Sublustrum - recenze

    Tato opravdu zvláštní adventura vyšla ve světě již před více než půl rokem pod názvem Outcry. Firma TopCD však nejspíš viděla v této hře nějaký potenciál a dala si záležet na kompletním českém a ruském překladu včetně celkem kvalitního dabingu. Otázkou tedy je, jestli se tato investice do velice neobvyklé adventury autorům vyplatí či nikoliv.
    Podle mého názoru kvalitní adventuru tvoří především poutavý příběh, atmosférické prostředí a hudba, které vás vtáhnou do děje a nutí vás namáhat mozek při všelijakých hádankách a rozhovorech. A vy vytáčíte svoje mozkové závity na plné obrátky nejen kvůli uspokojení z úspěšně vyřešených puzzle, ale také proto, abyste se dozvěděli další kousíček příběhu, vyřešili nějakou nejasnost, která vám nedá spát. Souhlasíte? Pojďme se tedy podívat, jestli Sublustrum splňuje některá z těchto kritérií.
    Příběh začíná poměrně nevinně a přesto vás navnadí. Byl jednou jeden vynálezce, který se nemohl smířit s tím, že věda už objevila všechny velké vynálezy a podobné blbiny. Celý svůj život se snažil dokázat, že to tak není. Dostal nápad jak to dokázat, začal vynalézat. Docházely mu finance, nadšenecky rozprodal všechen svůj majetek, aby mohl projekt dokončit. A když se mu to konečně povedlo, tak zmizel. A vy, jako jeho bratr, jdete zjistit,
co se mu stalo. Vydáte se do jeho bytu, plného malých vynálezů a všude nacházíte poznámky, vytrhané stránky z jeho deníku a odbornou literaturu. Začátek je poměrně zajímavý, dozvíte se něco o infra a ultrazvuku, o halucinogenních vlastnostech některých rostlin a něco o dolmenech. Jsou to právě dolmeny, co vzbuzovalo ve vynálezci nejvíce zvědavosti. K čemu skutečně sloužily, proč je ten úplně nejstarší postavený nejpřesněji a čím novější dolmeny byly, tím víc byla jejich stavba "odfláknutá"? Vyřešíte několik hádanek a dostanete se do jakéhosi "Třpytosvěta", kde končí veškeré fyzikální zákony. Nebudete vědět, kde je nahoře a kde dole, kde vlevo a kde vpravo. Nemůže vás překvapit tramvaj v poušti, ani celokovová věž nejasného účelu. Přesto, že je zpočátku víceméně jasné, co máte dělat, v další lokaci už nemáte tušení o co jde, příběh ustupuje do pozadí a vy se pomalu ztrácíte.
    Přesto, že příběh místy pokulhává a ke konci to spíš vypadá, že o jednu nohu přišel, atmosféra hry je naprosto úžasná. Uvádí se, že hra kombinuje prvky Viktoriánského stylu s moderní architekturou, steam punkem a retro-futurismem. Co se lidem z TopCD vážně povedlo je prostředí, kombinující všechny tyto styly. Hra je ponurá, málo barevná, místy až černobílá a šílená. K dojmu přispívají blikající světla, tmavé chodby, pohled z první osoby a šílené přechody mezi lokacemi stylu "trh krok trh krok", způsobující epileptické záchvaty (doporučuji vypnout v nastavení před začátkem hry)... Výsledkem je velice neobvyklý zážitek, připomínající asi tak padesát let starý film. K výslednému kladnému dojmu přispívá téměř dokonalá hudba. Málokdy jsem se ve hře setkal s tak dokonalým soundtrackem, jaký Sublustrum rozhodně má. Když máte být napjatí, budete napjatí, když potřebujete klid na rozluštění hádanek, hudba vás nebude nijak rušit, přesto vás pořád bude nenásilně udržovat tam, kde vás autoři chtějí mít.
    Další na řadě jsou rozhovory, jakožto neodmyslitelná součást adventury. Nebo ne? TopCD jsou zřejmě opačného názoru a Sublustrum bohužel jakékoliv dialogy postrádá. Za celou hru budete s někým v kontaktu jen dvakrát. Poprvé budete svědky drastické scény skrz kukátko kovových dveří a podruhé si "promluvíte" s duchem na lavičce v tramvaji. Slovo promluvíte jsem dal do uvozovek, protože rozhovor se omezí na vteřinovou animaci a větu: "Ten koho hledáte tu není." Přesto se totální absence dialogů a NPC nedá považovat za kdoví jaké mínus, protože pomáhá navozovat atmosféru a pocit, že jste na všechno sami.
