Stuntman - recenze

Ještě než byla vůbec hotová, každý už tušil, jak moc bude dobrá, nebo v to alespoň doufal. Stačilo uvést jména tvůrčích týmů a všichni věděli, na čem jsou :). Revolutions a Atari stály přece už za vývojem Drivera a to je sakra legenda. To byla obrovská očekávání, ale dokázal je naplnit? Nebo to byla jen další zmařená naděje? Naplnil snad vše co se od něj čekalo, je to prostě skvělá hra a chyby v ní jsou spíše kosmetického charakteru. Začneme u nejslabší stránky hry a tou je, což už není zas tak obvyklé, grafika. Není vůbec špatná, ale prostě neodpovídá kvalitě hry. Slovo kulaté znají jen modely aut a jinak cokoliv, co mělo být kulaté, má hodně ostré hrany, ať už to jsou krátery po výbuchu, nebo roztříštěné ploty a podobné dřevěné součástky, nebo jakékoli jiné zničené části trati. Ale jinak? Všechno je jak má být. Asi nejlepší je realistické poškozování vozidla, to prostě nemá chybu. To co jste zatím měli možnost vidět jako realistické poškození nemá proti Stuntmanovi vůbec žádnou šanci, asi nejlépe je to vidět na motorce, při hodně silném nárazu ji ze side-káry upadne náhradní kolo a promáčkne se přední blatník. Posledním hezkým detailem za všechny je špinění předního okna, přes které se také můžete dívat na cestu. To má ale i stinnou stránku, protože pro přehlednost ve špíně zůstává čistá část, jakoby od stěrače, ten ale ve hře nefunguje :). Umíte si představit jaké to je být skutečným kaskadérem? Jestli ne vy, tak Vic Armstrong určitě. Je to skutečný kaskadér, který už má na svém kontě přes dvacet filmů, včetně několika Bondů a Indiana Jonese taky jednoho stihl. Právě on se podílel, jako poradce, na vývoji této hry a za něj také budete hrát. A jaké budou vaše filmy? Začnete u nízkorozpočtové akční komedie a půjdete přes onoho Jonese (ve hře se film jmenuje Scarab, ale to je jen detail) a skončíte u toho Bonda (Liwe twice for tomorrow). Abyste ty filmy nemrskali jako Baťa cvičky, dáte si vždycky mezi dvěma filmy nějakou tu americkou hard zábavu (Monster trucky apod.). A jestli vám někdy vrtalo hlavou jak se to nebo ono dělá, Vic před každou scénou vysvětluje ty nejznámější triky z kaskadérského světa. A hratelnost? Ta píše. Všechno bylo přesně takové, jaké se nám vždy líbilo. Postupně se zvyšující obtížnost je dokonalá. Vždycky jsem si říkal, to už snad nezvládnu, vždyť na to nemám a nakonec to vždycky bylo okolo 95% a já dostal jak auto, tak novou hračku do tvůrce arén (mimochodem, ten je taky výborný). A navíc vždycky, když jsem musel odejít od konzole, pokaždé jsem byl rozklepaný jak ratlík, až se zase vrátím k Vicovy a konečně dotočím ten zatracenej film. Prostě hra jak se patří, miluju ji a vždycky milovat budu. Nenašel jsem na ni moc chyb a přes všechny mě přenesl ten úžasný zážitek ze hry, ten opojný pocit, který mě nutil se smát jako blbec po každé dotočené scéně. Jestli vás ani tohle nepřesvědčilo jak je to dokonalá hra, tak poslední odstavec to určitě změní. To jak je to úspěšná hra dopomohlo k tomu, že se stala platinovou. Po tom co jsem ji dohrál jsem se okamžitě rozhodl, že ji koupím, autoři si ten peníz ze hry určitě zaslouží. A co přinesla ona platina navíc? Nějaké ty DVD bonusy, například soundrack a rozhovor s Vicem. Tak na co ještě čekáte? Hybaj do obchodu. Petr Vančura