Streets of Rage 2 - recenze

[b]XBox Live Arcade se představuje[/b] Pokud jste v poslední době zaznamenali na našem webu recenze her z Playstation Network, mám pro vás potěšující zprávu (případně naopak, pokud nejste příznivci těchto arkádových her). Od dnešního dne bych rád představoval i hry dostupné na konzoli XBox360 prostřednictvím XBox Live Arcade. Jako první jsem si vybral hru, u které jsme kdysi dávno strávili s bratrem doslova desítky hodin. Dovolte mi představit legendu s názvem Streets of Rage 2. [b]Jó to byly časy[/b] Psal se rok 1993, firma SEGA byla na vzestupu a potřebovala neustále potvrzovat své pozice. V žánru skrolovacích bojovek (bojovník postupuje úrovní a zmlátí všechno, co se hýbe) musela dotahovat úspěšné Nintendo a její skvost Final Fight, který ti starší znají z automatů a ti mladší z nepovedené reinkarnace na PS2. První díl Streets of Rage byl jen malým plivnutím, grafika příliš neoslnila, nicméně potenciál tu do budoucna byl. Bomba začala nesměle tikat a po vyjití druhého dílu se začal žánr bojovek otřásat v základech. Sopka expedovala, herní orgie mohou začít. [b]Mr. X se vrátil[/b] Obávaný zločinec, drogový magnát, šéf, který svírá město ve svých hnusných pařátech. Už jednou mu to čestní policisté překazili a zdá se, že se situace bude opakovat. Proto jednoho z nich unáší a naši hrdinové musí do akce. Příběh je samozřejmě naivní, ale slouží pouze jako kulisa. Na začátku hry máte na výběr celkem ze čtyř postav. Jednak staří známí z prvního dílu, policisté Axel a Blaze alias schopný karatista a sličná, ale ne zas tak bezbranná dívka. Zbytek jsou nováčci – Skate čili malý klučina na kolečkových bruslích a můj oblíbenec wrestler Max, který vypadá jako nákladní auto a zřejmě by pro něj nebyl problém rozmlátit i kovadlinu. [b]Život je boj[/b] Do boje vyrážíte buď sami nebo ve dvojici a počítejte s bandou ostrých chlápků, kteří se vám postaví do cesty. Samozřejmě, že řada z nich jsou naprostí nýmandi, kteří vás ohrozí maximálně ve větším množství, ale později přijdou na řadu zkušení borci. Někteří z nich vypadají hodně excentricky, např. nenormálně tlustí chlápci ve slušivých oblečcích, gigantický toreador nebo barové zpěvačky. Z toho vyplývá, že hra se nebere tak úplně vážně a paroduje různé akční hity 80. let. Rád bych ještě vypíchl hudbu, kterou bych si dovedl představit i v současné hře. [b]V čem je největší síla hry? [/b] Rozhodně to není myšlenka, příběh, grafika je doslova k smíchu, ale co vlastně přitahuje na hře, která je stará čtrnáct let? Je to samozřejmě ryzí hratelnost, pravá esence. Streets of Rage 2 je prostě hra, ke které sednete a nedáte si pokoj, dokud ji nedohrajete. Klasická oddechová hra, kde nemusíte moc přemýšlet, ale zato se královsky bavíte. Zkuste to a rozhodně se nudit nebudete. Kdyby tak někdo udělal moderní remake s parádní grafikou, to by bylo něco.