Still Life - první dojmy - preview

Syberia, Syberia 2, Post Mortem. Co název, to adventurní perla, kterou znají hráči po celém světě. A za všemi stojí kanadské vývojářské studio Microids. Právě poslední zmíněná hra Post Mortem je bohužel hráčskou komunitou všeobecně trochu opomíjena, byť jsou její kvality nesporné. Po těchto herních peckách však vývojáři ani zdaleka nepolevují a chystají pro namlsané hráče další pořádnou adventuru. Ta ponese název Still Life a v podstatě by se dalo říci, že bude jakýmsi pokračovatelem Post Mortemu. V současné době je Still Life již v dokončovací fázi a její vydání je plánováno na polovinu dubna. Pojďme společně trochu nakouknout pod pokličku a zjistit, čím vším hra hodlá potěšit adventurní dušičky, kterých je ještě pořád dostatek. Styl noir patří mezi vděčné způsoby, kterak upoutat patřičnou pozornost. Sázejí na něj filmy a stejně tak z něj těží počítačové hry. A stojí na něm i Still Life. Vždyť kdo by se rád dobrovolně nebál, nechtěl poznat tajemství nepoznaného i toho, co by mělo zůstat navždy lidským očím ukryto. Autoři neváhají přirovnat atmosféru svého připravovaného díla k takovým skvostům stříbrného plátna, jakými jsou Mlčení jehňátek či výtečná noirovka Sedm. To už je pořádný důvod minimálně k vyzkoušení, nemyslíte? Ale zpět k poznatkům, jež jsou prozatím k dispozici. Nelze začít jinak než ponořením se do opravdu zajímavého a tajemného příběhu. Obdobně jako v epické Syberii sehraje i zde roli hlavní postavy hry zástupkyně něžného pohlaví. Na rozdíl od naivní právničky však poznáme ženu, která alespoň ve své práci nemůže ženskou křehkost dávat nikterak najevo. Příběh nás zavádí do Chicaga současnosti. Mladá a pohledná agentka FBI Victoria McPhersonová dostala na svá bedra skutečně nezáviděníhodný případ. Je pověřena případem sériových okultních vražd, které momentálně sužují město. Bohužel ani poslední nalezená mrtvola nezapříčinila výraznější posun ve vyšetřování. Na místě činu, stejně jako v přecházejících případech, žádná stopa a hromadí se pouze celá řada nepřímých důkazů, které však nepřinášejí kýžený efekt. Na pracovní výkonnosti rozhodně nepřidává ani nedočkavý šéf, který po Victorii vyžaduje co nejrychlejší objasnění případu. Blíží se čas Vánoc a značně nesvá Victoria jede navštívit svého otce. Během jejich hovoru padne řeč i na jejího dědečka Guse, který zamlada pracoval jako soukromé očko. To zapříčiní, že se Victoria rozhodne prokopat starými spisy Gusových případů. V jednom z nich konečně nalezne alespoň náznak stopy. Jeden z dědečkových případů má až nezdravě mnoho společného se současnými mordy v Chicagu. Rozluštění případu je nastartováno, stejně jako hra samotná. Děj bude rozdělen na dvě části, což se zatím tváří jako jedna z velkých devíz celé hry. Zatímco jedná část bude pokrývat současné Chicago a Victoriino pátraní po vrahově identitě, ta druhá nás zavede do starobylé Prahy, konkrétně do roku 1929. Tam se totiž uchýlil Gus McPherson poté, co utekl z Ameriky, kde byl křivě obviněn z vraždy. Zde se také rozhodl nadobro skončit s prací soukromého detektiva, avšak láska ke slečně Idě Skalíčkové jej donutila vrátit se zpět ke svému řemeslu. Pouští se proto do případu tajemných vražd pražských prostitutek. Právě kontrast staré Prahy se současným Chicagem bude patřit dle mého názoru k prvku, který požene atmosféru výrazně kupředu. Obě doby budou navíc graficky značně odlišné. *reklama* Zatímco současnost bude ztvárněna řekněme klasickým způsobem, Praha konce dvacátých let minulého století ulehne do mlhavého oparu a starých zašlých, hnědavě šedých barev. Atmosféra jako hrom společně s depresivními náladami na každém kroku skutečně evokuje ty nejzdařilejší noir filmy. Mimochodem do Prahy se podíváme a role Guse McPhersona ujmeme vždy, když se Victoria ponoří do spisů jeho případu. Z hlediska hratelnosti