Thief - Deadly Shadows - recenze

Vývojáři z Ion Storm nám nadělili už třetího Thiefa a ten opravdu stojí za to. První dva díly Dark Project a Metal Age si našli řadu fanoušků, ale na druhou stranu i dost odpůrců. Ne každého totiž baví plížit se ve tmě a čekat ve stínu na vhodnou příležitost. Pár lidem to ale sedne a tiché zabíjení, omráčení, okradení jim přináší uspokojení a jakýsi pocit satisfakce :-) Není nic lepšího než po nepříliš slavné smrti mečem a následném quickloadu, vrazit příliš aktivnímu hlídači zezadu dýku do krku. Co se zbraní týče, kromě výše zmiňované dýky (změna oproti předchozím dílům, kdy se Thief oháněl shortswordem :-) disponuje zloděj také lukem a notoricky známým blackjackem. Tím ovšem jeho arzenál zdaleka nekončí a přes "hafo" druhů šípů (normální, vodní, mechový, ohnivý, plynový, hlukový) se dotáváme až k vychytávkám jako jsou světelné bomby (něco jako středověký flashbang), různé miny, mechanické oko, lezecké rukavice... Určitě je toho ještě víc, ale na všechno určitě přídete časem. Ještě k těm rukavicím - v předchozích dílech jste se na vysoko položená místa mohli dostat pomocí rope arrow neboli provazového šípu. Byla to docela sranda a celkem mě mrzí, že ho nahradili rukavicemi. Ne, že by rukavice nebyly funkční, ostatně na jiném povrchu než na kamenném nefungují, ale provaz je provaz. Hlavní hrdina Garrett je vyloženě simpaťák a víceméně klaďas. Záleží jen na vás, jestli stráže a poklidné občany středověkého města budete omračovat, zabíjet nebo prostě okrádat. Co se od minula změnilo, je to, že věci a šípy nenakupujete na obrazovce před zahájením mise, ale musíte se přes různé čtvrti města dostat k některému překupníkovi, kde své poctivě ukradené věci prodáte a nabyté peníze utratíte za šípy a léčivé lahvičky. Po třech výletech přes noční město plné plynových lamp a ostražitých strážců, znáte místní uličky a zákoutí lépe než vaší rodnou vísku... Jestli vám čirou náhodou dojdou peníze, což se mi nikdy nestalo (Tedy alespoň ve hře - realita je mnohem krutější :-), můžete na svých nočních toulkách navštívit dům bohatého maloměšťáka, hospodu, prostě cokoliv, kde je náznak něčeho cenného, jeho obyvatele přátelsky poplácat obuškem po zátylku a půjčit si jejich stříbrný jídelní servis, zlatou zubní protézu nebo vázu po babičce. Je pravda, že zlatou zubní protézu jsem nenašel, ale věcí ke zcizení je tu opravdu dost a pohybovat se dá téměř s čímkoliv. Tím se dostávám k fyzice hry, která je... reálná, propracovaná, prostě fyzika, která nenaruší vaší vyrovnanou psychiku nějakou gravitační ptákovinou. Tady je příklad pro popsání atmosféry, fyziky, grafiky, zvuků :-) Jste v táboře pohanů. Polozhroucené stavby z hrubého kamene vrhají v matném měsíčním světle stíny, které dokonale splívají s vaší maličkostí. Za vámi se povaluje pohan v podivně pokroucené póze, omotán kolem kmenu, který chtěl překročit. Slyšíte rozhovor, možná tří, čtyř lidí. Vykouknete z poza rohu. Čtveřice pohanů probírá večeři, postávajíc u sudu s vínem. Mají pochodeň a výhled na všechny strany. Přitisknete se kezdi a pomalu se podél ní sunete k zadní zdi zříceniny v níž vás pohané rozptylují svojí protivnou existencí. Natáhnete lezecké rukavice. Hop na zeď, na trám a po trámu pomalu potichu nad hlavy otrapů. Když vystřelíte šíp a trefíte se do hlavy, je o jednoho míň. Jeho kamarádi ale nejspíš postřehnou jeho náhlé úmrtí a podle šípu trčícího mu z hlavy usoudí, že to není náhoda a přivolají posily. Netušenost je výhoda, jejíž ztrátou se vaše práce o dost ztíží. Rozhlédnete se kolem... a hle, velké ozubené kolo z hodinové věže, která tu kdysi byla, a už asi nebude. To je náhodička - na dvou trámech přímo nad hlavami veselé skupinky. Pomalu se ke kolu připlížíte a na popis hloučku vám budou stačit dva rozměry... Asi si říkáte, co je špatného na pohanech... Já jsem si to říkal taky a v reálu jsem v podstatě pohan :-)... Je tu ovšem jeden nezanedbatelný aspekt, a to příběh. Na začátku kradete a nemá to vyšší cíl než pár zlatých a denní dávku adrenalinu. Po krádeži jakéhosi opálu, který se tváří docela neškodně, však uvíznete ve víru událostí a dostanete se z něj, až když složíte mozaiku celého příběhu. Strážci, tajná frakce podobných týpků jako je Garrett, vás zaúkolují obtížnými questy, jejichž nevyhnutelným splněním si znepřátelíte obě hlavní skupiny ve městě, hamerity a pohany. Není nic lepšího než skupinka naštvaných hameritů vyzbrojených dvacetikilovými kladivy. Tyhle skupiny si můžete usmířit a zvýšit si u nich reputaci, ale i naopak. Například zabijete zombíka a reputace u "kladívkářů" vám rapidně vzroste a začnou se k vám chovat neutrálně. Přes různá úskalí se prodíráte zapeklitým příběhem a souvislosti vám dojdou až po dohrátí. Procházíte nočním středověkým městem, gotickým chrámem, hřbitovem, jeskyněmi, tunely a všude nacházíte kousky, jejichž skládáním se dozvídáte čímdáltím víc o předpovězené době temna, která má nastat. Zacházet do podrobností nemá smysl, ale věřte, že na takový příběh jen tak nenarazíte... Po technické stránce je na tom Thief opravdu hodně dobře. Těžko mu něco vytknout. Po stránce hratelnosti je na tom taky skvěle, což mi potvrdilo už dost lidí, s kterými sem o "Týfovi" mluvil. Vymakané město, v němž proudí jeho obyvatelé pod dozorem stráží nehledíc na své měšce... Propracované mise, lokace, AI. Trocha černého humoru v Garrettových hláškách jenom dokoření ponurou atmosféru gotického města. Netvrdím, že se bude Thief - Deadly Shadows líbit všem. To snad ani nejde, ale většina pařanů ho skousne s chutí...