Sonic Rivals - recenze

Sega vysílá svého nejlepšího sportovce Sonica, na svoji první pouť na handheld PSP. Jestli se pichlavý hrdina zabydlí na tomto handheldu a jakto všechno dopadne, to se dočtete v naší recenzi, ale teť už se nanic nevyptávejte a nazujte si tretry. Za chvíli to všechno začne. [b]2D nebo 3D?[/b] Her se Sonicem jsme se dočkali už opravdu hodně a ne všechny zrovna patřily do škatulky závodní. To se ovšem netýká titulu Sonic Rivals. Přestože je hra kompletně ve 3D grafice, hru budete sledovat zboku. Ano, závody, které sledujete jako by jste hráli plošinovou jsme už dlouho nezažily, ale nebojte, vše dopadlo možná ještě lépe než jsme čekaly. Jak už jsme zvyklí, hry se Sonicem v hlavní roly vždy vypadaly velmi dobře, hýřily pestrobarevnými texturami a vždy se všechno odehrávalo ve vysoké rychlosti. A u zažitého systému nadále zůstaneme. [b]Připravit, pozor, START![/b] Už jsme si tak nějak zvykli, že Sonic a jeho (ne)přátelé nezávodí jen tak, pronic zanic. Dr. Eggman opět přišel na způsob, jak se zmocnit celé planety, no a jak už to bývá, poblíž jsou vždy nějací hrdinové kteří se mu budou snažit jeho ďábelské plány překazit. Tentokrát to ovšem nebude Gordon Freeman ani Lara Croft, ale roztomilý ježeček Sonic, jeho černý, stříbrný a růžový přátelé, létající liška a roboježek. Podstata hry je jak už jsme si zvykli jednoduchá. Vyhrává ten, kdo se dostane do cíle první. Ovšem není to zdaleka tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Aby hra nebyla jen ve stylu, „drž šipku dopředu a občas něco přeskoč“, vývojáři do hry umístily pestrou škálu různých zbraní a power-upů. Není nic snazšího, než doslova vykopnout někoho z tratě, okrást ho o nazbírané body, nebo ho jednoduše zmrazit a pak rychle prič. [b]Takže jak to dopadlo?[/b] Dámy a pánové, nebo spíše adolescenti a pařani, dopadlo to velice dobře. Konverze do 3D grafiky na PSP se více než povedla. Hýří pestrými barvami, na což jsme si už zvykly a tohoto zažitého standardu se už nehodláme pustit. Postavy jsou detailně propracované a v pozdějších částech hry si je budete i moci trošičku pozměnit. Co se týče hudby, opět není co řešit. Vysoko nasazená laťka hudební stránky hry, byla opět překonána. Umělá inteligence nepřátel je také na dobré úrovni, i když nemá moc možností jak se ukázat. Abychom ovšem nehýřily jenom samými superlativy, rozhodně se nedá zapomenout na velmi krátkou herní dobu, která celé hře udělila pravý hák a proto je možné, že i když vás hra bude opravdu bavit, po jejim dohrání může klidně skončit v zapomnění.