se bude jednat o klasickou point-and-click adventuru, na kterou jsme už hezkou řádku let zvyklí. Hra bude využívat klasického third-person nahlížení, takže si vychutnáme Victorii i Guse v plné parádě. První z mírných odlišností od jiných adventur spočívá ve výběru ovládacího zařízení. Přestože je klasické ovládání myší léty ověřeno a značně intuitivní, komu příliš nevoní, bude mít možnost svěřit ovládání své klávesnici. Jinak jsou herní principy v zásadě tradiční. Čeká nás sbírání předmětů, jejich používání, případně pak vzájemná kombinace v inventáři. Ten nabízí jednu zvláštnost, všechny předměty v něm uložené můžeme všelijak natáčet a přibližovat. S předměty však souvisí jedna nepříjemnost, která je patrná z hratelné ukázky. Práce s inventářem je poněkud komplikovanější, respektive pro každý předmět jsou k dispozici tři speciální akce, které lze aktivovat speciálními ikonami. Jedna slouží pro použití předmětu, druhá pak pro podrobnější prozkoumání a konečně třetí pro případné kombinování s jinou věcí uvnitř inventáře. Bohužel zní to poněkud komplikovaně a podle prvních zkušeností z dema to v praxi nevypadá o nic snadněji. Na klasickou práci s předměty (vyjmutí z inventáře a jejich následné použití kdesi v lokaci) můžete rovnou zapomenout, důležité bude spíše sledovat horní roh obrazovky, kde se může objevit často nenápadná ikona indikující případné možnosti akce. Tady jako by se hra chtěla vrátit v čase zpět, do doby, kdy bylo moderní mít pro každou akci zvláštní ikonu. K používání předmětů, respektive k akcím obecně, ještě jedna nesympatická poznámka. Jejich posloupnost je předem jednoznačně nadefinována, což v některých případech může vést k nepříjemnému problému. Ačkoli by se třeba zdálo, že z pohledu čistě logického by vámi zvolenému přístupu řešení nemělo nic bránit, opak je pravdou. Nebude-li váš „plán“ totožný s představou autorů, obzvláště vypečený zákys je bleskurychle na světě. Opět mírný krok zpátky a drobná vada na kráse. Kromě všelijakého "čarování" s předměty se můžeme těšit také na puzzly a celou řádku rozhovorů. Ty se rovněž vyznačují nezvyklým, ale zato originálním přístupem. Stejně jako třeba v Syberii se sice dialogy nevětví, avšak je možno je vést ve dvou rovinách. Ta první "vážná" je klasická, která slouží mimo jiné pro získávání nejrůznějších informací nezbytných pro postup ve hře, ta druhá je naopak neformální, jež zde plní funkci jistého zpestření. Rozdíl je samozřejmě patrný nejen v samotné podstatě textu, ale třeba i v dabingu, který se u některých postav nese v odlehčeném duchu. Výběr mezi vedením dialogu je více než prozaický a je řešen pomocí levého a pravého tlačítka myši (vždy, když je možnost si vybrat, na obrazovce se objeví patřičná ikona myši signalizující možnost změny). Hra poběží na lehce modifikovaném enginu ze Syberie, což je po prvních pár krůčcích zcela jasně patrné (důkazem budiž třeba i písmo, které je naprosto totožné). Každopádně je použitý engine zárukou detailních předrenderovaných pozadí a vůbec výtečného grafického ztvárnění. Grafická stránka vypadá opravdu skvěle, navíc oproti Syberii přibylo pár kosmetických úprav (kupříkladu reálnější stínování) zaručujích opět kvalitnější vizuální podívanou. Animace postav jsou stejně jako v případě Syberie bez připomínek, radost pohledět. Slibně to vypadá i s dabingem, zejména Victoriin hlas na mě působí více než okouzlujícím dojmem. Ani s ostatními postavami, které je možno potkat v demoverzi, to není špatné. Působí přirozeně a lze předpokládat, že nastolený úvodní trend přetrvá po zbytek hry. Závěrem snad jen dodejme, že hra bude opatřena nálepkou 18+, poněvadž autoři slibují místy značně "vytříbenou" mluvu, nahotu i násilnické scény. Huh, zní to všechno hodně slibně a fakt, že budeme mít co dočinění s další áčkovou adventurou, podporuje i hratelná demoverze.