V moci ďábla - recenze

Ústředním tématem filmu je filmaři oblíbený, nicméně do jisté míry i tabuizovaný - motiv exorcismu. Není jednoduché jej převést na plátna, už jen pro to, že se jedná o citlivé místo křesťanské církevní instituce, a moralizující přístup, o který tvůrcům zcela evidentně šlo, je tak v průběhu filmu neustále přítomný. V případě snímku „V moci ďábla“ se nejedná o pouhý popisný děsivý průběh, který by šel chronologicky od posednutí nevinné oběti ďáblem až po exorcistovo vítězství nad stvořením temna, ale film k tomuto námětu přistupuje do značné míry odlišně, než jak jsme zvyklí. Už jen proto, že se hned na začátku filmu dozvídáme, že Emilyno vymítání skončilo tragicky. Příběh je vyprávěn retrospektivně, a to tak, jak jsou jeho jednotlivé momenty propírány u soudu. Hlavním předmětem příběhu totiž není ani tak samotné vymýtání na nebohé vysokoškolačce Emily Roseové, ale morální dilema, které se vytváří v momentě, kdy je ze smrti, jež má být údajne důsledkem nevydařené vymítání, obviněn služebník boží otec Moore (Tom Wilkins). Toho zastupuje ambiciózní, ale nevěřící Erin Bruner v podání Laury Linneyové. Díky struktuře soudního líčení, aneb dvěma stranám sporu, z nichž každá má svou verzi, se tak otevírá prostor pro nejistotu, pochybování o tom, jak to vlastně bylo. Skutečně se v případě Emily Roseové jednalo o posednutí ďáblem, o čemž je otec Moore z principu přesvědčen, či o důsledek psychické poruchy u nervově labilní a poněkud hysterické Emily, jak proklamuje strana žalobce? *reklama* Vzniká tím tak originální směs soudního dramatu s hororem, kdy je vyprávění efektivně retardováno scénami ze soudní síně. Emilyn příběh je i přes značně sugestivní projevy démonického posednutí postaven záměrně tak, aby neodporoval ani jedné z verzí, je zřejmě na nás se pro jednu z nich rozhodnout. Fanoušky Exorcisty (kultovní verze z roku 1973, kde malá Regan dokáže s nepřekonatelnou elegancí otočit hlavu o 360 stupňů) tento film pravděpodobně zklame, a to i přes to, že v něm nechybí klasické působivé symptomy posednutí. Nápad prolnout hrůzyplné okamžiky Emilyna nezáviděníhodného stavu, při kterém v jejím těle nepřebývá jen jeden démon, ale rovnou šest, spolu s formálním průběhem soudního líčení, je jistě zajímavý a neotřelý, ale nevím, jak jinak to vyjádřit, ale prostě Exorcista to není. I přes důkazy o posednutí, které se mají divákovi jevit jako nesporné, mě spíše Emily přesvědčila o své hysterii a nutnosti léčit se z její nábožensky podbarvené psychózy. Ale budiž. Až na poněkud překroucený závěr, který se poněkud paradoxně snaží za celou hrůzou udělat sladkou tečku happy endu, a nápadně přesvědčuje, že víra v Boha je ta správná cesta, se nepochybně jedná o sice spíše průměrný, ale přesto na slabší povahy hrůzyplně působící film. Budu upřímná, netvrdím, že by se mi po zhlédnutí filmu usínalo právě snadno, a trošku mě znervózňuje, že se od té doby pravidelně budím kolem třetí ráno? Režie a scénář: Scott Derrickson Hrají: Laura Linneyová, Tom Wilkinson, Jennifer Carpenterová, Joshua Close, ... Scénář: Paul Harris Boardman Žánr: Horor Délka: 119 minut Země: USA