Tekken 4 - recenze

Představovat vám sérii Tekken od Namca by bylo pravděpodobně zbytečné. Tekken patří mezi nejznámější bojovky vůbec - na světě je již celkem pět dílů (první tři vyšly na PSone) a informace, že se v současné době pracuje na dalším, pro vás nebude taktéž nikterak překvapivá. Ačkoli patřím k letitým fanoušků série, musím prohlásit, že mně Tekken 4 zklamal. Dopředu se tedy omlouvám všem těm, kteří nesdílejí stejný názor, a budu se vám snažit odůvodnit, proč si to myslím. Na první pohled vypadá T4 skvěle - plně trojrozměrné prostředí, detailně propracování bojovníci i arény... Známé postavy jistě potěší veterány, nicméně po zjištění, že nejsou obohaceny o spoustu nových pohybů a úderů, zjistíte, že si vystačíte s tím, co už znáte z minula. Tento nedostatek mohli autoři kompenzovat novými postavami - jak říkám... mohli. Jejich množství se zprvu může jevit jako dostačující, ovšem jak brzy zjistíte, není tomu tak. Například taková Christie je starý Eddy v ženském kabátě a Combot je kovová variace na Mokujina. Úplně novými postavami jsou tedy pouze boxer Steve (v boji jako jediná postava vůbec nepoužívá nohy), těžkopádný zápasník Marduk a víceméně i starý Jin, který kompletně změnil styl boje. Postavy však nejsou tím, co by mně na hře tolik zklamalo. Přechod do plně trojrozměrného prostředí - právě ten nenaplnil má očekávání. Arény sice vypadají dokonale, jenže některé z nich jsou uzavřené a to je hlavní příčinou toho, proč jsem si tento díl přiliš neoblíbil. Uzavřené arény mouhou být pro někoho pozitivem, pro někoho negativem. Nebo spíše obojím zároveň. To poznáte, až vás soupeř dotlačí ke zdi, o kterou vás pak jednoduše umlátí. Obzvláště to platí tehdy, když stojíte proti zkušenějšímu hráči - jakmile vás dostane na konec arény, vaše naděje na vítězství jsou minimální. Otevřené arény jsou zase obohaceny o překážky, které lze využít k obdobnému účelu, ovšem s tím rozdílem, že jsou rozbitelné. Těmito novinkami tak hra sice poskytuje více prostoru pro taktizaci, ale zdi budete stejně s největší pravděpodobností nesnášet hned, co budou využity v soupeřův prospěch. Ve hře najdete celkem sedm herních režimů - Story Battle, Arcade, Time Attack, Team Battle, Survival, Practice a Training. K tomu nezapomeňme přičíst možnost hry dvou hráčů a mód Tekken Force známý z třetího dílu. Na poměry starších Tekkenů to je ale málo - je škoda, že autoři nevymysleli nějakou novou minihru a že pouze předělali jednu starou do nové podoby. Co mně ovšem potěšilo - po prvním dohrání se vám zpřístupní možnost archivace vašich soubojů. To je obtvláště užitečné, chcete-li se chlubit před ostatními. Grafická stránka hry je poměrně kvalitní, ovšem také zde najdete chyby. Celkový dojem to však nekazí a lze říci, že při některých soubojích nebudete vědět, kde oči nechat. Například tková Christie vás dovede rozptýlit svými houpajícími se šňůrkami od plavek natolik, že namísto abyste bojovali, jen obdivujete její smyslný zadeček, dlouhé nohy a bujné poprsí :-) Jako celek hra vůbec nepůsobí špatně - slušný výběr (leč převážně starých) postav, propracované grafické detaily, hudba... Jednoduše řečeno - jedná se o následníka, který však i přes svou částečnou inovativnost kvalitou nepřekonává své předchůdce. Rozhodně lepší alternativou je předchozí PS2 titul Tekken Tag Tournament a Tekken 3 na PSone.