Singstar - díl 1 - recenze

Hudební hry zažívají v poslední době obrovský boom. Když zavzpomínám na první polovinu tohoto roku, tak musím konstatovat, že hudební hry (Rock Band, Guitar Hero) zabíraly podstatnou části mého herního portfolia. Nevím, jestli je to tím, že jsem starší a nechci se u her tak stresovat jako dřív. Nebo je to tím, že se vracím vlastně na začátek a zvu k sobě své známé, abychom si mohli zahrát zase v partě jako dřív. U tohoto typu her zas tak moc neřešíte grafiku nebo originalitu, spíše vás zajímá, jak se budete bavit. A zodpovědně musím říct, že zábava je to náramná. Zatím se mi nestal, že by se nějaký příchozí nudil.

Tentokrát stojí přede mnou sakramentský oříšek. Mám otestovat hru s názvem Singstar, kterou světa znalým asi nemusím dlouze představovat. První díl vychází už v roce 2004 a zaznamenává fenomenální úspěch. Základní koncept vychází z oblíbeného karaoke, tedy vidíte text, k tomu hraje písnička a vy zpíváte. V řadě světových destinací (třeba Japonsko, USA, Velká Británie) najdete množství barů, které se přímo na karaoke specializují a jsou proto vyhledávanými místy pro množství potenciálních hvězd. Těžko soudit, zda je tento „sport“ populární také v České republice. Kdysi dávno jsem navštívil jeden takový podnik, který provozoval můj známý. Živě si pamatuji, kterak básnil o tomto novodobém sypači peněz, až se mu občas v očích zaleskly mince. Vzhledem k tomu, že po nějaké době zkrachoval, asi se mu až tak nedařilo. Faktem zůstává, že moc podobných podnikatelských záměrů jsem od té doby neviděl. Ale vraťme se zpátky k naší recenzi. No, ona to vlastně recenze ani nebude, protože dnes bych se chtěl věnovat spíše popisu základního konceptu hry a v dalším článků bych se zaměřil na podrobnější rozbor jednotlivých dílů série.

Předně je třeba upozornit na to, že si můžete zakoupit balení s mikrofony nebo pouze s hrou. Sony naštěstí nedávno nabídla též koupi samotných mikrofonů, nově dokonce i těch bezdrátových. Bohužel jsem je neměl možnost vyzkoušet a musel jsem vzít za vděk těmi drátovými, určených k PS2 (zde bych rád poděkoval firmě SONY, která mi dané mikrofony obratem poslala). I když to nejsou horké novinky, k hraní jsou dostačující. Naštěstí jsou kompatibilní i s PS3, takže se zapojením jsem žádný problém neměl. Jen mě trochu překvapilo, že jsou celkem těžké, v porovnání třeba s mikrofonem z Guitar Hera nebo Rock Bandu. Výhodou je pochopitelně přítomnost dvou mikrofonů, protože Singstar je primárně určena jako párty hra, tudíž nebude o mikrofony tak velká rvačka.

Měl jsem možnost okusit několik titulů série a musím říct, že jejich úvodní menu je v podstatě stejné. Vše je pěkně přehledné, ovládání intuitivně řešené, takže i naprostému nováčkovi brzy přejde vše do krve. Dobrým nápadem je utilita, která umožňuje jednoduše vyměnit disky, pokud si chcete zazpívat písničky z jiné verze Singstaru. Výhodou je samozřejmě rychlost, protože nemusíte absolvovat úvodní obrazovky. Tato vymoženost navíc platí i pro starší disky z PS2, což ukazuje, že když se vývojáři skutečně snaží, hráč z toho může jen vytěžit.

Každá hra pak nabízí nadefinovaný soundtrack, který čítá kolem třiceti písniček. Poslední dobou se pak objevují disky, které se zaměřují pouze na jednu skupinu (Abba, Queen, brzy Take That) a nabízejí tak opravdu reprezentativní výběr oblíbených interpretů. V čem má Singstar velkou výhodu, je samozřejmě přítomnost tzv. SingStoru. V něm si (podobně jako třeba v Rock Bandu) kupujete pěkně za prašule nové písničky, kterých je momentálně víc jak 700. S písničkami si stáhnete samozřejmě i klip, z nichž některé už jsou celkem obstarožní a spolehlivě vám tak zvednou náladu vaší nostalgie. Cena za kus je 45 korun, což podle mého názoru není zrovna málo. Při představě, že bych si chtěl postahovat více písní, mě celkem polévá horko. Tohle se může setsakramentsky prodražit. Výběr písniček je opravdu široký, navíc nejsou zanedbáváni také evropští hudebníci.

Online možnosti jsou vůbec velkou devízou této hry. Může se vám stát, že si chcete zazpívat s kamarády, ale ti se zrovna nenacházejí ve vaší blízkosti. Jak tento problém vyřešit? Jednoduše si najdete kamarády na síti. Singstar totiž umožňuje vytvořit profil, do kterého si uložíte základní info, ale především zde můžete prezentovat svou pěveckou dráhu. Singstar pochopitelně podporuje kamerku EyeToy, takže není problém nahrát na web video nebo hodit pár povedených fotek. Někteří „umělci“ jsou pak mimořádně vynalézaví a neváhají zapojit také fantazii, co se týká převleků či pohybových kreací. Veškeré příspěvky můžete samozřejmě hodnotit, takže pak využijete nejrůznějších filtrů pro hledání nejlepších interpretů. Měl jsem štěstí a našel jsem pár odvážlivců i z naší země a věřte nebo ne, ale nejsou vůbec špatní. Hra také nedávno získala update, který přidává podporu trofejí, čímž se může stát zajímavější také pro lovce těchto malých pokladů.

Co může být mínusem této hry? Odpověď je jednoduchá – neumět zpívat. V této hře totiž rozhodně nic neošidíte, takže když zpíváte jako když tahá kočku za ocas, tak vám to dá hra setsakramentsky sežrat. Chce to trénovat, naučit se text, pozorovat výšku tónu, naučit se pracovat s hlasem. Pokud chcete zažít úspěchy i na vyšší obtížnost, tak se rozhodně bez toho neobejdete. Hra dovede být občas hodně krutá, zvláště ve chvíli, když si pustíte přehrávač svého neumělého projevu. Nejsem kdovíjaký zpěvák, ale takovou hrůzu jsem rozhodně nečekal.