Výhody/nevýhody hraní na PC. - ostatní

Zblázníme se z těch her? Kdo ví, ale nějaké jizvy to na našem myšlení pravděpodobně zanechá. Mnoho lidí trpí nějakými tiky nebo mají nějaký prvek ze hry tak zaražený do hlavy, že ho používají kdekoliv. Kupříkladu já. Tak dlouho jsem hrál Need for Speed: Underground, až jsem se z BIOSu chtěl dostávat pomocí backspace...samozřejmě, že to nefungovalo:). Další takový tik mám z hraní Warcraft 3: Reign of Chaos a Frozen Throne. Někdy prostě zmáčknu pravé tlačítko, ani jsem to nechtěl. Zvláště je to záludné při hraní Counter-Strike - když mám v ruce zrovna zbraň s tlumičem, tak si pořád ten tlumič nandavám..pro jistotu jsem si na ten nandaný tlumič zvykl. Já sem ještě v pohodě, ale co takový blázni, kteří kvůli hře zabíjejí? Jeden chlápek si zahrál Postal, pak přišel do práce a všechny tam postřílel. Hádejte, kde se to stalo. V Americe samozřejmě Jistě jste slyšeli o takových těch přábězích, kdy nějaký páprda žaluje, většinou je to Rockstar za Grand Theft Auto, jednu firmu za druhou, že jeho synovec zabil jeho vnučku, poté co si zahrál jejich akční titul. To by to vypadalo, kdyby se všichni nechali ovlivňovat počítačovými hrami. To by jsme pořád házeli mikrovlnku do Temelína (Half-Life) a poté si vyndali páčidlo, aby na nás ty kluci zlatý jednooký nemohli. Nebo by jsme mohli dokonce začat věřit na duchy, namalovali by jsme si je na zdi a strop i na podlaze by na nás nějaký koukal, pustili by jsme si na gramofonu staré dědečkovi nahrávky z druhé světové války a chodili by jsme po bytě s červenou a modrou čepicí, které by jsme non-stop střídali a jednou za čas by jsem skočili do vany nebo zaječeli a zdrhli do Bohnic (Ghost Master). Nebo by jsme se ráno probudili, budík by jsme prostřihali kombinačakami v domnění, že je to C4, chtěli si nakoupit zbraně, poté by jsme se divili, že to okno, které jste včera vysklili, je ještě pořád na zemi(Counter-Strike). Nebo by jsme si mohli vytáhnout špuntovky, kapslíkovky, ti lepší kuličkovky a ty superboss by si vzali vzduchovky a šli by jsme někam do garáže hrát Assault. Poté by jsme ovšem zjistili, že respawn se nekoná, tak by nás pomalu ubývalo(Unreal Tournament). Některé z vás to možná pobavlo, jiní řekli, že to jsou pěkné pí...hlouposti, ale jsou mezi námi i tací, kterým může tento článek sloužit k inspiraci. Doufejme, že se tak nestane. V minulém odstavci jsem probral, co se s námi může stát když budeme mít vygumované mozky do posledního clusteru (teda mozkové buňky, že:)), zde proberu, jak může takové hraní působit na naše tělo. Všichni říkají, že děti či mládež, která hraje na počítači, je obezitní, protože u počítače pije pouze kolu a jí brambůrky(holí nesmysl, pak by měli zamaštěnou klávesnici). To není pravda. Tedy, ano, ve třídě máme jednoho kluka, který váži při své výšce zhruba 160 cm, asi 80 kilo(přesně nám to nechce říct), a víme o něm, že jediné co dělá je, že sedí u počítače nebo televize a cpe se popcornem a pije Tang, to je takový ten hnusný prášek co se rozpouští ve vodě, ale nepohrdne ani količkou či sprajtíčkem, že?! Ale to jsem odbočil, pravda to není. Ukázkovým příkladem jsem já. Mám 175 cm, mám 55 kg(mám těžké kosti, piji mléko, jím sýr a vůbec mám všechno rád) a když příjdu ze školy, praštím taškou o zem, zapnu komp, přinesu si skleničku a Pepsi s citrónem a začnu hrát nebo se pokouším vymyslet námět na nový článek. Ano, nesedím samozřejmě pořád u počítače, někdy si jedu koupit cd-r, mrknout na nový hry, zajdu do kina, zajdu ke svý holce a dokonce chodím na tábornický oddíl a ještě předtím jsem chodil na fotbal. Zdá se, že toho je dost, ale opravdu, 75% současného života trávím u počítače. Teď jsem napsal o sezení u počítače něco málo kladného, ale teď k tomu ničivému, co každý hráč po čase ucítí. Bolest krční páteře a horší zrak, někdy dokonce i kulatá záda. Je to opravdu drastické, počítač je jako droga a tak na něj musíte pořád čučet, začnou se vám přičítat dioptrie, do lékárny budete chodit pro masážní emulze a dokonce se budete ptát v obchodě, jestli ten Kosmodisk opravdu zabírá, jak to říkají v té reklamě, která se velmi podobá šílenému Helmutovi z TeleBazaru. Ne. ne. nechtěl jsem vás odradit, jenom vás chtěl varovat, aby jste při sezení u počítače hačali na židlince rovňounce a koukali na tu svítíci věc před vámi s dostatečným odstupem. Díky bohu za LCD displeje a ergonomické židle. Díky.