Stranglehold - recenze

Pomsta

Nebe je ocelově šedé, v přítmí jsou vidět pouhé obrysy. Stmívá se a těžký vzduch vzbuzuje očekávání vydatného deště. Mezi barely proběhla zatoulaná kočka, asi je také na výzvědách. Nacházím se v nejchudší čtvrti Hongkongu, špinavé slumy nalepené na sobě, občas nějaký nuzák choulící se do zaplivaného kabátu. Slušný člověk sem nezabloudí a po pravdě řečeno ani ten neslušný. Neznám to tady a trochu mě to znervózňuje. Nebezpečí může přijít odkudkoliv, napětí by se dalo krájet. Pistole mi vklouzne do ruky prakticky sama, ta druhá zatím vyčkává. Ale těch grázlů bude asi hodně, ještěže mám s sebou granáty.

Čest

Hra Stranglehold je založena především na atmosféře. Pokud máte rádi hongkongskou filmovou školu a při vyslovení jmen jako John Woo (více informací na konci recenze) nebo Chow-Yun Fat se vědoucně pousmějete, tak budete ke hře přistupovat trochu jinak. A bude se vám určitě líbit. Klasický příběh o pomstě čestného policisty toho nabízí celkem hodně. V opačném případě máte přede sebou tuctovou střílečku, kterou v pohodě dohrajete za jedno odpoledne, aniž byste se museli moc snažit. Ale upřímně vlastně nevím, jestli je to úplně na škodu. Hodně totiž záleží, co od hry očekáváte a kolik na ni máte času. Já osobně mám poslední dobou času celkem málo, takže mi občas vyhovuje hra, kde můžu rychle postupovat ke zdárnému splnění misí.

Zrada

Jaké jsou vlastně největší klady hry? Na prvním místě bych zmínil grafiku, Unreal engine pracuje na plné obrátky a autoři se tak nemuseli držet zpátky a vytvořili opravdu nádherná prostředí. Navíc se to slušně hýbe a hra se nezpomaluje, i když proti vám běží dvacet maníků a okolo vás vybuchují granáty. Výborně vypadají také animace postav a když sledujete mimiku hlavních hrdinů, můžeme už směle hovořit o skutečných hereckých výkonech. Trochu mě ale zaráží, jak je možné, že filmečky mezi jednotlivými misemi jsou horší než samotná hra. Přišlo mi to jako příslovečná pěst na oko. Zvuky jsou taktéž výborné a ohlušující exploze potápějící se lodě kombinovaná se smrtelným chrapotem umírajících patří k těm extra zážitkům. Autoři hry místy trochu přehání, takže často ve hře předvádíte kousky, za které by se nemusel stydět ani Spider-Man, ale proto přece hry hrajeme, ne?

Nenávist

Stranglehold je především o střílení. Občas sice zapojíte také mozek, ale křeč z přemýšlení vám rozhodně nehrozí. Koncept hry jsme viděli už mnohokrát, jeden člověk zlikviduje stovky padouchů, ale tady jde především o zpracování. Hlavní hrdina alias inspektor Tequila, kromě obligátních zbraní (dvě pistole, brokovka, kulomet – klasika), používá oblíbený bullet time režim. Hráčům netřeba moc vysvětlovat, prostě zmáčknete tlačítko, čas se výrazně zpomalí a vy zběsile pálíte do nic netušících nepřátel (oni vlastně tuší pouze to, že brzy zemřou). Tato možnost je samozřejmě omezena a po jejím vyčerpání ji musíte znovu nabít. Kdo viděl film Matrix nebo hrál legendárního Maxe Payna, tak je určitě doma. Tady bych rád doplnil, že autoři moc neopisují, protože právě hongkongská filmová škola se zpomaleným časem přišla dávno předtím, než jsme o Matrixu vůbec slyšeli. Novinky samozřejmě nějaké jsou, takže máte možnost využít několika speciálů. Hezká je varianta zaměření, kterou jsem pracovně nazval vystřelení oka. Zmáčknete tlačítko a zaměřovačem máte možnost zacílit na konkrétní část padouchova těla (proto to oko). Následně z vaší pistole vyletí náboj a v krvavém gejzíru zasáhne padoucha a většinou tak spolehlivě ukončí jeho život. Zde bych rád podotknul, že hra je celkem drsná a mladším hráčům bych ji proto moc nedoporučoval, násilí je tam celkem dost.

Smrt

Hra je variabilní jak z hlediska prostředí, tak i nepřátel včetně několika zajímavých bossů. Podobné mise pak zpestřuje např. let helikoptérou nebo klasická přestřelka, kdy pouze pohybujete zaměřovačem a hra vás automaticky otáčí na vaše nepřátele, jejichž počet se neustále zvyšuje. Hra se dobře hraje, ale v okamžiku, kdy jsem se opravdu začal bavit, celé představení prostě skončilo. Sedm misí je zkrátka hodně málo, proto bych doporučoval poohlédnout se spíše po bazarech a pořídit si hru za výhodnější cenu. Bavit se ale budete rozhodně, za to vám ručím. Hru si vedle XBOXu můžete zahrát i na PS3 a PC.

JOHN WOO

Rodák z jižní Číny začal s režií v roce 1973 a postupně vystřídal všechny možné žánry. Do širšího povědomí diváků se ale dostal až v roce 1986 filmem A BETTER TOMORROW (Lepší zítřek) s Chow-Yun Fatem, ke kterému natočil o rok později pokračování. Dalším filmem THE KILLER (Zabiják) z roku 1989 si získal kultovní status v Americe a upevnil si pozici nejlepšího tvůrce násilných gangsterek a thrillerů. Po filmu HARD BOILED (1992) přesídlil do Ameriky, kde však nebyl nikdy tak úspěšný, jak se očekávalo - FACE/OFF (Tváří v tvář, 1997) nebo MISSION: IMPOSSIBLE 2 (2000). Momentálně opět točí v Číně film RED CLIFF. Woo se proslavil zejména nezaměnitelnou choreografií akčních scén, častým používáním zpomalených záběrů a používáním holubic jako symbolu míru. V Hongkongu získal 9 nominací na místní filmovou cenu, ze kterých 4 proměnil ve vítězství (mj. vyhrál cenu za nejlepší film pro Lepší zítřek). Mezi obdivovatele Johna Woo patří například Martin Scorsese, Sam Raimi nebo Quentin Tarantino.