobně jako v misi předešlé. A protože jde o jakousi simulaci skutečných bitev, ve hře hraje velkou roli morálka vašich vojsk. Pokud budete nepřítele drtit, nebo držet v šachu, morálka bude na vysoké úrovni, pokud ovšem budete pod tlakem, pro mnohé vojáky není lepší řešení, než vzít nohy na ramena a upalovat z boje. Morálka ovšem působí velké škody, či posílení vojska na obou stranách, takže i nepřítel si musí dávat pozor na své ovečky ve zbroji. Jak už vás pravděpodobně napadlo, silnou a hlavně zábavnou stránkou hry je multiplayer, ve kterém si užijete spousty úžasných, ale i zdrcujících chvilek. Atmosféru celé hry dokresluje podařená grafika, kdy hra z větší dálky vypadá poměrně realisticky. Jak už to ale bývá, na velké bitky je potřeba velká operační paměť a dobrý procesor.

Přestože se jedná o druhořadý titul, XIII Century dopadlo více než dobře. Pokud vás láka tento typ her, není co řešit. Ke všemu přispívají i nároky, které jsou sice vysoké, ale oproti dnešním hrám pořád takříkajíc „normální", cena hry která je celkem lidová a česká lokalizace v podobě textů a titulků.

edit: Karel Kreml

---