    Poslední, podle mě důležitá část adventury, jsou puzzle. Tuto problematiku jsem si nechal úmyslně až na závěr, protože hádanky v Sublustru mají mnoho pro i proti a dosud jsem nebyl schopný říci, jestli jsou dobré nebo špatné. Protože hra postrádá jakékoliv dialogy i rozlehlé lokace, je to právě řešení hádanek, u čeho budete trávit drtivou většinu času, stráveného u této hry. Puzzle v Sublustru jsou originální, nápadité a hlavně extrémně těžké. Velká část hádanek je akusticky zaměřená, pokud postrádáte hudební sluch, budete potřebovat návod. Návod budete nuceni použít i v případě, že se vám nebude chtít strávit několik hodin chozením po pěti místnostech a hledáním jakékoliv věci, které jste si nevšimli. Já osobně jsem ho musel použít v situaci, kdy jsem měl schéma jednoduchého sériového a paralelního zapojení a mělo jít jen o realizaci. Jakožto absolvent elektrotechnické školy bych s tím neměl mít problém, přesto jsem na to nepřišel. Podíval jsem se na návod a ani po několika minutovém studování "správného" zapojení jsem nemohl přijít na jakoukoliv logiku, takže se asi jedná (stejně jako u několika dalších puzzlí) o systém pokusu a omylu, ovšem jen v případě, že se vám nejprve podaří zjistit, co má dané zařízení v případě správné konfigurace spustit, změnit nebo vykonat. Neúspěšný jsem byl také v situaci, kdy mě nenapadlo, že mám na podlaze u elektrické tramvaje hledat nádrž na benzín. Ovšem hádanka na kovové věži, skládající se ze čtyř pater, to je kapitola sama o sobě. Nebudu vám říkat, o co v této hádance jde, abyste si jí jako já patřičně užili. Prozradím vám jen to, že se jedná o kombinaci téměř všech předchozích puzzlí a je to opravdu síla.
    Jak jsem se zmínil, hádanky v Třpytosvětě vám zavaří hlavně proto, že narozdíl od hádanek v ostatních adventurách nejsou logické. Není to proto, že by to TopCD neměli domyšlené, je to kvůli tomu, že Třpytosvět prostě nemá být logický. Je to opravdu hezký nápad, ale nejsem si jistý, jestli je to dobré pojetí právě pro adventuru, protože obtížnost se tím stává opravdu šílenou.
    Další věc, kterou bych u normální hry považoval za nedostatek, je rozlehlost hry. Nebo spíš nerozlehlost. V Sublustru projdete celkem asi pět sekcí, tvořených od pěti do deseti maličkých lokací, s tím, že některé z nich budete procházet v různých časech za různých podmínek třeba třikrát. Přes to, že jsem použil návod jen v opravdu bezvýchodných situacích, kdy jsem trápil své mozkové závity drahou dobu, jsem hru dohrál za necelé čtyři hodiny. Pokud si chcete Sublustrum trochu užít, používejte návod opravdu jen ve výjimečných situacích, nebo se může stát, že budete na konci za slabou hodinu.
    Pokusím se Sublustrum shrnout do několika vět a patřičně ohodnotit, protože dosud v tom nemám jasno. Co se týká některých prvků, jako rozhovory a rozloha hry, je na tom Sublustrum velice špatně. Oba tyto nedostatky ale poměrně vyvažuje fakt, že přidávají hře na naprosto úžasné atmosféře, kterou navozuje grafika a hudba. Na druhou stranu tuto atmosféru narušuje zmatený a nedostatečný příběh a fakt, že drtivou většinu hry nemáte ani tušení, co se od vás očekává, kam máte jít a o co se snažit. Vynikající známku za originální puzzle a hádanky kazí skutečnost, že jsou extrémně obtížné, zmatené a ani pořádně nevíte co dělají, natož z jakého důvodu je máte řešit. U většiny adventur jste měli puzzle ve stylu "najdu kombinaci a otevře se trezor". V Sublustru je to spíš "najdu správnou kombinaci a ono to snad něco udělá".
    Sublustrum je tedy velmi zajímavá adventura, kterou rozhodně stojí za to si zahrát, ale pokud nemáte dostatek trpělivosti, neztrácejte s ní moc času, protože odměna v podobě vyřešené "záhady" za velké množství vykonané práce, je neúměrně malá.