Whirlwind of Vietnam: UH-1 - recenze

Rotory se začínají pomalu roztáčet. Hluk se stále zvyšuje. Vojáci naskakují dovnitř. Podvozkové dlahy se pomalu odlepují od země. A hbitý bojový vrtulník vzlétá vzhůru. Motor šlape na plné otáčky, aby utáhl lidský náklad nacházející se hned za pilotní kabinou. Pilot dostal hlášení a přistává pod kulometnou palbou vedle nepřátelské vesnice v džungli. Vojáci vyskáčou ven. Pilot zatáhne za páku, vzlétá zpátky k nebi. Natočí se směrem k vesnici, vypustí pár raket a palbu z rotačních děl na bocích zeleného řehtajícího orla. S prázdnými bednami na munici se vrací zpět na základnu. Musí se připravit a vyzbrojit na další misi v údolí La Drang. Jedno z nejčastěji používaných období ve hrách je bezesporu válka ve Vietnamu. V této době probíhaly kruté boje po celé zemi. V džungli byl velkým problémem přesun vojáků a zásobování základen, proto byly v bojích a jiných akcích masově nasazeny vrtulníky. Jedním z takových vrtulníků je UH – 1B, který můžete pilotovat ve hře WHIRLWIND OF VIETNAM: UH-1. Bohužel je to jen jedna modifikace tohoto legendárního vrtulníku a na ostatní nedošlo. To je první výtka ke hře. Tento typ vrtulníku byl vyzbrojen raketami a rotačními nebo těžkými kulomety po stranách. [b]Náplň hry[/b] Ve hře nenajdete žádné samotné mise, tutoriál nebo volný let po mapách, pouze jednu kampaň. Kampaň obsahuje celkem deset misí. Docela jsem se zalekl, když jsem tohle viděl. Myslel jsem, že každá mise bude trvat delší dobu a bude rozložena do několika částí. Zde jsem se ošklivě spletl. Mise jsem dost krátké. A celkový čas hry je hodně pod standardem. Mise se dají dohrát za nějakých 15 - 20 - 25 minut. A jejich náplň je jen místy celkem zábavná. Děj celé kampaně se odehrává v údolí La Drang. Zde došlo k prvnímu masivnímu nasazení vrtulníků UH-1 ve Vietnamu. Průběh misí je skoro pořád stejný. Vzleť, doleť na určené místo a tam znič, co je potřeba. Budovy, vozidla, mosty a tak dále. S vámi letí ještě celá letka stejných vrtulníků a pokud nestihnete doletět na určené místo, ti rychlejší vám vystřílí všechny vietcongské cíle. A vy pak už jen můžete splnit vedlejší úkoly v podobě doletu a přistání na domovskou základnu. Ve vrtulníku lze libovolně přepínat mezi pilotem, druhým pilotem a střelcem (na každé straně je jeden). Za pilota řídíte let vrtulníku a zbraňové podvěsy. Na budících na palubní desce můžete sledovat tyto parametry letu: barometrickou výšku, rychlost stoupání, tah motorů, množství paliva a umělý horizont. U druhého pilota platí to samé. Po přepnutí na střelce se spustí autopilot a vy můžete střílet ze stanoviště střelce, který používá kulomet. Pomocí myši se rozhlížíte po kokpitu. Mezi klady patří radiové spojení, které slyší pilot a pak i hudební přehrávač, do kterého si můžete vložit vaši oblíbenou hudbu. Myslím, že tento přehrávač je dobrý nápad, jinak jsou totiž ve hře slyšet pouze dvě stále se opakující melodie. [b]Grafika[/b] Zpracování vrtulníku je velice dobré a hlavně to platí o kokpitu, který je zpracován do nejmenších detailů jako jsou knoflíky, budíky, páčky, nápisy a různá další udělátka, které potřebuje pilot k rozhýbání olivového kovového kolosu. Bohužel, při pohledu z kokpitu se nedá říct to samé, co o modelu vrtulníku. Všechno vypadá jednolitě a poznat nepřítele uprostřed stromů je docela problém. Okolo údolí La Drang není podle hry ani jedna vyvýšenina. Prostředí je prostě rovné jako prkno. V reálu je to ovšem jinak a ve filmu Údolí stínů uvidíte velké kopce a hory obklopující celé toto zrádné údolí. Pokud by v reálu krajina takhle vypadala, tak by masivní nasazení po zuby ozbrojených létajících strojů nebylo potřeba, nemyslíte? Tohle už nedokážou zachránit ani řeky, pole, mýtiny, které se na všech mapách nacházejí. I přes průměrnou grafiku hra s vaší mašinou dokáže udělat divy. Hardwarové nároky jsou celkem brutální. A enginu, na kterém hra běží, není moc dobře zoptimalizovaný. Při větších lítých bojích nebo nakládání vojáků na základně se hra celkem trhá a cuká. Bohužel, takových pár seknutí a váš vrtulník se válí rozplácnutý mezi stromy, což u simulátorů není moc dobré. [b]Nastavení obtížností[/b] Když jsem viděl nastavení, vzpomněl jsem si na poměrně starý, ale velice uznávaný simulátor IL-Strumovik. Nastavení je hodně podobné a lze v něm nastavit takovou obtížnost, aby si mohl zahrát jak začátečnický letec v arkádovém stylu, tak i zkušený hráč v hardcore stylu. Při zapnutí maximální realističnosti se vrtulník chová opravdu jinak. Na vrtulník působí okolní vlivy a při zběsilém manévrování se brzo váš čumák zaryje hluboko pod vietnamskou půdou. I když tady bych měl další výhradu. Při blízkém setkaní plechu a země se vrtulník nezastaví a nerozmlátí, jak by každý očekával, ale místo toho ještě párkrát vyskočí do vzduchu a jako hopík to ještě párkrát zopakuje. Bohužel, nepřítel není na vysoké úrovni a ze země na vás střílet moc nebude, takže způsob, jak hra bude převážně končit je, že jste nedokázali uřídit UHčko. Zato umělá inteligence ovládající oba kulomety po stranách je až moc chytrá a dokáže pálit i po cílech, které nejsou pod korunami stromů vidět. Zkrátka okem nespatřitelné pro normálního smrtelníka. [b]Ovládání[/b] Vrtulník lze hrát přes klávesnici nebo za pomoci páky. Ovšem musím říct, že ovládání přes klávesnici je složité a vrtulník se špatně ovládá. Tím dochází ke špatným manévrům a nevyhnutelným pádům k zemi. S joystickem je hra už o něčem jiném. Ovšem je potřeba chvíli trénovat, než se vám povede tento celkem hbitý stroj zkrotit. Na to by byly ideální jednotlivé mise nebo volný prolet nad Vietnamem, kdy byste se dokázali naučit ovládat vrtulník. Doporučuji si pohrát z nastavením citlivosti a dalších parametrů a vyladit ho tak, aby se vrtulník pohodlně ovládal.