X-Blades - recenze

Dlouho jsem přemýšlel, jakým směrem povede tato recenze. Hra, jež bude recenzována mě totiž v mnoha ohledech zaskočila a standardní hodnocení kladů a později záporů dnes opustím, protože hra ve mně nejdříve vyvolala zpočátku extrémně rozpolcené reakce. Na hru jsem se velmi těšil. Už jen pro to, že těchto her na PC nevychází příliš mnoho. Srovnání se nevyhnu s dle mého nejlepším dílem serie Devil May Cry a to třetím. Řeč je o stylově vyhlížející akční singleplayer anime/manga rubačce X-Blades od studia Gaijin z Ruska. Hru vydává Topware Interactive.

Pro ty z vás, kteří mangu nebo anime neznají. Jedná se o původně japonský speciální charakteristicky vyhlížející styl, kde mají postavy velké oči, často relativně velkou hlavu oproti tělu, ale hlavně se zde dost často přehánějí emoce a reakce. Hrdinové jsou opravdu hrdinští, často vtipní, ti drsnější sarkastičtí a za každou cenu styloví. Velmi oblíbený je faktor nahoty. Pokud se jedná o hrdinku, ta je velmi často zahalena do minimalistického ošacení. Často ona důležitá místa zakrývá pouze brnění, sukýnka. Hrdinové k ničení stovek, v našem případě tisíců nepřátel, téměř vždy používají zbraně větší, než jsou oni sami nebo i více zbraní. Velký důraz je kladený na přátelství, čest. Setkáme se s fantasy anime ale také se sci-fi, případně se oba styly prolínají – futuristická vozidla, vesmírné lodě, obleky a k tomu kontaktní zbraně nebo kouzla. To by mohlo stačit pro základní nastínění.

V naší hře si zahrajeme za krásnou, spoře oděnou a dvěma meči ozbrojenou blondýnku Ayumi, která pracuje jako lovkyně pokladů. Velmi se mi líbí její ostřejší humor a fakt, že se do všeho pouští s plnou vervou. Jistě mnohé z nás zaujme i svým velmi skromným oděvem, jež tvoří pár obrněných plátů, top a mile vyhlížející kalhotky typu strings  … Roztomile vypadají její dva blonďaté dlouhé culíky a také dva věrné gunswordy (meče s rukojetí pistole), které zjevně čerpaly inspiraci ze série Final Fantasy. Pojetí Ayumi mi trošku připomíná jinou dvojici manga koček a to z komiksu Dirty pair. Jednoho dne Ayumi najde zvláštní artefakt, který jí ukáže mapu ke chrámu, kde by měl být skryt poklad velké moci. Tento poklad chrání Světlý strážce v podobě humanoidního lva se kterým se Ayumi utká. Ayumi ještě netuší, že poté, co lva porazí nastane pohroma. Dotkne se onoho artefaktu, ve kterém je ale zlo a začíná mít potíže. Dostane se tak do protipólu. Chrámu, který brání Tmavý srážce, což je opět lev, ale v temných barvách a ten naopak chrání artefakt ukrývající sílu dobra, nebo světla chcete-li. Ona dobrá a zlá síla bude hrát pro Ayumi větši roli, než jen estetický článek nebo možnost útoků. V cestě vám pomáhá další lovec pokladů Jay, který je na druhou stranu milý a dobrý a občas Ayumi i pomůže z nesnází. Vlastně se tak i oba poprvé potkají. Základní nastínění příběhu máme za sebou.

 

Jak jsem psal v úvodu, budu netradičně popisovat moje pocity z hry. Ve hře narazíte na velkou spoustu nepřátel. Nemyslím ani tak jejich rozličný styl, ale spíše jejich množství. Budete překvapeni, kolik se jich do vás pokusí pustit. Někdy je jich tolik, a zdá se také, že respawning nekončí, že to začne být až frustrující. Obtěžovat vás budou různí pavouci, ještěří válečníci, elementálové, přízraky, duchové a další havěť. Občas narazíme na bossy u kterých se musí využít i troška té taktiky. Na některé nepřátele musíte použít i specifické prostředky. Například na ohnivého válečníka, který metá firebally, působí ledová nebo blesková magie. Nečekejte však akci, která by byla propracována do hloubky, jako můj opěvovaný Devil May Cry 3. X-Blades si myslím ani na nic nehraje.

Ony hordy nepřátel začnou být hodně brzy otravné a budete umírat. Dalším vysvětlením může být můj velký lama faktor, nicméně Devil May Cry3 jsem byl schopen dohrát na nejtěžší obtížnost. Nutno dodat, že problémy jsem měl jen (naštěstí) v úvodní fázi hry. Hru jsem hrál na normální obtížnost. Po dohrání se vám zpřístupní další.

