Tiger Woods PGA Tour 09 - recenze

Golf byl dlouho považován za hru, která je výhradně určena pro snobské zbohatlíky, kteří nemají nic užitečnějšího na práci. To už ovšem dávno není pravda a dneska si golf může zahrát kdokoliv z nás. Nějaké investice vás to ale stejně bude stát. Potřebujete hole, vstup do nějakého klubu, také vhodné oblečení. Samozřejmě si ale můžete tohle všechno ušetřit a zahrát si světové turnaje z pohodlí svého domova. Hráči počítačových her už jistě vědí, protože ve světě videoher existuje několik jistot. Jednou z nich je také ta varianta, že každý rok vyjde nové pokračování golfu s Tigerem Woodsem v hlavní roli od firmy EA. Jak dopadla letošní xboxová verze této populární série? Dozvíte se v této recenzi.

Abych se přiznal, golfové hry s Tigerem Woodsem jsem nikdy příliš nehrál. Je to s podivem, protože se mi tato hra vždycky líbila a navíc vychází již od roku 1998. Právě v tomto roce totiž firma EA poprvé vydala hru se světoznámým golfistou v hlavní roli (a to ještě navazovala na mnohem starší počiny). Máme tady proto odborníky na slovo vzaté a téměř dvacet let evoluce k tomu. Již od začátku se tato série profilovala poměrně jasně. Nabízela spojení reálné simulace, která ovšem nabízela také pozoruhodnou hratelnost spojenou s poměrně snadným ovládáním (navíc hodně novátorsky využívající analogového ovladače). Tvůrci si navíc zakládali na reálném převodu skutečných golfových hřišť a vytvoření té pravé a nefalšované golfové atmosféry. Když k tomu připočteme osobnost amerického sportovce Tigera Woodse, který svými výkony zpopularizoval golf jako málokdo, dostane se nám spojení, které zákonitě musí přinést úspěch.

Předchozí verze s číslovkou 08 ještě trpěla některými porodními bolestmi, které byly způsobeny přechodem na další generaci konzolí. Především ovládání potřebovalo doladit, také hru pro síti kazily časté chyby. Nejnovější verze si naštěstí vzala z bugů poučení a řadu věcí vylepšila. Ovládání je teď mnohem přesnější (klasicky taháte analogem a odpálíte míček). Ze začátku to moc nepoznáte, ale po pár hodinách tréninku pochopíte, že ovládání vám nabízí nepřeberné množství variant, kterými lze dopravit míček do cíle. Fyzika míčku je opravdu neskutečná a budete žasnout, jak míček reaguje na různý povrch nebo povětrnostní podmínky. Není lepšího pocitu, než dokončit jamku na co nejnižší počet úderů poté, co jste ten poslední přesně poslali na vzdálenost třeba deseti metrů. Počítač navíc není skoupý na radu, takže vám doporučí vhodnou hůl nebo případně poradí, co máte zlepšit. Občas vám to moc nepomůže, protože ten strom prostě nepřestřelíte případně vám míček spadne do vody a kruté obecenstvo tak má o důvod víc se radovat.

Nový Tiger nabízí celkem 16 okruhů, což je stejný počet jako v předchozí verzi. Grafika je pochopitelně na špičkové úrovni a je potěšující, že při turnajích zavítáme i do poměrně exotických destinací – např. hřiště v  Jižní Africe. Nemusím asi připomínat, že tak ojedinělé přírodní krásy jsou pastvou pro oči diváka. Nelze se potom divit, že hráč často podlehne vizuálním kouzlům na obrazovce a moc se nesoustředí na hru. To ho později může stát lepší umístění v turnaji. Podobně i výběr závodníků a závodnic je dostačující, byť vám o nich moc neřeknu, neboť se v „zeleném“ světě zas tak neorientuji. Samozřejmě nechybí ani možnost vytvořit si vlastního závodníka, která je v této sérii velice známá. Kolikrát se vám povede takový zjev, že by vás rovnou mohli obsadit do nějakého hororu. Navíc přibyla i možnost uploadnout si vlastní fotografii a vytvořit si tak svého vlastního avatara. Zvuková kulisa ve hře je maximálně reálná a přispívá k celkově povedené atmosféře (duté údery míčku, všetečný smích nelítostných diváků). Hudba pak spíše decentně hraje v pozadí a určitě by neškodilo přidat nějakou říznější kapelu v menu.

Během své kariéry vyděláváte peníze za specifické úkoly (např. porazit konkrétního golfistu, zahrát jamku na určitý počet úderů). Za ně pak nakupujete nové oblečení, které může zvýšit vaše celkové statistiky. Zlepšování vaší postavy je vůbec hodně propracované, občas může připomínat RPG v jejich klasické podobě. Navíc vám počítač opět pomůže dobře míněnými radami (kouč Hank Haney), takže nemusíte zbytečně něco vyhledávat v manuálu. Je pravda, že občas jsou „dobré“ rady spíše kontraproduktivní. Počítač má tendenci (jako obvykle) směřovat hráče k vyrovnaným statistikám, ale lepší je zaměřit se pouze na některé (třeba sílu odpalu) a pilovat pouze je. K výraznému zlepšení pak došlo v možnostech hraní po síti. Je libo golfový turnájek ve čtyřech lidech? S novou verzí se už nemusíte bát žádných chyb a lagování bát. Ono je přece jen příjemnější zahrát si třeba proti vašim kamarádům než proti neosobnímu počítači (jehož výkony navíc nemůžete přeskočit). Navíc si můžete zahrát několik povedených miniher. Některé z nich jsou variacemi na klasické mody typu Capture the Flag a je u nich celkem zábava. Ta se samozřejmě odvíjí podle toho, jak vyrovnané protihráče najdete. Občas vás fyzika zradí a vy zahrajete nesmyslný úder někam do pryč a potupně čekáte na konec inkriminované jamky. Naštěstí se to stává jen málokdy, ale chybička to je. Ani lovci populárních ajchů nebudou nadšeni, protože je poměrně obtížné je získat a spotřebujete relativně dost času.

Co moudrého říci na závěr? Je jasné, že takový typ her nebude nikdy kasovním trhákem, o kterém by se mluvilo ještě půl roku po jeho vyjití. Je to titul, který je spíše zaměřen pro určitou skupinu hráčů, kterým se líbí golf a zároveň si chtějí u hry spíše odpočinout od toho věčného střílení a zabíjení. Vzhledem k dlouhé historii této herní série se k nám dostává opravdu kvalitní produkt, který nabízí poměrně široké možnosti využití. Samozřejmě nelze čekat vyžití jako třeba u fotbalu nebo u hokeje. Ale v rámci golfu tato hra prostě nemá konkurenci. Směle ji mohu doporučit, já se u ní bavil poměrně slušně. V současnosti si moc nedovedu představit, kam se budou ubírat kroky tvůrců v dalších dílech série. Možná by to už chtělo nějaký svěží vítr do plachet.