Star Fleet Tactics - recenze

Tvůrci freeher se čas od času vrací k legendární vesmírné lodi Enterprise a jejím dobrodružným výpravám. Upřímně řečeno není divu. Fenomén Star Trek přinesl do kin, televize a nakonec i na obrazovky počítačových monitorů svět budoucnosti Gene Roddenberryho, který uchvátil miliony lidí. Star Fleet Tactics je docela povedená akční střílečka, v níž ovládáte Enterprise a snažíte se plnit jednotlivé mise. Ty jsou rozdělené do čtyř kampaní, z nichž tři jsou vám ovšem zpočátku uzamčeny. Uplatňuje se tu tedy arkádový postup, při kterém do kampaně můžete postoupit teprve po zvládnutí kampaně předcházející. V té první se utkáte se vzbouřenci, jakýmisi vesmírnými piráty, kteří přepadají konvoje nebo mají dokonce tu drzost zajímat důstojníky Federace. V dalších se střetnete s Klingony nebo Romulany, budete hlídat Neutrální zónu a klid ve vesmíru vůbec. Schéma jednoduché střílečky má svá pro i proti. Rychlé vlétnutí do všudypřítomné akce znamená, že není třeba se zatěžovat žádnými logickými problémy. (To můžete přenechat panu Spockovi.) Vlastně jediné, co vám zajistí úspěch, jsou rychlé reakce s přídavkem špetky taktiky. Vše se odehrává velmi rychle. Nepřátelské lodě neustále mění směr a zpravidla je jich na vás samotného tak pět najednou. Vaše štíty nejsou ani zdaleka nezničitelné a palubní zbraně nemohou střílet bez patřičného množství energie, takže vyjít z boje se zdravou kůží může být docela problematické. Mimoto nepřátelé jdou tvrdě za svým cílem. Pokud například chtějí zničit nákladní loď, kterou máte chránit, dvě nebo tři lodě zaměstnávají vás, zatímco další nemilosrdně bombardují bezbranný konvoj. Manévrování je omezené pouze do osmi poloh, což ne vždy (zejména v lítém boji) dostačuje. Také výhled není valný - v centru obrazovky je Enterprise a v onom malém obdélníku kolem nevidíte vždy všechno podstatné. Možná že by byl na místě radar či nějaký senzor, který by informoval o poloze lodí přinejmenším na vzdálenost dostřelu palubních zbraní. A ta je větší než plocha obrazovky. Potěšitelné je poměrně velké množství ovládacích prvků. Směr a rychlost ovládáte šipkami. Štíty zvednete nebo sklopíte klávesou G. Zbraní je několik druhů. Fázery (D) jsou standardní výzbrojí, musíte však nejprve zaměřit (klávesa A). Pak střílíte na cíl z jakékoli pozice, do strany nebo i když je zaměřená loď za vámi. Naopak neřízená jsou fotonová torpéda (F). Jak jsem podotkl výše, manévrovatelnost je omezená a právě při střelbě torpédy se to jeví jako nepříjemný nedostatek. Opravu poškozených štítů přikážete držení klávesy R, nabíjení a vybíjení baterií klávesami Q, respektive W. K dispozici jsou také obranné fázery (E), vhodné pro sestřelování nepřátelských torpéd. A aby toho nebylo málo, klávesou T ovládáte transportní zařízení v přenosové místnosti. Tak můžete například přenést na palubu zachráněné vězně v jedné z misí. Ovšem pozor, jak známo, přenosy energií lze praktikovat pouze tehdy, když jsou sklopené štíty. Ne nadarmo se jak u filmu, tak i u počítačových her přihlíží ke zvukům a k hudbě. Dobrá hudba dokáže průměrný produkt vyzdvihnout mezi skvosty a naopak dobrou hru či film pošle mizerný hudební doprovod mezi odpad. Star Fleet Tactics mě v tomto ohledu velmi mile překvapil. Hudební doprovod totiž obstarává hudba z filmových Star Treků. Byť pouze v midi-verzi, přesto však známé melodie bezpečně rozpoznáte, takže si během hraní můžete poslouchat líbivou hudbu Jerry Goldsmithe, Jamese Hornera nebo Leonarda Rosenmana. Grafika je ucházející. Autoři si usnadnili práci tím, že objekty jsou malé, jakoby viděné z velké dálky, což ovšem není žádný zločin. A v tomto případě to má své opodstatnění. Takže celkově vzato je Star Fleet Tactics velmi slušná freehra, kterou vyzkoušet rozhodně není ztrátou času.