Za zabité nepřátele získáváte jejich duše za které si můžete upgradovat své schopnosti. Než ale nějaké slušnější schopnosti budete mít, např. ohnivé či bleskové meče, které přidávají poškození vašim útokům na blízko nebo i střelám, budete velmi frustrováni omezeními v boji a neschopností mašírovat celkem odolné nepřátele. Skličující pocit jsem zaznamenával asi jednu hodinu od začátku hraní. I přes ostatní pozitivní prvky, ke kterým se dostanu později, jsem myslel že nedám hře víc než třicet procent. Naštěstí jsem se mýlil a je dobře, že jsem dal hře další šanci. Zmiňoval jsem, že k poražení nepřátel nám přibudou nové vlastnosti, které získáváte za poražené nepřátelé. K dispozici budou kouzla temné a světlé magie, ohně, chladu, nebo blesků. Zajímavé je, že zpočátku máte jen omezené množství těchto kouzel a jejich koupením (musíte si je za duše koupit) se vám zpřístupní dražší varianta. Příkladem může být i klasický fireball. Po jeho získání se vám zpřístupní ohnivý výbuch, který poraní a zapálí nepřátele v okolí a nakonec si můžete koupit zapálení vašich mečů, které přídá nějaké to poškození vašim mečům a i střelám. Také na nás čekají speciální vylepšení v podobě světlé a tmavé podoby. Ty Ayumi dodají rychlost a sílu. Kontraproduktivní je, že se vám nedobijí zuřivost, dokud je podoba aktivní. V kombinaci s mým oblíbeným a hojně užívaným bleskovým upgradem se dá říci, že nepřátelé začínají padat téměř jako švestky. Obtížnost zaručují zejména jejich počty. Kouzelné útoky nemůžete používat, jak se vám zachce. K jejich nabití slouží ukazatel zuřivosti pod ukazatelem vašeho zdraví. Ukazatel zuřivosti si doplňujete sekáním do nepřátel nebo přidržením speciálního tlačítka (v ten moment jste ale zranitelní). Zajímavou kategorií je kouzlo teleport. To vás přesune na bezpečné místo, případně s jeho upgradovanou verzí se můžete teleportovat k nepříteli a zasáhnout ho. Trošku problematické je uhýbaní. Systém není zdaleka tak přesný jako u série Devil May Cry a tak se často snažíte různě utíkat, uhýbat, skákat, ale stejně vás nepřátele zasáhnou. Upgradovat si můžete i speciální funkce. Mezi ty patří delší pobyt v temné nebo světlé podobě, rychlejší regenerace zdraví.

Upgradovat si můžete i střelné režimy vaší zbraně. K dispozici bude rychlejší střelba, jež konzumuje vaši zuřivost. Čeká na vás zajímavý plošný režim (dobrý na zasahování titěrných rychlých protivníků), který připomíná efekt brokovnice, tedy střely se rozletí na více stran a účinné jsou na kratší vzdálenost. Na konec máte možnost využívat velmi silný nabíjecí útok. Tyto střelné režimy si v průběhu hry také budete upgradovat.

Zajímavé je, že na kouzla máte čtyři sloty a můžete je kdykoliv vyvolat při vřavě. Občas ale jistě využijete možnost vyvolat kouzla přímo z menu, protože se hra zastaví a vy prostě máte čas. Toto jsem používal v tužších částech hry.

Hra má zvláštně tvořená prostředí. Lépe řečeno arény. Nečekejte žádná procházení, ve hře nastoupíte do určité arény, vymlátíte vše, co se hýbe. Následuje shrnutí vašich výsledků v misi a loading do další mise. Jednoduché řešení, že? Na odreagování více než dobré. Člověk nemusí přemýšlet, kam se musí vydat dál.

Grafické zpracování je trošičku rozporuplné. Na budgetový titul (cena do 299,- ?) bych řekl, že je více, než dobré. Velmi se mi líbil styl animací, které se vám promítají před misí nebo za ní a odhalují příběh, který je celkem prostý. Animé styl hře velmi sedí a barevné ztvárnění je také velmi pěkné, protože se jedná o cel-shade. Tímto zpracováním si hra u mého srdce šplhla a také to byl důvod, proč pokračovat dál ve hře. Setkáme se s jednoduše, ale efektně vypadajícími exteriéry, které v kombinaci s HDR vypadají celkem hezky. Horší je to v interiérech, které jsou tvořeny z různých kobek. Jak jsem ale uvedl, špatně vám z grafického zpracování okolí nebude. Nepřátele ale nejsou vyvedeni příliš dobře. Jejich animace není žádný zázrak a počet polygonů asi taky nepatří mezi vyšší. I přesto vše tak nějak funguje. Na druhou stranu Ayumi je na tom trošku lépe a myslím, že se na ni hezky kouká a to nejen kvůli faktu, že je téměř nahá :-) Hezky vypadají slow-motion efekty při použití některých kouzel.

Zvuková stránka mě příliš nepřekvapila. Jedná se o docela kvalitní kombinaci rocku, metalu a elektronické hudby. Zde bych hře nevytkl nic. Hudba mě neštvala ani chvilinku a to je jedině dobře. Dokonce jsem v pozadí ani neměl zapnutý můj výběr z externího přehrávače.

Ovládat hru jde za pomoci klávesnice a myši nebo gamepadu (vlastním ovladač na Xbox 360). I když ovládání s ovladačem může být pohodlnější, lépe se mi hrálo s kombinací myšky a klávesnice.  

Jsem v závěru tohoto článku a nakonec můžu říci, že i když tohle není AAA titul, jsem moc rád, že jsem si jej zahrál. Hra má hezký vlastní styl, který ale nemusí lahodit každému. Pokud máte rádi akční hry, X-blades by mohla být pro vás dobrá volba. Pokud jste ale nároční, doporučím vám raději třeba Devil May Cry a to první, třetí nebo čtvrtý díl. Hra stojí 699,- a to už pro někoho není zas tak zanedbatelná částka. Pokud by stála do 299,- byla by to velmi dobrá koupě pro každého, kdo se rád odreaguje třeba u nějaké té rubačky. Já se nakonec u hry docela bavil a je dobře, že jsem ji dohrál. Hře dávám sice „jen“ 55 %, protože je to něco maličko nad průměr, ale pokud by se prodávala za menší cenu jako například skvělý Flatout, šlo by hodnocení tak o 15 % výše.