Wolfenstein – Enemy Territory - ostatní

Jednoho dne mi jeden z našich redaktorů řekl, abych se kouknul na online hru Wolfenstein – Enemy Territory. Musím se přiznat, že jsem o ní nevěděl, ale je fakt, že každá multiplayerová hra musí mít určitý čas k tomu, aby se dostala na světlo boží a musí se o ní začít mluvit. Jinak ji ani nespatříte, teda do té doby, než ji dá admin na hrací server. Pak se to rychle roznese, ale nezávislá online střílečka, která je udělaná výhradně jen pro multiplayer, jako je U.S. Army (o které jsem se taky dověděl až po určité době) není tak viditelná. Začal jsem tuto onlinovou hru shánět, abych se kouknul, o čem jde vlastně řeč a co vlastně tato hra znamená. Ale nebylo to jednoduché, na internetu jsem ji nemohl najít, což mě šokovalo, když to byl freeware. Po hodině hledání a znechucení z toho, že ji nemohu najít, jsem zjistil, že není divu, neb když jsem dostal název té hry, ve slově Territory se nepsalo jedno „ R „, ale rovnou dvě a hned hra byla na světě.( LOL pozn. redakce :)) Tedy tam určitě byla už dávno, ale v mém PC se objevila až druhý den ráno, neb stažení této gamesky mě mělo trvat něco málo přes 2 hodinky a já na to abych tam seděl a čekal byl dost unavený a spánek byl přednější. Druhý den ráno, první co bylo, byla kontrola, jestli se hra stáhnula a … ? Byla tam mrška jedna. Instalace a poté hurá si na chvilku zahrát. Nejdřív základní nastavení, shlédnutí zajímavého intra přímo ze hry v černobílém provedení se zaměřením přímo na období 2. sv. války a pak konfigurace klávesnice. A ejhle, už jsem byl znechucen, když jsem přišel na to, že se nedají nadefinovat libovolné klávesy (mé oblíbené šipky), ba ani klávesa insert, end atd. Opravdu mě to natolik znechutilo, že jsem hru ukončil a šel si raději uklohnit něco k snídani. Ale nedala mi klidu, redaktor o té hře tolik básnil, že jsem ji nakonec spustil – klávesy jsem už radši ani nenastavoval a rovnou jsem jel do hry. Vybral jsem si server s dobrým pingem a čekal, až se mi načte mapa. Další problém pro člověka, co umí jen pár slov jazykem anglickým, se náhle objevil. Nastavení hráče. Ale co naplat, nejsem nováčkem v této oblasti, pár klepnutí a hned mi bylo vše jasné a mohlo se pokračovat. Posledním tlačítkem bylo „ OK „, hra se rozběhla ve spectru a já sledoval ostatní hráče, jak hrají. Nedočkavej človíček, co se i přes všechny obtíže klepe na hru. Zdálo se mi, že to je nekonečné, ale po pár vteřinách sem si všiml, že na levé straně obrazovky se odpočítávají sekundy - 3, 2, 1 - go go go. Respawnul jsem se a už jsem začal opravdu hrát. Zkontroloval jsem co vše mám k dispozici a bylo toho věru docela dost, ale taková výstroj a arzenál, který ve skutečnosti odpovídal tomu, co by opravdový vojáček unesl. Vyběhl jsem a začal sledovat hru a dění, co je úkolem atd. Byl jsem za stranu ALIES, takže je to hlavně o dobývání a ničení cílů nepřítele. Moje oblíbená zbraň je sniperka (odstřelovací puška ). Samozřejmě, že to byla standardní výbava, která je účinná na dálku, ale mýlil jsem se. To, co není mířeno přesně na hlavu nepřítele, když jeho život je celý tak vás v podstatě jako ve skutečnosti jen škrábne. No to zas ne, ale prostě nepřítele musíte trefit aspoň 2x, aby jste ho zabili. Je to dobrá věc, protože tahle maličkost ve hrách chybí a je to realistická účinnost zbraně. Tahle hra ji opravdu má ! Jenže to není tak jednoduché, když nejste opravdu hodně daleko, nemáte ze sniperkou a optikou šanci. Mrzelo mě však, když jsem přišel na to, že zbraň, jež má optiku a vy přes ní míříte třeba jen na 20 metrů je velmi neúčinná, protože je pomalá a pohyb cíle je o hodně rychlejší na to, aby jste někoho zaměřili a stačili vystřelit aspoň 2x. Ale když jdete bez optiky a používáte ji jako standardní pušku, tak je rychlá a nepřítele můžete klidně překvapit rychlou a účinnou střelbou. Ale opravdu záleží na typu, protože jsou k výběru dvě ostřelovací pušky za AXIS a ALLIES a jejich shoda tříd a střelby je stejná, takže vám nedává možnost výhody. Ale právě že jsem mluvil o pomalé střelbě a teď i o druhu ostřelovacích pušek řeknu, že druhý typ ostřelovací pušky je přesně to samé. Na krátkou vzdálenost s optikou je neúčinná, ale bez optiky tahle dokonce střílí jak .... lehký kulomet, takže na blízko velmi účinná, ale na dálku je už mnohem horší i s optikou. A dále je tam problém, že když vám dojde střelivo, musíte hodně řvát, aby vám ho někdo donesl, když si ho na startu nevezmete. (Ale na každém začátku, tahle výhoda není). Napsal a srovnal jsem ostřelovací pušky, tak teď ještě k tomu přidáme typické zbraně 2. sv. války a zařazení vojáků. Je tam jak RPG ( raketomet ), tak i minomet, dokonce docela účinný plamenomet a granátomet. Za allies je tam Thomson a za axis MP 40, dvě typické