SWIV: Decimation - recenze

Takové hry jsou již dávno tytam, ale občas se najde někdo, kdo vezme tento jednoduchý leč zábavný nápad, nacpe ho 3D efekty, novými nepřáteli, zbraněmi, bonusy atd. Jednim z nich byl(i) i Ayden Wolf. Pojďme se na to jeho děťátko podívat. Ve hře ovládáte žlutý, nenápadný vrtulník. Přičemž je to pořád samé, letíte neustále nahoru, a aby to nebyla tak nudná projížďka, sypou se na Vás nepřátelé. Ať už další helikoptéry, tak vysouvací děla, tanky, později i mimozemské lodě a zbraně. Střeliva máte neomezeně, takže uhýbáte před nepřáteli a jejich střelami a držíte přitom tlačítko střelby. Jednou za čas na Vás vykoukne nějaký ten bonus, ať už v podobě šítu, rychlosti nebo lepších zbraní. Nepřátelé se sypou v hojném počtu, někdy v takovém, že jsem i párkrát ztratil svou helikoptérku. Nejdříve se na Vás jako v každé podobně arkádě ženou slabé stíhajdy, které vybuchují během prvního výstřelu. Pak přichází na řadu lodě s tvrdším kořínkem, děla vysouvajícíse ze země. A co nesmí chybět v pořádné rubačce? Boss. Opravdu větší a odolnější lodička na mně vykoukla docela brzo, ale nebylo zrovna těžké se přes ní dostat. Další boss přišel ovšem po docela krátké době... Mno nic, aspoň nějaké oživení. Co říci ke grafice. 2D s 3D efekty tvoří zajímavé duo, ale nízké rozlišení grafické zpracování strhává do podprůměru. Zvuková stránka hry obsahuje pouze výbuchy a střelbu, plus jednu skladbu, která se však velmi brzo ohraje a začne být otravná, takže doporučuji vypnout. Ovládání je velmi jednoduché a svižné, vrtulník sebou sekal do stran přesně jak jsem si přál. Kvalitní oddychovka, ale po třetím spuštění si řeknete, že to smažete. Přece jenom grafika neni nijak oslnivá a ten stereotyp...