Saboteur - preview

Taky už jste otrávení z neustálého přívalu her z Druhé světové války? Z těch neohrožených hrdinů, kteří samotní dokážou položit Třetí říši na lopatky? Pokud ano, pak rozhodně nezavrhujte velmi ambiciózního Saboteura, protože ten má v rukávu několik es, která by vám mohla, jinak velmi provařenou tématiku, docela solidně ozvláštnit.

Děj se točí okolo závodníka Seana Devlina, který je, díky začínající okupaci, lapen ve Francii. Sean ovšem na rozdíl od ostatních lidí nehodlá čekat, až se k němu domů dostaví německá hlídka a popraví ho na ulici, a proto se na vlastní pěst vydává na dráhu záškodníka. Má pouze dva cíle: 1. Překazit němcům co nejvíc plánů. 2. Přežít. Proto si můžete být zcela jisti, že na konci Saboteura nebudete vy ten hrdina, který to dokázal a okupaci prolomil. Budete ten hrdina co němcům okupaci znepříjemnil a nějakým záhadným způsobem u toho neumřel, a to je docela osvěžující změna proti zajetým klišé.

Saboteur je hra pocházející z dílem vývojářského studia Pandemic, které já známo hlavně svými hrami Mercenaries a Mercenaries 2, a proto se stejně jako v minulých případech jedná o otevřenou hru. Ovšem nečekejte nějaký klon Grand Theft Auta – Saboteur je totiž daleko temnější, depresivnější a při jeho hraní je odevšad cítit německý nátlak. Jednoduše řečeno nemůžete jen tak nasednout do auta a vyrazit do města, stejně jako se nemůžete jen tak bez jistých opatření promenádovat po ulici.


Temné atmosféře dopomáhá také německá krutost a násilí, které se bude odehrávat klidně i za denního světla a před očima lidí. Veřejné popravy, nucené práce, zesměšňování a podobně. To vše a ještě mnohem více vás v této hře potká a budete to brát jako denní chléb.

Aby byl atmosférický zážitek dokonalý, rozhodli se autoři pro velmi osobité grafické zpracování. Rozhodli se šetřit barvami. Z počátku je vaše okolí plné barev a života, ovšem s postupující okupací se barvy vytrácejí stejně jako lidské naděje a vy se zanedlouho ocitnete v černobílém světě. Nicméně ne všechny věci zůstaly černobílé. Autoři se totiž odhodlali s atmosférou experimentovat ještě trochu víc a některé předměty vybarvili. Výsledek proto vypadá jako Sin City. V černobílém světě máte stylově zvýrazněny předměty, kterých byste si měli všímat, nebo se dají použít. Zvýraznění se dočkají i některé speciální efekty například při zabíjení a podobně.

Ovšem stejně jako černobíle zpracování označuje okupaci a lidský strach, barvy znázorňují přesný opak. A čím víc bojové nálady a odvahy pomocí svých skutků lidem do duší vnesete, tím barevnější okolí bude. Saboteur je zkrátka hra, na kterou je radost pohledět. A její hratelnost také nezůstala zanedbána!


Svým způsobem Saboteur připomíná Hitmana. Hlavní hrdina je totiž vržen do světa, kde má možnost pohybovat se tiše, ale zároveň mu nic nebrání ve vytažení toho největšího kvéru, co má, a ve střelbě. Ovšem na rozdíl od Hitmana, který byl zasazen do uzavřených lokací, se Saboteur odehrává v otevřeném městě, takže je hloubka možných postupů daleko větší. Obě možnosti hraní jdou kombinovat, takže rovnou zapomeňte na stealth, v němž vás někdo uvidí a na obrazovce vám vyskočí nápis: Mise selhala. Namísto toho se prostě jen zalarmuje umělá inteligence a vám nezbude, než začít řešit věci trochu jinak než doposud. Velmi kruciální bude váš ukazatel hledanosti, který se bude zvětšovat, nebo zmenšovat na základě povyku mezi německými jednotkami. Nutno podotknout, že není radno si s tímto ukazatelem moc zahrávat, protože skočí-li na úroveň čtyři, dostanou se němci do takového varu, že si zavolají posily. Nad město přiletí Zepelín naložený speciálními jednotkami, a to je už docela zásadní problém…

Akční složka hry je docela standardní jako v jiných third-person titulech. Bude obsahovat intuitivní systém krytí a možnost zamířit na nepřátele skrz mušku zbraní. Hlavní hrdina sice bude obdařen schopností samoléčení, ale autoři se kasají prohlášením, že bude-li postřelen, bude také krvácet. Co to přesně znamená, se snad dozvíme z nějaké herní ukázky pocházející z E3.


Ke svobodě v rozhodování si také můžete přičíst možnost řešit mise podle vlastního uvážení. Pokud tedy máte za úkol zničit obří německý kanón dřív, než vystřelí, máte hned několik možností, jak to udělat. Buďto můžete spoléhat na své rychlé nohy a ke kanónu se prostřílet dřív než uběhne časomíra, nebo se můžete zkusit plížit. Úplně nejlepší je však možnost vylézt si na střechu výškové budovy a vědce, který dělo řídí, zastřelit odstřelovací puškou. Časomíra se zastaví a vy tak máte moře času se k dělu nějakým způsobem propracovat a posléze ho odpálit bombami.

Ono lezení po budovách je jednou z dalších možností, jak si měnit hratelnost. Sean má totiž podobné schopnosti jako Altaïr z Assassins Creedu a díky nim budete moct zdolat jakoukoli překážku, kterou autoři nedesignují tak, aby zdolat šla.

Párkrát už jsem mluvil o tom, že se hra odehrává ve městě, takže bych mohl něco bližšího říct i o něm. Hrát budete v Paříži. Ta je nedesignovaná tak, aby se v ní nacházely veškeré pamětihodnosti, které známe a aby se podle nich dalo orientovat. Například taková Eifelova věž směřuje k severu stejně jako střelka kompasu. Pokud by vám však pamětihodnosti přišly jako špatné orientační body, zcela jistě oceníte přítomnost klasického radaru jako v každé jiné open-world hře.


Tak si to shrňme. Saboteur je hra, která má šanci zaujmout i ty jedince, kteří už jsou z Druhé světové války značně otráveni. Její myšlenka s odbarvujícím se prostředím je výborná a fakt, že se s vaším postupem budou barvy vracet zpět, taky není k zahození. Hratelnost bude otevřená a poddajná. Nevím jak vám, ale pokud se nepokazí nějaká opravdu zásadní věc, mně z toho vychází hit.