zbraně protivníků, které jsou snad v každé hře ze 2.sv. války, takže velký výběr. Dále jsou tam rozděleny specifikace vojáků. Je tu doktor ( uzdravuje velmi raněné, nebo jen raněné vojáky ), ale pozor nemusí se k Vám dostat ve stanovený čas a tam už je potřeba přemýšlet trochu logicky, protože vám ubíhá čas na respawn a zároveň čas raněného. Je lepší, když se čas raněného blíží k nule ( pozor může to jít klidně 5x a vícero) ten čas se dokola opakuje a jedná se vždy o 30 vteřin ( takže dlouhá doba 2 a půl minuty bez hraní, dokud vás neuzdraví, nebo dokud neumřete a nenarodíte se znova), tak je lepší udělat sebevraždu, ta se dělá tlačítkem, kde máte navolený skok. Protože čas raněného a respawnu ( znovuobživení ) je shodný. Inženýr má ve specifikaci práce opravovat a stavět. Nemá cenu tu nadále popisovat, co jaká funkce vojáka specificky obnáší, neb by zaniklo kouzlo objevení něčeho nového. Koukneme se teď na zpracování grafického pohledu. V tomhle směru nejsem žádný odborník a říkat, kde jsou, nebo nejsou chyby je pro mne těžké, ale koukneme se na to asi z téhle strany: od doby, kdy jsem poprvé hrál hru Day of defeat( modifikace pro hru Half life online) uplynulo pár let. Teď už je path 1.6 a je to opravdu skvost, ale vše je uzavřené jako by vevnitř jedné velké haly, kde byla vybudována jedna mapa a vnitřek jednotlivích budov je pomíjející na pár stolů a židlí. A to právě ani nepostřehnete u Wolfensteina. V této hře je to řešené uzavřenými horami a zátarasy na cestách, takže se zdá, že vše dál pokračuje. Nábytek je doslova vyfocen a následně vložen do hry, budovy jsou uhlazené a některé detaily i přesně reálné. Krajina má své pro a proti, některé křoví je neprůchodné, ale to vem čert, do stromu ale snadno nabouráte. Je fakt, že máte na hlavě přilbu (blembák) a ten vás uchrání proti neopatrnosti i při skoku do stropu. Nebe je standartě vyhotoveno bez slunce, jež by vás mohlo oslepit, nebo prozradit při lesku zbraní, či optiky, takže docela škoda, když už v tom byla taková práce, ale je fakt, že tohle má jen hra Medal of honour alied asault, tedy co jsem si všiml (a to ve V2 jen na jednom místě stojí slunce, takže vás oslepí pokaždé jen na jednom místě) a jinde mám pocit, že v online hrách jsem se s tím nesetkal. Nevadí, protože každý hráč má jiné připomínky a jiné věci, co se mu líbí a nelíbí. Těžko něco kritizovat a posuzovat za všechny. Zbraně a jejich design jsou originální, připomněly spíše moderní dobu, než zastaralé vykopávky, co ohrožovaly celý svět a nakonec i ty vykopávky byly v té době populární, jako dobrá a přesná zbraň, ale kde jsou ty časy, kdy člověk ocenil takovou zbraň. Teď ji ocení jenom hráč her, nebo sběratel. Normální řadový voják, by tuto zbraň akorát rád vyzkoušel, ale po srovnání této zbraně zastaralého typu se zbraní moderní doby by ji asi rychle odhodil, ale já vím, že to nebylo přesně. Ono to, co je teď, ty zbraně mají pro mě velkou cenu ať už design splňuje, nebo nesplňuje kritéria hráčů. Mohu říct, zbraně jsou zpravcovány přesně, i když jim chybí právě ten detail z originálu, ale podobu kdo si umí támhle něco domyslet najde. Kór na první pohled. Dále tím, že u hry Day of defeat ( a vlastně skoro u všech podobných ) se respawnujete vždy na začátku je to hra s trochou štěstí a rychlostí, ale zde má každá mapa aspoň 2 respawvny. Ztratíte-li první část mapy (neboli allies splní první úkol a zaberou váš respawn), budete se respavnowat na druhém a tak to je u každé mapy, takže vám dává větší prostor k příběhu a ději, který u normálních multiplayerů chybí. Ve starších online jde o to splnit úkol, nebo eliminovat všechny nepřátelské jednotky. Spolupráce je tedy na místě, ale co jsem zatím vypozoroval, spolupráce je minimální, kdežto u starších her už se spolupracuje. Tedy hlavně u CW. Je fakt, že když se hraje trenálek, nebo CW, tak spolupráce existuje, ale když se hraje jen tak, tak spolupráce vázne, jen právě v Day of defeat je spolupráce asi nejširší. Ale vše bude časem, doufám. Dále hudba a zvuky. Vezmu-li výbuchy náloží, zvuk střelby z jednotlivých zbraní, jsou typické pro počítačový svět, ale nejsou tak reálné. Jen připomínají realitu, ale s nimi se nemá cenu zabývat, protože brzo vyjde mód na zvuk zbraní a jiné úpravy, jak to bývá u multiplayeru. Takový dojem ze hry v multiplayeru jsem měl při každé nové hře pro online hráče, ale mohu říct, že tahle je na to jak mě nechala na začátku ve štychu, docela jedna z nepovedenějších. Její styl je opravdu hodně podobný právě hře Day of defeat, proto jsem ji s ní srovnával. PS : Je tu ještě jedna dobrá zpráva. Je to zajímavé, šipky nejdou navolit, ale fungují, když si je navolíte přesně na num. klávesnici. Postřeh asi po 7 denní zkoušce :o) Tím pádem ok hra na dobré úrovni. :))