V-Rally 3 - recenze

Když jsem si koupil svůj současný telefon, byl jsem na větvi z toho, že na něm je V-Rally 2. Dobře, je to úplně jiná hra než na PC nebo na PS, ale i tak dokáže zabavit při dlouhých cestách MHD. Možná i proto jsem si s velikou radostí šel pro třetí díl V-Rally. Nečekal jsem od ní žádné zázraky, ale mám rád rally a auta obecně, tak proč ji nevyzkoušet. Už grafika mě docela překvapila, podle screenů ze zadní strany krabice jsem si udělal určitý obrázek o tom, co mi hra nabídne, a potom na mě vyskočila grafika, která nemá daleko ke tehdejším špičkám této kategorie. Colin to pravda není, ale přeci jen je to trochu starší hra než CMR, jestli se nepletu, tak je ten rozdíl asi půl roku. Asi bych měl začít od chyb, takže trochu mi vadili 2D diváci, kteří z určitých úhlů vypadali jako po přejetí parním válcem. A zbytek? Velmi dobrý. Všechna auta jsou s licencí, takže jejich zpracování je takřka bezchybné a všechno s nimi spojené je vyvedené na nejvyšší možné úrovní, ať už je to dynamické poškozování nebo špína zachycující se na zadní části vozu, všechno je tak, jak má být. S krajinou už to tak dobré není, ale jen s tou vzdálenou, ta okolo auta neboli silnice, je opět vynikající. Hodně mě zaujalo třeba prášení za autem, které bylo sice pořád stejné, ale ono asi nemůže mít moc různých verzí. Jak už jsem napsal, auta jsou pod licencí, ale to je vše. Je to pochopitelné, že si ostatní věci šetří FIA pro svou oficiální hru, stroje jsou totiž to jediné, na co ona práva nemá, ty jsou v kompetenci automobilek, a ty ctí přísloví "Čím víc, tím líp." a ze svých závodních týmů se snaží vytěžit co nejvíc. Atari se s tímto problémem vypořádalo podobně jako již zmiňovaný Colin. Termín dané rally zůstal zachován, ale změnily se tratě a název samozřejmě neobsahuje tu reklamu. Díky systému náhodného generování ze šesti (vlastně dvanácti, protože každá je ještě v převrácené formě) tratí se vám nestane, že by jedna rally byla dvakrát po sobě stejná. S jezdci je to ve VR3 řešeno jinak než v CMR, tady totiž není reálný ani ten Colin. Takže si vytvoříte svého vlastního jezdce (tady u mě hra dostala velké minus, protože ve volbě národnosti není česká), které dáte jméno, národnost a fotku, nebo spíše model, který je ve hře předvolen. Jestli jsou licence jednou stranou realističnosti, tak ta druhá je na tom o poznání lépe. Pro nejlepší projetí zatáčky to chce správný nájezdový úhel, při průjezdu trochu povolit plyn a pak na to pořádně dupnout na výjezdu. Realita. Ještě jednu věc jsem zapomněl, i když máte zapnutou automatiku, tak můžete řadit manuálně, takže si před zatáčkou hezky podřadíte a budete mít na výjezdu větší výkon který nějakou tu desetinku navíc zajistí. Navíc díky všemožným nastavením si můžete nastavit přetáčivost nebo nedotáčivost vozu, takže pro každý povrch a počasí dostanete přesně co potřebujete. Oněch nastavení je doopravdy hodně, kam se hrabe Colin, který jich už má pro smrtelníka dost. Teď přichází na řadu herní systém, pro tuto kategorii se nejvíc hodí porovnání s Toca Race Driverem, protože jsou si velice podobné. I VR3 má totiž onu fiktivní kancelář, kde přijímáte nabídky k testování, podle kterých jste buď přijat, nebo odmítnut. Díky rozdělení do dvou kategorií podle objemu jako třeba u motorek, tedy na 1,6l s pohonem předních kol a 2,0l s pohonem všech kol. S rostoucím umění jízdy se zvyšuje i kvalita soupeřů. Ale jen na oko, protože s lepšími výsledky jste pořád v lepších a lepších týmech a hra se opět stává lehčí. Jinými slovy obtížnost se zvýší jen při přechodu do dvoulitrů. A poslední je tu hratelnost, ale neříkám, že je tou nejhorší věcí na hře. Bavil jsem se u ní celý měsíc a rozhodně mě nenapadlo přejít za tu dobu k jiné. Jasně, byly v tom pauzy způsobené tím, že jsem se na hru naštval do ruda. Poškozování totiž někdy postrádá logiku, nebo spíš jsou ve hře děsně přecitlivělé pneumatiky. Vždyť jsem píchnul v každém třetím závodu, brr. Ale jinak? Hra byla prostě úžasná. Co dodat na závěr. Když jsem si pro ni šel, očekával jsem průměrnou hru, která bude na hony vzdálená od extratřídy tohoto typu her. A nakonec se z ní vyklubala docela zdatná konkurence, škoda těch diváků a ostatních minichyb. Petr Vančura