Westbang - recenze

Her s námětem Divokého západu není na herní scéně právě nadbytek. Ještě méně jich však bylo „spácháno" programátory z našich luhů a hájů. Westernovou hříčku Westbang má na svědomí dvojice Pavel Tovaryš a František Chmelař. Jedná se o celkem jednoduchou 2D střílečku typu Moorhuhn nebo Duck Hunter. V roli nebojácného šerifa sedíte, ozbrojen až po zuby, ve své kanceláři a odoláváte nájezdům všehoschopných banditů. Už poměrně zdařilé intro vám prozradí, že autoři si dobrácky utahují z klasických témat kovbojek: pětice výtečníků přijíždí do města, kde se jim uprostřed ulice postaví do cesty osamocený šerif. Následuje pár drsných vět a pak už mluví jen zbraně... Také obtížnost hraní se volí podle klasických pojmů good, bad a ugly - tedy hodný, zlý a ošklivý. Po spuštění vlastní hry se ocitáte v roli nového šerifa - ten minulý se nechal, ehm, hloupě zastřelit v úvodním filmečku. Jste v celkem běžné šerifské kanceláři na Divokém západě. Jediná odlišnost, a pro vás takřka osudová, jsou troje dveře vedoucí na ulici. Právě z těchto tří dveří přijde nebezpečí. Klika cvakne, dveře letí... a v nich stojí bandita s namířenou zbraní. Anebo některý z vašich spoluobčanů. Během zlomku vteřiny se musíte rozhodnout, jestli střílet nebo ne. Dírky v tělech nevinných lidí pochopitelně nejsou tolerované a za každý takový omyl ztrácíte jednen ze svých životů. Ty, do nichž byste olověné ptáky posílat neměli, poznáte (vedle toho, že po vás ničím nestřílí) tak, že mají v ruce pytlík s penězi. Patrně daň s příspěvkem na whisky. *reklama* Hra obsahuje několik úrovní, v nichž přibývají typy pobudů i spořádaných občanů. A také problémy. Zatímco v prvním levelu po vás jdou dva druhy na první pohled jasně identifikovatelných desperátů, v dalším přibude mimo jiné vysoký hubeňour v šedé košili a hnědé vestě. Ještě horší je pak chlápek v obleku. Takové návštěvníky nesmíte picnout okamžitě. Musíte počkat, až co na vás vytáhne (stane se, že chlapík v obleku místo zbraně vytáhne pydlík s penězi). Vlastně v celé hře platí zásada, že jako správný kladný hrdina musíte nechat protivníka sáhnout na zbraň. Teprve když vytáhne revolver, smíte ho poslat do věčných lovišť. Jinak vám totiž bude zásah započítán, jako kdybyste zastřelili nevinného občana a ztratíte jeden život. Hra se ovládá toliko myší. Levým tlačítkem střílíte, pravým dobíjíte revolver. Na nejnižší obtížnost se zbraň dobíjí automaticky, takže stačí jen mačkat spoušť. O všech technických aspektech, grafice, hudbě i zvucích, lze říct, že jsou sice prosté, avšak účelné. Skóre se počítá ve formě odměny za odpravené lumpy. Když budete dost dobří, dostanete se až do tabulky nejlepších šerifů, kde můžete porovnat své skóre s Wyattem Earpem, soudcem Roy Beanem a dalšími. Podle vašich schopností se budete stěhovat do jiných lokací - větších měst s větší bankou a tím pádem s větším počtem zájemců o výběr účtu bez spořitelní knížky. Aby to nebylo tak fádní, vedle rutinního střílení do dveří kanclu vás navíc čeká několik okamžiků bonusových. Obrázek zatykače vás informuje, že do města přijel zvlášť nebezpečný bandita, za kterého je docela tučná odměna. Když pak z kanceláře postřílíte jeho kumpány, stanete mu tváří v tvář při pistolnickém souboji na ulici. Jak to tak bývá, zloduch není blbec, a proto si i k souboji přizve pár „asistentů". Je na vás, abyste nechali protivníky tasit první, ale přesto být rychlejší a každého, kdo se dotkne zbraně, provrtat jako řešeto.