TOCA Race Driver 3 - recenze

Myslíte si, že umíte řídit v PC hrách opravdu dokonale? Ovšem jestliže jste hráli pouze arkádové závody ze série Need For Speed, tak se opravdu mýlíte. Toca Race Driver 3 (TDR 3) není něco jako projíždění zatáček v rychlosti 200 km/h, jízdě na samém okraji tratě či odrážení se od mantinelů. To opravdu ve hře dělat nelze nebo lze, ale takovou jízdou úspěch slavit nebudete. Tohle bylo spíše info pro hráče, co vůbec nevědí jaká je Toca hra. Ti z vás, kteří vědí jaké to je řídit auto v takovéto hře můžu říct, že v novém dílu je všeho víc – módů, aut, tratí, šampionátů i zábavy, ale pojďme pěkně po pořádku. Asi každý, kdo bude myslet hraní vážně se pustí do hlavního módu a tím je světové turné. Zde začínáte jako málo úspěšný jezdec a teprve váš nový zkušený trenér Rick vám ukáže tu správnou cestu, jak se dostat až na vrchol. Na Ricka se můžete podívat na jednom ze screenshotů, je to ten děda v montérkách. Screenshot je pořízen z filmečků mezí závody, kde se od něho dovíte něco o autě či trati. Vrchol představuje závodění ve Formuli 1. Jenže tohoto cíle není vůbec jednoduché dosáhnout. Musíte si projít celkem 32 stupínky a na každém na vás čeká jeden ze tří šampionátů, který si musíte vybrat a úspěšně ho dokončit. Úspěšně znamená, že se v něm umístíte většinou do 3-4. místa, a tak někdy musíte být lepší než dalších až 21 agresivních řidičů. Agresivita je způsobená spíše tím, že počítač si jede podle své stopy, a když mu do ní vjedete a jste pomalejší, tak se chová naprosto jako kdyby jste tam nebyli a jede pořád stejně, což je velmi nepříjemné zvlášť, když se snažíte zařadit zpátky do stopy po nějaké chybě. Podle stopy sice jedou, ale i počítač občas udělá chybu a třeba z trati vyjede, a tak máte občas pocit jakoby to auto před vámi snad řídil i člověk. Kdo rád dohrává kampaň na 100% může se k závodům, které zbyly vrátit a dokončit to kompletně. A protože jsou závody opravdu zábavné a různorodé, není na škodu si je vyzkoušet. Dalším velkým módem je profesionální kariéra, a ta se dělí až na několik druhů disciplín. Vyzkoušíte si jaké to je řídit různé druhy vozidel od značky Honda. Projeďte se po nepříjemných cestách v Off-roadu. Na obrovskou rychlost si zvykněte v závodech Formulí a jako oddechovku můžete testovat druhy aut na 400akrovém závodním autodromu v Bedfordu. Vybral jsem jen 4, které jsou podle mě nejzajímavější, ale 4 další o kterých jsem se nezmínil nejsou o nic horší a koho tato hra opravdu zaujme, což není vůbec těžké, může si být jistý, že si s ní užije dalších mnoho hodin vzrušujících závodů. Obtížnosti jsou na výběr dvě, a to normální a těžká. Bude to znít jako reklamní fráze, ale těžká opravdu prověří vaše schopnosti a doporučuji ji spíše až po několika hodinovém hraní nebo pro zkušené hráče předchozí série. Každý z módů je ze začátku celkem jednoduchý, a tak budete vítězit. Ale časem se zvýší jak počet okruhů, které musíte ujet, tak i schopnosti protivníků. TRD 3 sazí, jak jsem psal na realitu, a tak nemůžete jezdit jako naši řidiči před zavedením bodového systému. Každé vyjetí z trati či ideální stopy může znamenat smyk nebo velké zpomalení. U povrchů jako jsou šotolina či písek je hodně důležité dodržovat právě ideální stopu. Ve velké rychlosti dávejte pozor, aby jste nepřišli do kontaktu s jiným vozem jinak se stane, že i relativně lehký dotek vás vyřadí ze závodu. V nastavení se dá mnoho věcí ulehčit. Takové vypnutí trestání za zkracování tratě dokáže opravdu pomoci. Naopak, když je zapnuté je opravdu nekompromisní. Stačí malinko vyjet z tratě a nejenže dostanete smyk nebo hodně zpomalíte, ale ještě dostanete 5ti sekundové potrestaní nebo trest v podobě vynulování dobře rozjeté kvalifikace. Toto trestáni se mi zdálo dosti nespravedlivé, když vyjedete z trati řidičskou chybou a nic si tím neurychlíte dostanete trest. Někdy naopak zase nedostanete za vyjetí nic, počítač to tedy moc spolehlivě nepoznává. Ještě jsme si neřekli jak to vše vypadá a můžu říct, že velmi slušně. Grafika se sice moc nezměnila od předchozího dílu, ale nějaké ty vylepšení enginu tu jsou. Zvuky jsou fantastické a skvěle navozují atmosféru závodů. Dabing Ricka i dalších postav je také profesionální. Moc se mi také líbilo, jak vás Rick při závodě podporuje. Když jste na chvostu, povzbuzuje vás, abyste přidali. Jestliže jste druhý těsně před koncem a ztrácíte na vedoucího jezdce závodu pár setin, dokáže vás vyhecovat, tak že ho předjedete. Ale pozor, abyste to zase nepřehnali, některé zatáčky jsou opravdu velmi nepříjemné. Skvělé jsou modely všech tratí i aut. Codemasters má na většinu věcí licenci, a tak podoba i názvy aut, tratí i šampionátů jsou reálné. Ještě jsem nemluvil o realistickém ničení vozů, který je také jeden z taháků hry. Každý šťouchanec do mantinelu či vozu dokáže nejen zpomalit, ale i poškodit vůz. Když je náraz lehčí, odnese to jen plech. Ale pokud zapomenete brzdit a nabouráte do některého z vozů ve velké rychlosti zničíte i nějakou důležitou součást vozu. Tím jsou například brzdy, převodovka či kola. Každé poškození se odrazí na výkonu vašeho vozu, a tak se jednoduše díky poničení lze propadnout na nebodovanou pozici, protože prostě auto nepojede tak rychle. Jestliže vám nepostačí módy, máte možnost hrát online přes GameSpy nebo se svými přáteli po síti. Multiplayer nabízí to samé, co je i v původní hře. Můžete vytvořit nějaký šampionát nebo se k některému vytvořenému přihlásit a v rychlém sledu za sebou odjezdit několik závodů. Na serverech jsem potkal i několik Čechů, ale nejvíce jsem soupeřil s Němci. Těm šel docela volant od ruky a jezdili na tratích časy, o kterých jsem neměl ani zdání. A jak bych vše zhodnotil? V mé recenzi nenajde mnoho výtek, a tak je jasné, že se mi hra opravdu líbila. Takhle nějak bych si představoval hru, kterou bychom měli dostávat za naše peníze. Zábavu na mnoho hodin, vše co patří k žánru hry (automobilové závody), multiplayer i českou lokalizaci. Takže jedině doporučuji, jak pro hráče předchozího dílu i pro úplné nováčky odrostlé na sérii NFS. I když arkádové pojetí závodů bude asi vždy populárnější.